Maďarsko pod vedením Magyara: závěry povolební debaty na CEVRO

„Magyar je fidesáčtější než samotný Fidesz.“ Toto byla jedna z prvních vět Zsolta Királyho, kterou otevřel debatu „Maďarsko 2026: Nejdůležitější volby v Evropě?“, která se nedávno uskutečnila na půdě CEVRO Univerzity. Společně s Petrem Ballou a Lucií Sulovskou se za moderace Macieje Ruczaje pokusili o predikci maďarské vnitrostátní i zahraniční politiky po Magyarově senzačním vítězství v parlamentních volbách, které ukončilo šestnáct let vlády Viktora Orbána.

Diskusní setkání Maďarsko 2026:nejdůležitější volby v Evropě? Zdroj: PCTR.

Odkud se vzal fenomén Péter Magyar? A jakou politiku od něj můžeme čekat vůči Evropské unii či Ukrajině? Nejen těmto otázkám se věnovala debata, kterou organizovalo Transatlantické centrum (PCTR) při CEVRO Univerzitě.

Petr Balla je český hungarista maďarského původu, v minulosti působil na Institutu mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd UK. Zsolt Király je zakladatel a šéfredaktor portálu Kӧrkép.sk a stálý spolupracovník deníku Postoj. Lucie Sulovská je publicistka, o maďarské politice psala mj. pro Týdeník Echo nebo Kontexty.

Za vítězstvím Pétera Magyara stojí podle některých interpretací mimo jiné i souhra příznivých okolností. Magyar dokončil právnické vzdělání na soukromé univerzitě v Budapešti v roce 2004 a byl více než 20 let aktivním členem Fideszu, během nichž zastával pozice na ministerstvu zahraničních věcí či v kanceláři premiéra.

V roce 2006 se oženil s Judit Vargou, též právničkou a ministryní spravedlnosti za Fidesz v letech 2019–2023. Varga byla zčásti spojována se skandálem okolo prezidentské milosti pro Endre Kónya, kvůli němuž také nakonec rezignovala. Jak tento vývoj souvisí s Magyarovým vzestupem?

Magyar se s Vargou rozvedl v roce 2023 a jak zmínila v debatě Lucie Sulovská: „...je velmi nepravděpodobné, že by se Magyar po 20 letech ve Fideszu jeden den probral a začal mít špatné svědomí kvůli všemu, co Orbán v Maďarsku napáchal a rozhodl se, že chce změnit stranu.“ Spíše lze tento krok interpretovat jako pragmatickou reakci na změněné politické okolnosti. Po výše zmíněném skandálu, v jehož důsledku rezignovala i tehdejší prezidentka Katalin Novák, se Magyarovi otevřela životní příležitost.

Od března do června 2024 zorganizoval v Budapešti čtyři protivládní demonstrace s chytlavým sloganem „Teď, nebo nikdy“, které přilákaly nečekaně velký počet účastníků. V tomto období se také připojil ke straně Tisza. Rozhodl se raději využít již fungující politickou stranu místo zakládání nové, mimo jiné kvůli časovému tlaku. Již o dva měsíce později, v červnu 2024, se totiž konaly volby do Evropského parlamentu. Magyar spolu s Tiszou volby vyhráli, čímž odstartovala Magyarova kariéra ve vysoké politice.

Co stálo za rostoucí popularitou Tiszy

Jeho vítězství ve volbách do Evropského parlamentu bylo překvapivé z několika důvodů, nicméně teprve následný úspěch v letošních parlamentních volbách potvrdil, že se nejednalo o jednorázový výkyv. Co tedy stálo za rostoucí popularitou Tiszy?

Péter Magyar do značné míry nastavil Viktoru Orbánovi zrcadlo. Ve společnosti zvyklé na dlouhodobou netransparentnost začal otevřeně hovořit o „mafiánských praktikách“ Fideszu.

Vedle kritiky ze strany Orbánových stoupenců si vysloužil také 18měsíční zákaz vystupování ve státních médiích.

Občanská společnost se začala mobilizovat. Kampaň podpořilo velké množství dobrovolníků, jejichž počet odborníci odhadovali až na několik desítek tisíc. Posledním klíčovým bodem úspěchu bylo také financování. Tisza odmítla státní příspěvky a spoléhala se pouze na finance svých členů, drobných dárců a podporu všech, kteří se za 16 let Orbánovy vlády ocitli mimo politické struktury.

Jakou politiku lze od Tiszy po volbách očekávat? Pokud jde o vztahy s Evropskou unií, lze předpokládat jejich zlepšení. Magyar si je vědom nutnosti kooperace, mimo jiné i kvůli odblokování evropských fondů. Evropská unie po volbách oznámila své podmínky pro jejich uvolnění, zahrnující poměrně rozsáhlý balíček reforem od protikorupčních opatření přes svobodu médií, obnovu právního státu a nezávislosti soudnictví, až po spolupráci v oblasti migrační politiky a podpory Ukrajiny.

Peníze Ukrajině za peníze z Bruselu

Podle dosavadních výroků Pétera Magyara se zdá, že většina těchto podmínek pro něj nepředstavuje zásadní problém. Dokáže si spočítat, že za odsouhlasení půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur Maďarsko dostane 20. To jsou peníze, které jsou v současné ekonomické situaci pro Maďarsko naprosto zásadní a nepostradatelné. Přesto lze očekávat komplikace v otázkách migrace a potenciálně ke vztahům k Rusku. U Magyara jsou vidět určité nacionalistické rysy a již se do médií vyjádřil, že chce zachovat přísnou migrační politiku. Ačkoliv zároveň hovoří o přiblížení Maďarska k EU a omezení ruského vlivu, jeho dosavadní postoje v této oblasti působí spíše zdrženlivě.

Ve vnitropolitické rovině zatím situace působí relativně optimisticky. Magyar hovoří o řadě reforem, včetně ústavního omezení délky funkčního období premiéra a likvidace institucionálních prvků spojených s Orbánovým režimem. Jak však během debaty poznamenala Lucie Sulovská: „Politici nemají ve zvyku dobrovolně omezovat svou moc.“

Magyar se totiž ujal moci v zemi, kde Orbán 16 let budoval systém umožňující výraznou koncentraci moci v rukou jednoho muže. Přestože se po volbách může jevit jako pozitivní změna pro Maďarsko, ale i pro Evropu, je na místě zachovat určitou míru opatrnosti. Jeho dlouhodobé působení ve Fideszu naznačuje, že nelze očekávat radikální přechod k liberální demokracii západoevropského typu.

I dílčí uvolnění současného systému by však ve srovnání s předchozím stavem mohlo představovat významný posun.

---

Aneta Smetanová je studentkou programu Politologie a mezinárodní vztahy na CEVRO Univerzitě. Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem!