top of page

ARCHIV

Tajemná zkratka ReZa, právo na digitální službu: posun v digitalizaci českého státu?

Letošní začátek léta by měl být ve znamení výrazného posunu v digitalizaci běžných potřeb obyvatel naší země.



Ponechme stranou pár výstřelků typu eObčanka (nezaměňovat anachronismem v podobě fyzického občanského průkazu s čipem), která bude všude plně platná až za rok a systém přijímacích zkoušek na střední školy Dipsy, kde se kvalita řešení ukáže teprve při vypočítávání výsledných bodů a umístěnek na střední školy. Raději nezmiňujme elektronický technický průkaz – tedy vlastně skutečnost, že při změně údajů v technickém průkazu vozidla si jej na pověřeném úřadě obce s rozšířenou působností již nechají, ale pokud si chcete zachovat jako dosud písemné potvrzení existence TK, nezbyde Vám, než si doma schovat tři listy A4. Ano, je pravdou, že policie nebo úřady ověřují skutečnost proti datům registru, ale co kdyby… osvědčení o registraci vozidla musíte vozit s sebou i nadále. 

 

Snad jediné zřetelné plus digitalizace je řidičský průkaz. A je to tím, že jej u sebe nemusíte mít vůbec, ani jako kartičku, ani jako elektronickou aplikaci. V rámci ztotožnění ověří příslušný orgán vaši totožnost včetně skutečnosti, jaké oprávnění máte, či zda jej vůbec máte. Bohužel zelenou kartu, v poslední době spíše bílou, u sebe musíte mít i nadále. V tuzemsku však jen do konce září. 


Pozitivní výhled 

Na druhou stranu může být jen lépe a snad i v digitalizaci státu bude. Je třeba si uvědomit, že proces digitalizace probíhá v naší zemi již od doby socialismu, ale odděleně, v režii jednotlivých resortů. Nyní nastává doba integrace pod taktovkou Digitální informační agentury (DIA) v návaznosti na zákon o právu na digitální službu.


Zmiňovaná DIA existuje teprve něco přes rok, vznikla sloučením dvou odborů ministerstva vnitra a Správy základních registrů. A vybudovat funkční instituci, která bude schopna digitalizaci koordinovat, převzít řadu projektů a registrů, být personálně zabezpečena a v rámci veřejné správy respektována, není jednoduchý úkol. Naštěstí vedoucí funkce v agentuře obsadili odborníci z komerčního sektoru a i přes počáteční šok ze zjištění fungování státu zevnitř, se jim daří realizovat potřebné rozvojové kroky.


Digitalizace v Česku dlouhodobě probíhala bez větší koordinace, a právě koordinace je důležitou rolí DIA, byť zajišťuje nadresortní projekty. Každé ministerstvo či úřad se snažil digitalizovat samostatně, bez využití centrálních znalostí, bez jednotné koncepce. Tento přístup byl pomalý, neefektivní a drahý. DIA má tak za úkol porážet resortismus, spojuje rozdrobené agendy mezi ministerstvy a významně sjednocuje digitální transformaci veřejné správy,” říká Ivan Bartoš, vicepremiér pro digitalizaci.


Martin Mesršmíd, ředitel DIA, upozornil, že základní registry (ROB, ROS a RPP) běžely donedávna stále na starém hardware. S jeho obměnou bylo započato v loňském roce. Aktuálně je registr obyvatel ve správě vnitra a registr osob ve správě statistiků. Cílem je, aby byly k říjnu 2024 převedeny pod agenturu.


Mesršmíd dříve uvedl, že cílem DIA je stát se silným úřadem, který bude schopen pomáhat všem ostatním institucím. 


Zákon o právu na digitální služby

DIA vychází vstříc jednotlivým resortům a připravuje tým odborníků, kteří by měli být vysláni na jednotlivé úřady, aby zmapovali a popsali datové zdroje a informační potřeby daného úřadu tak, aby tyto instituce byly schopny vystavit datové zdroje na informační systém sdílené služby. Meršmíd věří, že tento krok dokáže zrychlit digitalizaci, neboť se jedná o pomoc úřadům, které často nemají dostatek odborníků.


Aktivita souvisí se Zákonem o právu na digitální služby. Byla sestavena pracovní skupina ze zástupců mnoha úřadů, která se zabývá interpretací zákona a konkrétními praktickými postupy, jak zákon naplnit a jak nesklouznout ke zkratkovitým řešením, které by nenaplňovaly podstatu digitalizace. Cílem je, aby v červenci 2024 bylo 90 % služeb veřejné správy digitalizováno,” uvedl Martin Mesršmíd.


Rodí se ReZA

Optimismu přispívá příprava nového registru ReZa. Tajemná zkratka je spojením dvou slov: registr a zastupování. Pokud tento systém začne skutečně prvního července fungovat a legislativa bude nastavena tak, aby jej byl každý orgán, se kterým jednáme, povinen akceptovat, ubude České poště nejedna fronta na ověřovacích místech CzechPoint.


Systém bude veřejným rejstříkem plných mocí a zmocnění. Snadno tak budete moci zmocnit kohokoliv pro úkony se státem, byť i na omezenou dobu a v omezeném rozsahu. A to vše z pohodlí domova od svého počítače nebo mobilu. V aplikaci budou připraveny předvyplněné formuláře pro různé účely, do kterých bude potřeba pouze vyplnit své jméno, jméno zastupovaného (nebo naopak toho, kdo jej zastupuje), účel, pro který je plná moc udělována, a nakonec potvrdit svou vůli přes Identitu občana. 


Samotnou Identitu občana si lze snadno založit, pakliže máte účet u některé tuzemské banky. Právě bankami rozvíjené BankID je snadným nástrojem, jak si další služby tzv. e-govermentu zřídit a také k nim přistupovat. Pokud není zrovna vstupní bod Národní identity (NIA) přetížený žadateli o eObčanku, tak doporučuji zůstat u něj. 


Příkladem použití registru jsou daňová přiznání, kdy bude možné online pověřit jinou osobu zpracováním a podáním. Velmi praktická bude služba např. u žádosti o cestovní pasy dětí, kde odpadne potřeba nosit s sebou rodné listy dětí. Důležité je, že celá databáze je k dispozici pouze pro on-line svět s cílem možného vyřízení digitálních agend z domova za konkrétní osobu. V první etapě bude k dispozici centrální část a DIA bude spolupracovat s ministerstvem dopravy a ministerstvem práce a sociálních věcí, následně pak ministerstvem financí. V tomto centrálním řešení budou primárně uloženy mandáty ze zákona (například, že jste zákonný zástupce svých dětí). Vedle toho budou existovat resortní části, kde budou uložena speciální oprávnění, která jsou pro daný resort specifická. Druhá etapa umožní napojení všech ministerstev. Ve třetí etapě se pak přidají (dobrovolně) další instituce, měly by mezi nimi být banky, dodavatelé energií a další. 


Změny pro stavebníky

Pokud vás čeká stavba nemovitosti, lze předpokládat, že bude dodržen tzv. nový stavební zákon a do července se již nebudete muset složitě doprošovat na příslušném stavebním úřadě, jaký zvolit formulář a jaký postup a jak na dotčené orgány, ale využijete Portál stavebníka. Problematika digitalizace stavebnictví je poměrně obsáhlé téma a věnovali jsme se mu v článku zde a v polovině dubna vyšel obsáhlý článek v tematické příloze Hospodářských novin Stavba.


Digitální stavební řízení 

Digitální stavební řízení (DSŘ) bude zatím více práce pro úředníky stavebních úřadů, podobně jako před lety pro živnostenské úřady, které v rámci digitalizace obesílají po registraci živnosti další orgány jako finanční úřad, zdravotní pojišťovnu či správu sociálního zabezpečení. Iluze o tom, že Portál stavebníka po zevrubné automatizované kontrole nahraných dat umožní úředníkům obeslat snadno další úřady a dotčené orgány a to ještě ideálně tak, že nedojde jen k vygenerování písemností do datové schránky, ale celé workflow proběhne v jednom systému, je iluzorní. Zrychlení stavebního řízení nečekejte.


Geoportál, tentokrát národní

V předchozím článku jsme zmiňovali, že geografická data včetně údajů o vlastnictví nemovitostí a další údaje o využití daného území, máme již kvalitně zpracována například v Geoportálu ČÚZK, že lze nahlížet na data přes geoportal.gov.cz a pokud potřebuji další informace, vyberu si ze seznamu geoportálů nebo mohu využít geoportály krajů či obcí s rozšířenou působností. Každopádně se zdůvodněním: aby bylo možné s geografickými daty v různých vrstvách efektivně pracovat a využívat je v rámci DSŘ, vznikne Národní geoportál.



„Národní geoportál územního plánování (NGÚP) je klíčovou součástí nového stavebního zákona s mimořádným přínosem pro ekonomiku ČR. Budou se v něm sbíhat všechny výstupy z územně plánovací činnosti, například zásady územního rozvoje, regulační a územní plány nebo urbanistické studie,” zdůvodňuje potřeby nového softwarového a hardwerové řešení MMR.


Za více než celkových 200 milionů korun by mělo od července letošního roku existovat řešení, které umožní architektům, projektantům, autorizovaným technikům, ale i stavebníkům, zpracovatelům územně plánovací dokumentace, úřadům a obecním a krajským samosprávám, využívat službu, která dle tvrzení MMR: Z jednoho místa k nim budou mít přístup projektanti, stavebníci, samosprávy, stavební úřady, dotčené orgány i běžní občané, a to podle zásad otevřených dat. Systém také umožní podávání připomínek a námitek k územnímu plánování online.” Uvidíme. Doporučuji k přečtení odborný článek na toto téma.


Portál občana

V dubnu byl spuštěn redesignovaný Portál občana, a to včetně mobilní aplikace. Portál občana je vstupní branou k dostupným veřejným online službám státu. DIA uvádí, že „v aplikaci přehledně naleznete vše, co ve webové verzi portálu, včetně možnosti správy datových schránek.” Pravdou je, že portál je spíše rozcestník na dílčí portály a služby, což souvisí s výše zmiňovanou roztroušeností a resortismem. K tomu doporučuji článek Hospodářských novin s výmluvným titulkem: Mysleli to dobře, ale... Portál občana v mobilu naráží na staré bolesti.“ Na druhou stranu je portál nyní přehledný a umožňuje navíc integraci datových schránek.



„Nová mobilní aplikace Portálu občana lidem přinese efektivní komunikaci se státem. Po šesti letech od jeho spuštění se tak uživatelé mohou k službám státu dostat rychle a jednoduše prostřednictvím svých mobilních telefonů v okamžiku, kdy to budou potřebovat, a svůj čas věnovat místo běhání po úřadech tomu, co skutečně potřebují. S přibývajícími digitalizovanými službami se navíc nabídka neustále rozšiřuje. Již nyní připravujeme další služby, které se do Portálu občana přidají a výrazně lidem usnadní život,“ uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš.


„Portál občana má konečně svou mobilní aplikaci, která ještě zjednoduší přístup ke službám státu. Stáhnete zde například výpis z rejstříku trestů, zkontrolujete svůj bodový stav řidiče a pohodlně přečtete i odešlete datové zprávy. Je vidět, že Portál občana je oblíbeným nástrojem, jelikož má již přes 1 200 000 uživatelů. Doufáme, že s mobilní aplikací bude číslo ještě narůstat,“ doplňuje ředitel DIA Martin Mesršmíd.


Během letošního roku se do Portálu přidá například registr zastupování a systém DROZD, který lidem umožní lepší přípravu na případné krizové situace v zahraničí a v předstihu je upozorní před případným hrozícím nebezpečím.


Ohlédnutí – aneb co úspěšně funguje

„Řešení digitalizace přes datové schránky není správné řešení. Je to náhradní řešení v situaci, kdy úřad skutečně nestíhá digitalizovat,“ upozorňoval loni v létě Martin Mesršmíd pro Seznam Zprávy a doplnil: „Musíme se zbavit falešné digitalizace, která je předstíraná přes datové schránky. Musíme se dostat ke skutečné digitalizaci, a to je propojení všech agend ministerstev a úřadů na sdílenou službu.“ Vývoj za poslední rok jeho slova potvrzuje. Nemění to však fakt, že služby Czech POINTu a datových schránek se za dobu své existence již zažily a jsou pomyslnými vstupními dveřmi pro českou digitalizaci z pohledů občanů a podnikatelů.


 
 

Datové schránky

V Informačním systému datových schránek přibylo více než 2 mil. nových, celkem jich je již přes 4 miliony a nárůst stále pokračuje. Děje se tak nejen přísunem nových uživatelů ze zákona, ale rovněž na vyžádání. 


Inovace nemíjí ani systém datovek a dočkal se zvýšení kapacit datové zprávy. Řada uživatelů má výhrady ke krátké době uložení (jen 90 dní), což je nově vyřešeno v rámci Portálu občana, který umožňuje ukládat data neomezeně dlouho. Tamtéž je také usnadněno přepínání mezi jednotlivými datovými schránkami jednoho vlastníka a prostředí je uživatelsky příjemné a pohodlné.


Czech POINT

Služba Czech POINT funguje bez zásadních problémů a je považována za klíčový prvek e-governmentu, určený zejména pro osoby, které z různých důvodů nemohou nebo nechtějí využívat online služby. Od října funguje služba  e-legalizace,  tedy úředního ověření elektronického podpisu na dokumentu v elektronické podobě. Nejpopulárnější službou Czech POINTu je autorizovaná konverze dokumentů na žádost uživatelů.


Výhled na budoucnost doma i v EU: eDoklady vs. eWallet, EZ Karta a fenomén zvaný spisovka

Problematika tuzemského (eDoklady) a celoevropského dokladu (eWallet), resp. spíše úložiště dokladů je samostatné téma, kterému se budeme věnovat v dalším článku.

Stejně tak si řekneme více o digitalizaci zdravotnictví (EZ Karta) a základu chodu všech úřadů – spisovou službu.


 

Text vznikl v rámci předmětu Na semestr novinářem.


Luděk Jirman je projektový manažer a konzultant s více než dvacetiletou praxí v oblasti digitálních technologií, marketingu a vývoje softwaru. Má zkušenosti s vedením vývojových týmů, projektovým managementem a inovativními řešeními. Aktuálně si rozšiřuje odborné vzdělání na Vysoké škole Cevro, kde studuje obor Právo v obchodních vztazích a postgraduální program P.G.D.J. zaměřený na fungování (nejen) českých médií.


22 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


NEJČTENĚJŠÍ

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png
bottom of page