Obecné digitalizaci veřejné správy v naší vlasti jsme se věnovali v předchozím článku. Pojďme se podívat na obor, který v České republice představuje značnou část národního hospodářství: stavebnictví. I zde totiž dochází k významnému přesunu směrem k digitalizaci, což otevírá nové možnosti pro efektivitu, transparentnost a udržitelnost. Avšak dosud je potenciál stavebnictví často omezován zastaralými postupy a nedostatkem inovací.
Stavební průmysl a digitalizace
Stavební průmysl se bez elektronizace neobejde a je si toho vědom. Již více než čtvrt století si neumíme představit, že by například projektant či architekt nepracoval se softwary souhrnně nazývanými CAD. Computer-Aided Design je technologie používaná pro tvorbu, úpravu a optimalizaci návrhů pomocí počítačových systémů. CAD software různých výrobců široce využívá přesné a efektivní vytváření technických kreseb a trojrozměrných modelů. Software umožňuje detailní a přesné plánování, což je klíčové pro návrh a vývoj složitých konstrukcí. CAD nástroje poskytují významnou podporu v procesu návrhu, zvyšují produktivitu a zlepšují kvalitu výsledných návrhů.
Stejně tak je již zcela přirozené využívat digitální mapové podklady včetně Státního mapového díla a data z Informačního systému katastru nemovitostí. Data z digitálních územních plánů propojená s dopravními daty umožňují modelovat hlukové zátěže v chystané výstavbě, definovat dopravně-inženýrská opatření, mít přehled o infrastruktuře včetně té pod povrchem a mnoho dalšího.
Digitalizace tak přináší mnoho možností, které v sobě spojuje BIM. Zkratka pro Building Information Modeling, tedy proces, který zahrnuje vytváření a správu digitálních reprezentací fyzických a funkčních charakteristik stavebních projektů. BIM řeší komplexní přístup k designu, realizaci a správě stavebních projektů, který zahrnuje sdílení a správu informací napříč různými fázemi životního cyklu stavby.
S pomocí vybraných BIM řešení je možné sledovat celý životní cyklus stavby, vedení stavebního deníku, napojení čidel (IoT technologie), a dokonce se objevuje i možnost využití virtuální reality přímo na místě stavby.
Důvodem pro využívání BIM byla zpočátku snaha o důraz na poskytování vyšší hodnoty klientům a odlišení se od konkurence. V posledních letech dochází k postupné integraci digitálních technologií přinášejících nejen zefektivnění procesů, ale i výrazné zlepšení v přehlednosti a správě projektů.
BIM je doslova revolucí ve stavebním průmyslu. Metodologie umožňuje vytvářet digitální modely stavebních projektů, což vede ke zvýšení efektivity, snížení chybovosti a optimalizaci nákladů. S růstem těchto technologií dochází k významnému zlepšení v komunikaci a koordinaci mezi různými zúčastněnými stranami projektů. Právě výměna informací a komunikace hromadnými emaily s desítkami již neaktuálních příloh a mnohé nekompatibility byly dosud Achillovou patou skutečné digitalizace stavebního průmyslu.
Strategický význam BIM spočívá v jeho schopnosti přinést komplexní zlepšení v projektovém managementu a konkurenceschopnosti společností.
Legislativa je připravena
Podpora implementace BIM byla oficiálně vyjádřena v roce 2017, kdy bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu pověřeno vypracováním strategie implementace BIM. Tato iniciativa byla částí širšího úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti a podporu růstu českého hospodářství. Připravovaný zákon o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí má potenciál zásadně ovlivnit nejen způsob práce v sektoru, ale i jeho interakci se státní správou. Vládním schválením prošel letos v květnu.
V rámci přípravy legislativy je aktivní Česká agentura pro standardizaci (ČAS) a od 1.1.2018 převzala Česká agentura pro standardizaci od Úřadu pro technickou normalizaci metrologii a státní zkušebnictví všechny činnosti související s tvorbou, vydáváním a distribucí technických norem. V rámci těchto aktivit vznikl odbor Koncepce BIM jako odborný partner Ministerstva průmyslu a obchodu pro realizaci Koncepce zavádění metody BIM do veřejné správy.
Letošní vládní schválení věcného zákona aktivizovalo činnost odboru a vyústilo v aktivní řešení problémů skrývajících se pod zkratkami DSS, IDS, IMS, DIMIS a CDE.
„Abyste mohli začít pracovat metodou BIM, nestačí koupit jen nějaký vhodný software. BIM znamená zásadní změnu způsobu práce s informacemi. Digitalizovat je potřeba nejen projektovou a další dokumentaci, ale i všechny postupy, pravidla, procesy a – co bude možná pro řadu lidí nejobtížnější – také veškerou komunikaci související se stavbou,“ uvádí na svých stránkách ČAS.
„Řízení výstavbového projektu metodou BIM se neobejde bez vytvoření informačního modelu stavby (IMS), jehož součástí je také digitální model stavby (DIMS). Ten je uložen ve společném datovém prostředí (CDE), stejně jako další informace související se stavbou tak, aby k němu mohli přistupovat všichni zainteresovaní. Ti všichni totiž musí mít možnost sdílet informace a zároveň mít jistotu, že v každém okamžiku mají k dispozici jejich aktuální verzi. Velikou výhodou je, že CDE již obsahuje základní prohlížení a funkce pro DIMS, takže všem přímo bez nutnosti dalšího software nabízí možnost s DIMS pracovat,“ vysvětluje BIM problematiku ČAS.
A právě skutečnost, že každá z různorodých stavebních profesí používá jiné digitální nástroje a potřebuje svůj pohled na informační model stavby, znamená nutnost využívat tzv. Datový standard staveb (DSS).
Legislativním klíčem pro elektronizaci stavebnictví je zákon č. 283/2021 Sb., tzv. Nový stavební zákon (NSZ), který bude účinný od 1. ledna 2024., resp. pro většinu staveb pak od 1.7.2024. Samo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) k tomu uvádí: „Stavební řízení bude pro všechny účastníky probíhat v digitální podobě prostřednictvím Portálu stavebníka a dalších informačních systémů. K získání stavebního povolení už nebudete muset zdlouhavě obíhat úřady. Projdete jedním řízením a dostanete jedno razítko. Stavební úřady budou rozhodovat v pevně stanovených lhůtách. Pro stavbu rodinného domu získáte povolení už za 30 dní, u složitějších staveb typu dálnice nebo elektrárna do 120 dní.“
Lze konstatovat, že legislativa na digitalizaci pamatuje a začíná ji vyžadovat. NSZ může zavést digitalizované systémy pro podávání a správu žádostí, což by mohlo zjednodušit a urychlit procesy, jako jsou žádosti o stavební povolení. Počítá s tím, že může dojít k integraci s katastrálními a jinými státními databázemi, což by umožnilo lepší výměnu a správu dat.
(Ne)digitalizace veřejné správy brzdí celý obor
NSZ je připraven na podporu implementace BIM v praxi, což by zlepšilo plánování, vývoj a správu stavebních projektů. Zároveň také může digitalizace přinést větší transparentnost v procesu rozhodování a povolování, což by zpřístupnilo informace veřejnosti a zúčastněným stranám. Automatizace procesů by snížila administrativní zátěž na stavebních úřadech. Z informací níže je zřejmé, že to hned tak nebude.
K tomu, aby skutečně tzv. Digitalizace stavebního řízení (DSŘ) fungovala, je třeba vybudovat robustní informační systém, zavést jej mezi orgány vykonávající státní správu a naučit se jej používat. S ohledem na počet orgánů, které se vyjadřují ke stavbám, je představa, že 1.7. „nahrajeme data“ do Portálu stavebníka a nikam nebudeme běhat, zatím spíše utopie.
Ze zkušenosti se zaváděním IT ve veřejné správě nelze příliš počítat s tím, že stavební úřady dostanou funkční nástroj, který zpracuje alespoň poloautomaticky žádost stavebníka včetně všech potřebných datových výstupů, osloví dotčené orgány a v rámci stejného řešení zpracuje odpověď.
MMR nebylo příliš úspěšné při přípravě software pro DSŘ a smlouvu na dodání uzavřelo až v prosinci. Aktuální stav DSŘ zahrnuje vývoj a plánované nasazení modulárního informačního systému, který splňuje požadavky nového stavebního zákona. První dodávka systému je naplánována na první kvartál roku 2024, s následným testováním a zpřístupněním pro stavební úřady a veřejnost v červnu 2024.
Na tiskové konferenci MMR, konané 12. prosince, uvedl ministr Ivan Bartoš: „MMR má povinnost podle nového stavebního zákona zajistit digitalizaci stavebního řízení od 1. července 2024. Jde o klíčovou prioritu vlády, kterou není možné vzhledem k jejímu významu pro stavebnictví a ekonomiku odkládat. Pro dodání základních informačních systémů DSŘ proto resort po vyčerpání ostatních možností uzavřel smlouvu s firmou InQool přes jednací řízení bez uveřejnění. Jde o zakázku za zhruba 37 milionů korun.“
Původní výběrové řízení zrušil ÚHOS na podzim s tím, že ministerstvo nejasně definovalo podmínky pro použití dílčího softwaru v DSŘ systému a nejasně specifikovalo schvalovací lhůty, což ztěžovalo firmám plánování a vývoj. Je třeba dodat, že aktuálně probíhá správní řízení ve věci již uzavřené smlouvy na dodávku DSŘ.
„V prvním kvartálu 2024 dojde k dodávce základních systémů a následnému školení úředníků. Další fáze digitalizace jsou plánovány na rok 2025,“ uvádí ve své zprávě MMR.
Informační systém stavebních řízení (IS SŘ) bude sloužit stavebním úřadům a dotčeným orgánům pro efektivní řízení stavebních procesů a poskytuje přístup ke všem potřebným informacím a dokumentům. Umožňuje úředníkům spravovat veškerou agendu stavebního řízení na jednom místě, čímž zrychluje schvalovací procesy a omezuje administrativu. Systém je plně propojen s dalšími státními službami a databázemi, jako je katastr nemovitostí a základní registry.
IS bude pracovat s otevřeným standardem pro výměnu dat v oblasti stavebnictví, zkráceně BPP (Building Project Package). Součástí bude agendový informační systém (AIS), který zajišťuje informační systém stavebního řízení a umožňuje digitální pracovní postupy. Součástí je i Informační systém Kompetence úřadů, který umožní příslušnému stavebnímu úřadu vést seznam dotčených orgánů na základě parametrů záměru.
„Portál stavebníka je navržen jako základní rozhraní pro digitální komunikaci se státem v oblasti stavebního řízení. Umožňuje stavebníkům podávat elektronické žádosti o povolení stavby, přistupovat k probíhajícím řízením, sledovat jejich průběh a nahlížet do evidencí,“ uvádí ministerstvo a slibuje, že: „hlavním přínosem je usnadnění procesu, zkrácení doby povolení stavby a snížení celkových nákladů.“
Významnou částí DSŘ z pohledu koncepce BIM je tzv. Evidence staveb a záměrů, systém určený pro centrální evidenci údajů o stavebních záměrech, stavbách a zařízeních. Každá stavba má jedinečný identifikátor, který umožňuje její vyhledání v systému. Systém zahrnuje všechny typy stavebních děl, jako jsou domy, mosty, sloupy, kanalizace a podobně. Identifikátor se nezmění ani při změně parametrů nebo účelu stavby.
Veřejnost je informována prostřednictvím webových stránek MMR, kde jsou dostupné základní informace o digitalizaci a odkazy na příslušné sekce. Během roku 2023 proběhla řada setkání a konferencí se zástupci krajů a obcí a pro rok 2024 jsou plánovány další akce s vzdělávacím a informativním zaměřením.
Příprava projektu digitalizace začala již v roce 2011, ale napříč různými vládami a ministerstvy došlo k opakovanému odkladu její realizace a je ve hře i nyní. Tento stav brzdí českou konkurenceschopnost a novou bytovou výstavbu, přičemž Česká republika ztrácí finanční prostředky kvůli neefektivnímu systému povolování staveb. Plné implementace DSŘ nebude evidentně dosaženo před rokem 2026.
Situace v zahraničí
Česká republika může čerpat inspiraci z mezinárodních přístupů k digitalizaci ve stavebnictví. Skandinávské země patří mezi lídry v oblasti digitální transformace, nabízí cenné lekce, zejména ve svém přístupu k implementaci BIM. Sever Evropy ukazuje, jak mohou digitální nástroje zjednodušit byrokratické procesy a zvýšit efektivitu ve stavebnictví.
Přijetím podobných technologických inovací může Česko značně zlepšit své procesy ve stavebním průmyslu.
„Metodu BIM si jako cestu k digitálnímu stavebnictví zvolila velká část vyspělých zemí světa. Dobrou zprávou je, že Česko příliš nezaostává. V mnoha zemích řeší velmi podobné problémy jako my. Ale nemá cenu si zastírat, že některé země mají před námi i poměrně velký náskok. Přičemž pro dobré zkušenosti nemusíme chodit nijak daleko. Všem bych doporučil se podívat do Estonska, kde v průběhu pouhých dvou let zvládli implementovat metodu BIM jako součást digitálního stavebního řízení. Jestli tedy umím dobře počítat, tak Estonci potřebovali na skutečnou digitalizaci stavebního řízení oproti nám pouhou třetinu času, kterou jsme zatím na přípravu metody BIM spotřebovali u nás,“ vysvětluje zasvěceně Martin Sklenář z české vývojářské společnosti Proconom, která BIM zasvětila posledních 6 let vývoje.
Stavební reformou si prošlo i sousední Slovensko. Nejen že má již delší dobu schválené standardy, ale celý sektor státní správy prošel významnou změnou spočívají v „zestátnění“ přeneseného výkonu státní správy ve stavebnictví a elektronizace.
„Bude to významný krok k unifikácii povoľovacích procesov a k vytvoreniu ich rigidnejšej štruktúry a formy tak, aby systém odolával politickým vplyvom na celoštátnej aj regionálnej úrovni. Takto nastavená štruktúra bude efektívnejšia a zabráni prieťahom v konaní, resp. nekonaniu. Zvýši sa predpoklad zákonnosti a vymožiteľnosti práva,“ vyjmenoval přínosy kompetenční reformy Martin Hypký z Úřadu pro územní plánování a výstavbu Slovenské republiky.
Hlavním prvkem slovenské stavební reformy je elektronizace. Od 1. dubna 2024 bude veškerá komunikace se stavebními úřady probíhat elektronicky a všechna řízení se budou vést v informačním systému.
Na slovenském portále bude elektronické úložiště dat, kde se bude ukládat projektová dokumentace, protože ze zákona má být vedena v rámci informačního systému. Prostřednictvím portálu se bude následně posílat přímý odkaz, například dotčeným osobám, aby se mohly se záměrem seznámit. I stavební deník jako součást realizační dokumentace bude muset být veden elektronicky.
Pokročilí čeští vývojáři
Do diskuse o klíčových přínosech digitalizace pro stavební sektor, jako je zefektivnění procesů, zlepšení správy a přehlednost informací, a zároveň zaměření na výzvy, jako je nedostatek standardizace a potřeba širšího přijetí technologických inovací, se zapojují i české softwarové firmy. Již dnes lze uvést příklady, které ilustrují implementaci digitalizace ve stavebním sektoru, včetně příkladů organizací, které již úspěšně implementovaly metodu BIM.
Na trhu jsou různé programy s konkrétními funkcemi určenými pro různé aspekty projektu a vyhovující potřebě efektivně spolupracovat. To vyžaduje hladký a efektivní proces toku dat.
Vytvářejí je odborníci na BIM, kteří rozumějí nástrojům, formátům dat a nejlepším způsobům výměny dat mezi aplikacemi.
„Pro mne osobně je digitalizace stavebnictví přirozený proces, který nepředstavuje neřešitelný úkol, a zahraniční zkušenosti můj názor jenom potvrzují. Velmi vhodnou platformou pro porovnání zkušeností se světem je Global BIM Task Group, který sdružuje veřejné zadavatele od Jižní Ameriky přes Evropu až po jihovýchodní Asii.
Na druhou stranu musím férově přiznat, že i u nás jsou organizace, které si vytkly digitalizaci jako svou prioritu a implementují metodu BIM jako základní pilíř řízení stavebních projektů. Jako příklad můžu zmínit osobní zkušenosti s některými krajskými správami a údržbami silnic, pražským TSK i s některými kraji a městy, přičemž jako podklady jim slouží metodické dokumenty a technické předpisy České agentury pro standardizaci i Státního fondu dopravní infrastruktury,“ vysvětluje zapáleně Martin Sklenář z Proconomu.
Na implementaci BIM mají vliv tři hlavní faktory ovlivňující tok dat: požadavky klienta (konkrétní nástroje, se kterými je klient obeznámen), typ projektu (stavba vs. infrastruktura) a preference zainteresovaných stran (na základě zkušeností s určitými programy a expertízy).
Závěrem
Digitalizace nabízí mnoho přínosů, včetně efektivity, zvýšené transparentnosti a lepší kontroly nad projekty. Tyto výhody však přicházejí s řadou výzev, jako je potřeba vzdělávat pracovníky v nových technologiích a překonávat odpor ke změnám v tradičních pracovních postupech. Výzvy, jako je potřeba standardizace a přijetí nových technologií, stále přetrvávají.
Digitalizace ve stavebnictví je nezbytným krokem pro zajištění udržitelného a konkurenceschopného sektoru v České republice. Jen s vhodnou podporou ze strany státu a ochotou sektoru adaptovat se na nové technologie může české stavebnictví dosáhnout nových úrovní efektivity a inovace.
Text vznikl v rámci předmětu Na semestr novinářem.
Luděk Jirman je projektový manažer a konzultant s více než dvacetiletou praxí v oblasti digitálních technologií, marketingu a vývoje softwaru. Má zkušenosti s vedením vývojových týmů, projektovým managementem a inovativními řešeními. Aktuálně si rozšiřuje odborné vzdělání na Vysoké škole Cevro, kde studuje obor Právo v obchodních vztazích a postgraduální program P.G.D.J. zaměřený na fungování (nejen) českých médií.
![CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif](https://static.wixstatic.com/media/1b7813_a5b1fd6bf3b24042a33910ba617fbb3f~mv2.gif)
