ROZHOVOR: Syrský režim by pravděpodobně padl už dříve, nebýt ruského zásahu v roce 2015
- ELLADA PILUMJAN
- před 1 dnem
- Minut čtení: 4
Více než rok po pádu Bašára Asada se Sýrie snaží stabilizovat, ale místo počáteční euforie přichází tvrdá realita. O vývoji v zemi, chybách nové vlády, roli zahraničních aktérů i postavení samotných Kurdů mluví v rozhovoru pro CEVRO ARENA syrský Kurd Rachid Khalil.
Jak hodnotíte dosavadní vývoj v Sýrii za uplynulý rok? Spíše pozitivně, nebo negativně?
Prvotní euforie je samozřejmě dávno pryč a nastoupila tvrdá realita. Nová vláda převzala takzvanou spálenou zemi a její úkol není vůbec jednoduchý. Bohužel došlo i k událostem, které se stát neměly. Mám na mysli například březnové útoky vládních sil na území obývaná převážně alavity, kde došlo k brutálnímu násilí na civilním obyvatelstvu. Podobné incidenty se odehrály i na jihu země, tentokrát proti drúzům v oblasti Suvajdy a jejím okolí.
Není Sýrie přesto na dobré cestě? Daří se nové vládě bojovat s korupcí, captagonem a dalšími problémy?
Těch problémů je celá řada. Když převezmete zemi v tak zuboženém stavu, nelze očekávat, že se vše podaří vyřešit během krátké doby. Syřané si to uvědomují a nelze to vládě jednoduše vyčítat. Na druhou stranu zásahy proti menšinám považuji za velmi nešťastné. Útoky na drúzy na jihu nebo zabíjení alevitů na pobřeží – v Latákii, Tartúsu či Baníjásu – podle mě výrazně poškodily celkový vývoj. Kdyby k nim nedošlo, Sýrie by dnes byla o velký krok dál.
Rachid Khalil je syrský Kurd pocházející z Kámišlí (Qamishli) na severu Sýrie. V České republice žije již 38 let, je členem výkonného výboru kurdského občanského sdružení a dlouhodobě sleduje politický vývoj na Blízkém východě. Vystudoval biomedicínu a často přednáší na školách o Kurdech a vývoji na Blízkém východě.
Jak vidíte budoucnost Sýrie v nejbližších letech, například v souvislosti s plánovanými volbami?
Rád bych se svobodných syrských voleb jednou osobně zúčastnil. Jako český občan chodím k volbám pravidelně a kvůli této zkušenosti bych byl ochoten do Sýrie i cestovat. Byla by to pro mě otázka hrdosti.
K čemu jsou Sýrii ruské základny? A jak vnímáte sbližování Vladimira Putina s Donaldem Trumpem?
Osobně takové sbližování odmítám. Nebýt ruského zásahu v roce 2015, režim by pravděpodobně padl. Rusko tehdy Asada zachránilo, mimo jiné i bombardováním, které zasáhlo civilní cíle, včetně nemocnic a škol. To považuji za zásadní chybu. Většina Syřanů podle mého názoru vnímá sbližování s Ruskem negativně. Pokud se uskuteční svobodné volby, bude tento postoj ve výsledcích zřetelně patrný a nové vedení ho bude muset respektovat.
Jaké je postavení Kurdů a jejich očekávání do budoucna? Mohou věřit nové vládě?
Kurdové to v posledních stoletích neměli jednoduché. Ve všech částech Kurdistánu čelili útlaku a byli zbavováni práva na sebeurčení. Přesto svůj boj nevzdali. V Sýrii se nyní otevírá nová etapa, ve které mohou sehrát významnější roli. Ukázali svou sílu zejména v boji proti Islámskému státu v rámci koalice vedené USA. Domnívám se, že nejhorší mají za sebou a mají reálnou šanci stát se důležitou součástí nového uspořádání Sýrie – pokud se situace nezkomplikuje současným širším regionálním konfliktem mezi USA a Izraele na jedné straně a Íránem na druhé straně.
Usilují Kurdové o autonomii, nebo chtějí být součástí jednotné Sýrie?
Určitá forma samosprávy v kurdských oblastech funguje již několik let a vláda v Damašku ji podle všeho hodlá respektovat. V březnu 2025 byla za tímto účelem podepsána dohoda, která tyto otázky rámcově upravuje.
Jakou roli podle vás hraje v současné Sýrii Turecko?
Turecko je v regionu velmi významným aktérem, zejména na severu Sýrie. Sleduje především své bezpečnostní zájmy a snaží se zabránit posilování kurdských ozbrojených struktur v blízkosti svých hranic. Jeho přítomnost má proto zásadní vliv na vývoj situace v této části země.
Jsou podle vás kroky Turecka v Sýrii spíše stabilizační, nebo naopak situaci komplikují?
Záleží na úhlu pohledu. Z hlediska Turecka jde o ochranu vlastních bezpečnostních zájmů, nicméně pro Sýrii jako celek mohou tyto kroky situaci spíše komplikovat. Přítomnost zahraničních sil a rozdílné zájmy jednotlivých aktérů totiž ztěžují dosažení dlouhodobé stability.
Jak Turecko ovlivňuje postavení Kurdů a jejich budoucnost v rámci Sýrie?
Turecký přístup je vůči Kurdům dlouhodobě velmi opatrný až odmítavý, což komplikuje jejich postavení i vyjednávací pozici vůči centrální vládě v Damašku. Budoucnost Kurdů tak bude do značné míry záviset nejen na vývoji v samotné Sýrii, ale i na vztazích mezi regionálními mocnostmi.
Jak hodnotíte snahy nové syrské vlády o odzbrojení kurdských sil? Co tím podle vás vláda získala a jaký na to máte názor?
Odzbrojení Kurdů je velmi citlivá otázka. Na jedné straně může přispět ke stabilizaci a posílení centrální vlády, na druhé straně ale může oslabit bezpečnost Kurdů a jejich vyjednávací pozici. Klíčové bude, jakým způsobem bude tento proces probíhat a zda bude doprovázen politickými garancemi jejich práv.
Jak Kurdové vnímají roli Spojených států v Sýrii, zejména jejich podporu v boji proti Islámskému státu a následný vývoj? Cítí se Kurdové Západem opuštěni?
Kurdové vnímali podporu Spojených států v boji proti Islámskému státu velmi pozitivně, protože bez této pomoci by bylo mnohem obtížnější ISIS porazit. Na druhou stranu mezi Kurdy přetrvává pocit určitého zklamání, protože se obávají, že jejich zájmy nejsou vždy pro Západ prioritou. Situace je navíc komplikována širšími geopolitickými vztahy v regionu, včetně vlivu Íránu.
Objevují se také zprávy o možném zapojení Kurdů do širšího regionálního konfliktu, například v souvislosti s Íránem. Nakolik je podle vás takový scénář reálný, zejména v situaci, kdy se Kurdové cítí částečně opuštěni Spojenými státy?
Tato obava existuje, ale situace je velmi citlivá. Kurdové se dlouhodobě snaží vyhnout přímému zatažení do širších regionálních konfliktů, protože jejich hlavním cílem je stabilita a zajištění vlastního postavení v rámci Sýrie. Na druhou stranu nelze vyloučit, že se ocitnou pod tlakem různých mocností, včetně Íránu, což by jejich situaci dále komplikovalo. Pocit jistého zklamání ze strany Spojených států v tomto kontextu hraje roli, ale Kurdové si uvědomují, že musí především spoléhat sami na sebe.
Nevnímají Kurdové tyto kroky jako určitou formu využití ze strany velmocí, zejména po zkušenostech s proměnlivou podporou Spojených států?
Takové pocity mezi Kurdy bezpochyby existují. Mnozí mají pocit, že byli v minulosti využiti v boji proti Islámskému státu, ale jejich politické požadavky nebyly plně vyslyšeny. Zároveň si však uvědomují, že mezinárodní politika je založena na zájmech, a proto se snaží hledat vlastní cestu a posilovat svou pozici i bez plné podpory zahraničních aktérů.
Ellada Pilumjan studuje bakalářský program Politologie a mezinárodní vztahy na CEVRO Univerzitě. Text vznikl v rámci předmětu Na semestr novinářem!
Komentáře