Péter Magyar ukončil šestnáctiletou éru Viktora Orbána
- DANIELA FINKOUSOVÁ
- před 12 minutami
- Minut čtení: 3
Maďarsko má za sebou historický politický zlom. Parlamentní volby, které proběhly v neděli 12. dubna, doprovázela rekordní volební účast dosahující téměř 78 %. Voliči se rozhodli ukončit šestnáct let dlouhé vládnutí Viktora Orbána. Vítězem voleb se stal Péter Magyar a jeho hnutí Tisza, které dokázalo mobilizovat společnost napříč generacemi i regiony. Pád Fideszu, poznamenaný v závěru kampaně skandály kolem vazeb na Rusko i neúspěšnými pokusy o diskreditaci opozice, otevírá novou kapitolu nejen pro Maďarsko, ale i pro celou Evropu.
Historický triumf u volebních uren
Maďarská společnost se po letech probudila k nebývalé politické aktivitě. K letošním parlamentním volbám přišlo skoro 78 % Maďarů a Maďarek. Péter Magyar, který se z insidera dosavadní vládní strany stal jeho největším kritikem, dovedl svou stranu Tisza k zisku více než 53 % hlasů, čímž si zajistil mandát k sestavení nové vlády. Magyar dokázal získat 138 mandátů, což mu zajišťuje také ústavní většinu v maďarském parlamentu. Kromě vítězného hnutí Tisza a poraženého Fideszu se do poslaneckých lavic dostalo také krajně pravicové hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), a to s šesti mandáty.
Pro Viktora Orbána, jehož Fidesz skončil se ziskem 38,43 %, jde o nejtěžší porážku od jeho nástupu k moci. Místo dosavadních 135 poslanců zasedne v parlamentních lavicích za Fidesz pouze 55. Po šestnácti letech v premiérském křesle se tak tento výrazný politik musí přesunout do opozice. Dlouholetý premiér však mnohé překvapil svou bezprostřední reakcí, kdy už během průběžného sčítání hlasů osobně zatelefonoval Magyarovi a k předpokládanému vítězství mu pogratuloval.
Jak dlouhodobě upozorňují nezávislí pozorovatelé, Fidesz si vybudoval drtivou převahu na mediálním trhu a silný vliv na justici i státní aparát. Výsledek voleb však ukazuje, že ani tento asymetrický systém nedokázal zastavit vlnu nespokojenosti s korupcí, klientelismem a izolacionistickou zahraniční politikou.
Zásadní roli v odklonu od Fideszu sehrála také ekonomická situace v zemi. Pro voliče, vyčerpané dlouhodobou inflací a drastickým zdražováním životních nákladů, se špatný stav maďarského hospodářství stal tím vůbec nejdůležitějším motivem ke změně.
Předvolební kampaň ve stínu Ruska
Závěrečné týdny před volbami se nesly v mimořádně napjaté atmosféře. Fidesz čelil drtivé kritice poté, co na veřejnost unikly informace o intenzivních kontaktech maďarských diplomatů s ruskými tajnými službami. Skandál kolem důvěrných telefonátů premiéra Orbána a ministra zahraničí Szijjartóa s ruskými představiteli potvrdil obavy spojenců, že Maďarsko pod Orbánovým vedením podléhalo vlivu Kremlu více, než se mohlo zdát.
Vládní strany se podle vyjádření Pétera Magyara pokusily jeho vzestup zastavit i pomocí osobních útoků. Magyar obvinil vládu z pokusů o diskreditaci skrze údajné sexuální kauzy a kompromitující materiály ze soukromí. Tyto útoky však u voličů zjevně nenašly odezvu.
Co to znamená pro budoucnost?
Reakce evropských i českých politických lídrů na Magyarovo vítězství jsou očekávaně polarizované, v unijních institucích však převládá neskrývaný optimismus. Pro Evropskou komisi i Evropskou radu znamená konec Orbánovy éry především konec neustálého vydírání a blokování klíčových rozhodnutí, ať už šlo o unijní rozpočet nebo o pomoc bránící se Ukrajině.
Pád Fideszu je navíc silným signálem pro celou střední Evropu. Magyarův triumf přímo navazuje na nedávné vítězství Donalda Tuska v Polsku a potvrzuje, že i hluboce zakořeněné režimy lze u volebních uren porazit.
Expremiér Petr Fiala a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský vítají změnu v Budapešti jako šanci na restart paralyzované Visegrádské čtyřky a na návrat k hodnotám, které nejsou v rozporu se západním spojenectvím. Naopak pro současné české vládní strany, zejména pro Andreje Babiše a hnutí ANO, znamená pád Viktora Orbána významnou ránu. Babiš přišel o svého nejbližšího a nejsilnějšího spojence, což může výrazně oslabit jeho vyjednávací pozici v rámci frakce Patriotů pro Evropu i v rámci celé Evropské unie.
Celá Evropa bude nyní sledovat vývoj v Maďarsku s vírou, že vítězství hnutí Tisza nebude znamenat jen výměnu tváří, ale fundamentální posun v geopolitickém směřování země. Dle prohlášení lze očekávat, že Magyarova vláda začne okamžitě pracovat na takzvané „deorbanizaci“ země, tedy na rozsáhlých personálních změnách ve státní správě a obnově nezávislosti justice. Právě rychlé reformy v soudním systému jsou klíčem k odblokování zmrazených evropských fondů a k návratu Maďarska k právnímu státu. Maďarsko svou šanci dostalo a využilo, nyní je na Péteru Magyarovi, aby dokázal, že jeho hnutí není jen protestním hlasem, ale zodpovědnou a stabilní alternativou dosavadní vládě.
Daniela Finkousová působí jako juniorní analytička Centra asijsko-pacifických studií (CAPS) a studuje program Politologie na CEVRO Univerzitě. Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem!
Komentáře