Donald Trump měl slušně našlápnuto k tomu, aby vstoupil do historie jako ne neúspěšný prezident. Stačilo málo, udělat jen to, co před ním každý končící americký prezident, který neobhájil svůj druhý mandát: uznat porážku.
Donald Trump mohl být ten, kdo sice vnesl do mezinárodních vod značný chaos a nejistotu, ale překvapivě se mu na mnoha frontách dařilo: posílil legitimitu státu Izrael mezi arabskými sousedy a dále izoloval Írán. Přestože byl od počátku obviňován z přílišné náklonnosti k Putinovu režimu, realita se ukázala být diametrálně odlišná. Ve vztahu k Číně se zachoval nekompromisně a v podstatě donutil i evropské spojence razit kritický přístup k čínským technologiím. I když se nám nemusela líbit Trumpova rétorika vůči spojencům v NATO, tak jeho jasně formulované stanovisko, že pokud se Evropané neprobudí a nezačnou více přispívat na svou obranu, tak by o ni také mohli přijít, přineslo své plody. Islámský stát byl poražen... A dalo by se pokračovat.
Ale Donald Trump řekl: „Ne. Výsledky voleb nikdy neuznám. Volby nám byly ukradeny!“ Vše vyvrcholilo včera 6. ledna, když na setkání se svými podporovateli pár kilometru od Kapitolu, kde se připravovalo formální potvrzení nově zvoleného prezidenta Joe Bidena, vyburcoval své příznivce k pochodu na Kapitol.
Co se pak odehrávalo, jsme všichni viděli v přímém přenosu…
Nenávratně poškozená reputace
Podle prorektora vysoké školy CEVRO Institut a bývalého diplomata Tomáše Pojara jde o smutnou koncovku jeho vládnutí: „Trump vládl minimálně poslední 3 roky lépe, než je mu přisuzováno, ale jeho styl a rétorika byly dost často nechutné, což také jednoznačně vedlo k útoku na Kongres. To už mu nikdo neodpáře.“
A Pojar varuje, že mu zbývá několik dní v úřadě a nelze ještě vyloučit nějaká překvapení, například ve vztahu k Íránu. „Trump chce Bidenovi nástup maximálně znepříjemnit. Předat mu úřad bezprostředně po útoku na íránská jaderná zařízení je pro něj nepochybně lákavou myšlenkou,“ dodává Pojar. Jestli je to definitivní konec Trumpa v politice? „Těžko říci, rozhodně bude škodit Bidenově administrativě a zároveň si připravovat půdu pro další prezidentské volby. Ale nynější události ve Washingtonu mu jeho snahy o comeback výrazně zkomplikovaly.“
Politický komentátor Roman Joch budoucnost Trumpa a trumpismu vidí podobně: „Trump bude mít i nadále v americké populaci oddané a věrné stoupence, ale je to konec jeho reputace coby prezidenta a státníka.“ Stejně jako Pojar oceňuje úspěchy jeho vlády především na zahraničním poli. „Ale jeho chování po volbách všechny úspěchy zastínilo. Trump vejde do dějin jako nejostudnější prezident USA.“
Joch dodává, že v důsledku toho, co se nyní stalo ve Washingtonu, republikáni v Kongresu projeví akt dobré vůle vůči prezidentu Bidenovi, a bude záležet jenom na něm, zda bude vládnout jako centrista, nebo bude ustupovat radikálnímu křídlu demokratů. Podle Jocha je také třeba ocenit, jak se odpovědně zachovali dva druzí nejvyšší republikánští činitelé, viceprezident Mike Pence a vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell, kteří se jasně distancovali od násilností a odmítli Trumpovy žádosti o zpochybnění voleb.
Bývalý ministr zahraničí a velvyslanec ve Washingtonu Alexandr Vondra vyjadřuje zklamání nad tím, že Trump nezvládl odchod z prezidentské funkce, a tím, že v posledních týdnech hysterizoval veřejnost, významně poškodil nejen obraz USA ve světě, ale i samotnou Republikánskou stranu, která kvůli němu přišla o většinu v Senátu: „Myslím, že to je konec Donalda Trumpa, ale je otázkou, zda je to konec trumpismu. Bude velkou odpovědností Bidena, jakým způsobem naloží s většinou v obou komorách Kongresu. Pokud se bude snažit rozdělenou Ameriku alespoň částečně sjednotit, může uspět. Ale budou-li demokraté využívat svůj úspěch v Senátu k tomu, že se budou chovat jako dobyvatelé na nově získaném území, tak si USA zadělají na ještě větší problémy.“
Vondra věří, že Bidenův věk a přirozená moudrost povedou k prvnímu, ale pokud tlak od radikálních levicových demokratů neustojí, dojde k druhému.
Comentários