top of page

ARCHIV

Digitalizace veřejné správy v Česku aneb Česko.(brzy)Digital?

V digitální éře, kdy technologie proniká do každé vrstvy společnosti, se digitalizace stává klíčem k efektivitě, inovacím a udržitelnému rozvoji. Česká republika, stejně jako mnohé jiné státy, stojí před výzvami transformace tradičních procesů do digitální formy. Tento přechod je nejen nezbytný pro konkurenceschopnost na globálním trhu, ale také pro posílení důvěry občanů ve veřejnou správu a pro zjednodušení jejich každodenních interakcí s ní.


DALL·E 2023-11-11 12.22.08.

Historie předávání digitalizace mezi ministerstvy

Začátky digitalizace sahají do období před rokem 2007, kdy byla primární odpovědnost za digitalizaci veřejné správy v rukou Ministerstva informatiky. Tato instituce zastávala klíčovou roli v zavádění počátečních digitálních řešení v různých správních orgánech a vytváření podmínek pro jejich vznik. Rozhodovací procesy v této době byly klíčové pro nastavení směru digitalizace v zemi.


Po zrušení Ministerstva informatiky v roce 2007 byla agenda digitalizace převedena pod Ministerstvo vnitra, což signalizovalo záměr centralizovat snahy o digitalizaci, aby bylo možné lépe koordinovat a implementovat digitalizační iniciativy napříč vládními sektory. A byl odpovědí na potřebu efektivnější správy a adaptace na rychle se měnící technologické prostředí.


V první dekádě 21. století došlo k vývoji Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN), což byl významný krok v procesu digitalizace. Systém umožnil efektivnější správu a přístup k datům o nemovitostech a položil základy pro pozdější zavedení elektronického katastru.


Nyní hraje v dynamickém procesu digitalizace důležitou roli Digitální inovační agentura (DIA), stojící v čele iniciativ zaměřených na digitalizaci a modernizaci veřejných služeb. Její práce je zásadní nejen pro vytyčení směru a stanovení standardů, ale také pro poskytování podpory a zdrojů pro organizace a podniky usilující o digitální transformaci.


Klíčová role Zdeňka Zajíčka a přechod na .gov

Někdejší náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček sehrál zásadní roli v raných fázích digitalizace. Již v roce 2007 byl známý svým inovativním přístupem a vizí, že efektivní digitalizace může vést ke zlepšení veřejných služeb a zvýšení důvěry občanů ve státní správu. Jeho schopnost předvídat budoucí trendy byla klíčová pro zavedení a úspěch mnoha digitálních projektů.


Sám Zdeněk Zajíček ve své době krok odůvodnil tím, že digitalizace, jako rozsáhlý projekt zasahující do různých sektorů, by měla být centralizována pod jedno ministerstvo, aby se zjednodušila koordinace a implementace digitálních iniciativ.

Vedle pana Zajíčka byly v digitalizaci veřejné správy významné i jiné osobnosti, například Michal Daněk, právník a manažer specializující se na eGovernment. Ke své práci, související s pracovní skupinou pro jednotnou státní doménu (.gov), vedoucí k zefektivnění komunikace a infrastruktury státní správy sám na srpnové konferenci Festival kreativní byrokracie uvedl: „GOV.cz nás vpasuje mezi demokratické právní státy NATO a EU. Obdobné řešení má polovina státu EU.“


V této souvislosti je zmiňována Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která úspěšně migrovala své webové stránky a e-maily zaměstnanců na jednotnou státní doménu .gov již letos v červenci. Stalo se tak v souladu s jednotnými pravidly a před stanoveným termínem této povinností Vládou ČR.


Digitalizace se v Česku ubírá cestou, která by měla vést k větší transparentnosti, účinnosti a plynulosti veřejných služeb, přičemž nezbytným předpokladem je neustálé zlepšování digitální infrastruktury.


Pomyslné politické žezlo digitalizace převzal v současném kabinetu Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci, který realizoval zákon o zřízení DIA s cílem zlepšit úroveň digitalizace ve veřejné správě. Ve své agendě zmiňuje potřebu harmonizace systému evidence dokumentů s ostatními státy Evropské unie, což ukazuje na snahu o sladění postupů digitalizace na mezinárodní úrovni.


V září 2023 zveřejnil ministr Bartoš příspěvek o první zprávě stavu digitální dekády, který navazuje na DESI index. DESI index měří pokrok EU a jejích členských států v digitální transformaci, rozvoji služeb občanům, vzdělávání v moderních dovednostech, rozšiřování sítě pro vysokorychlostní internet a digitalizaci podniků. Česká republika není na špici, ale díky své startovní pozici a míře investic si vede dobře a v řadě ukazatelů roste.


Úspěšná digitalizace katastru nemovitostí

Jedním z nejvýznamnějších milníků v digitalizaci veřejných služeb je digitalizace katastru nemovitostí, proces zahájený již ve druhé polovině 20. století. Jeden z nejstarších a nejkomplexnějších systémů veřejné správy prošel dlouhodobým a úspěšným procesem digitalizace.


Vývoj Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN) byl pod taktovkou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a napomohl tak efektivnější správě dat a služeb pro občany.


Tento dlouhodobý projekt postupně přešel od ručních záznamů k pokročilým počítačovým systémům a online databázím. Od zavedení prvních počítačů pro zpracování dat v 70. a 80. letech, přes vývoj ISKN v 90. letech, který reagoval na rostoucí potřebu efektivnější správy dat a usnadnil přístup k nim, až po zavedení eKatastru v roce 2001.


Projekt eKatastr byl revoluční online přístupem k informacím o nemovitostech. Byl prezentován před zástupci 40 zemí světa na geodetické konferenci FIG Working Week v květnu 2000 v Praze jako klíčový rozvojový projekt ČÚZK, který si klade za cíl připravit katastrální prostředí v Česku pro nové tisíciletí a pro masové využívání informačních a telekomunikačních technologií v každodenním životě celé společnosti.


Přimo na něj navázal projekt modernizace katastru nemovitostí spuštěný v roce 2012, jež vedl k dalšímu zlepšení a efektivitě služeb poskytovaných občanům.


Digitalizace katastru nemovitostí je považována za jeden z nejúspěšnějších projektů veřejné správy v České republice a slouží jako vzor pro další digitalizační snahy.

Co vše se v digitalizaci podařilo?

Od elektronických komunikačních kanálů pro podnikatele až po systémy e-Governmentu, které umožňují občanům elektronicky podávat žádosti a získávat potřebné dokumenty. Je jasně vidět pozitivní dopad těchto změn na efektivitu veřejné správy.


Představme si jednotlivé zásadní systémy:

- Czech POINT (2007) zaměřený na implementaci a realizaci systému, který usnadňuje přístup občanů k různým administrativním službám na jednom místě.

- Datové schránky (2008), které umožňují bezpečný elektronický oběh dokumentů mezi občany a úřady.

- Základní registry (2009), které jsou sadou systémů základních registrů poskytujících klíčové informace pro veřejnou správu a její komunikaci s občany.

- Zákon o právu na digitální služby (2017–⁠20) poskytl legislativní rámec s cílem posílit právo občanů na přístup k digitálním službám.

- Zákon o digitalizaci stavebního řízení (2018–⁠20), jakožto právní předpis vedoucí k zefektivnění procesu stavebního řízení prostřednictvím digitalizace.

- 30. září skončila první etapa implementace Zákona o právu na digitální služby (ZoPDS) a začala druhá etapa.


DALL·E 2023-11-11 12.32.47 .

Digitalizace veřejných služeb v České republice přinesla dílčí úspěchy, ale také stojí před zásadními výzvami. Převod agendy digitalizace z Ministerstva vnitra na nově vytvořenou DIA s sebou přinesl potřebu nové koordinace a harmonizace.


Kritický pohled?

Začátkem listopadu vyšel průzkum od Česko.Digital, nestátní komunity expertních dobrovolníků z mnoha oborů od IT přes projektové řízení až po marketing, která poukázala na sedm největších problémů, které nás ve využívání moderních technologií dělí od evropské digitalizační špičky.


Z dokumentu Úřednictvo sdělilo, co brzdí pokrok technologií. Co na to říkají experti na digitalizaci plyne, že existují bariéry bránící technologickému pokroku ve veřejné správě. Překážky zahrnují nedostatek dovedností, rozpočtové omezení, odpor k jakékoli změně a nevhodnou legislativu. Názor podporuje průzkum mezi více než 2000 úředníky.


Shrnutí informací z webu Česko.Digital ukazuje, že stávající stav digitalizace ve veřejné správě je poznamenán řadou výzev, jako je nesrozumitelnost procesů, technologické zastarávání a nedostatečná implementace digitálních řešení. Situace má široké negativní důsledky pro jednotlivce i celou společnost. Zvláště znepokojivé jsou případy, kde nedostatečná digitalizace přímo ovlivňuje občany v nouzi, například v případě zdlouhavého čekání na sociální dávky či obtížného přístupu k dětské psychiatrické péči​. Navíc byly zjištěny významné finanční ztráty v souvislosti s neefektivně využitými investicemi do informační podpory během pandemie, což poukazuje na potřebu lepšího plánování a využití digitálních zdrojů​​.


Uvedená zjištění poukazují na potřebu skutečné digitalizace procesů prostřednictvím aktivit DIA.


Výzvou je i digitalizace stavebnictví. Aktuálně se nezdařilo výběrové řízení na dodavatele digitalizace stavebního řízení. Domnívám se, že by se neměla odkládat účinnost nového stavebního zákona jen kvůli tomu, že se nestíhá zakázka na digitalizaci systému. Preferoval bych variantu, ve které se od ledna 2024 nechá naběhnout nový stavební zákon a pouze se odloží účinnost paragrafů, které se týkají digitalizace. Odložení by mělo trvat nejkratší možnou dobu, aby se DSŘ zavedla nejrychleji, jak jen to bude možné, uvedl pro Právní prostor letos v říjnu ekonom a analytik BH Securities Štěpán Křeček, který je také poradcem premiéra Petra Fialy.


V září 2023 zveřejnila DIA a ministr Bartoš Výsledky hodnocení Digitální dekády. Některé jsou povzbudivé, jiné jsou přijímány jako výzva a motivace k dalšímu zlepšování,” uvádí na svém profilu DIA. Hodnocení vychází z loňského DESI indexu a zahrnuje několik kategorií. Výrazný je vysoký podíl občanů využívajících digitální služby státu, kde ČR dosahuje 86 % oproti průměru EU 74 %. Hodnocení digitálních služeb pro byznys v ČR se zlepšilo o 3 %, čímž se ČR posunula nad evropský průměr.


Evropská komise hodnotí ČR pozitivně v oblasti investic do digitálního vzdělávání a rozšiřování přístupu k digitálním technologiím a infrastruktuře. Vynikáme v digitální gramotnosti – 60 % populace má základní digitální dovednosti, což je nad evropským průměrem. Nicméně, země čelí nedostatku ICT specialistů a zaostává v oblastech jako jsou mobilní přívětivost a předvyplněné formuláře.


„Pro využití technologií tak, aby občan jasně pocítil jejich přínos, je potřeba kultura otevřené zpětné vazby, testování a agilní přístup,“ komentuje pro Česko.Digital výsledky průzkumu ředitel DIA Martin Mesršmíd.


Výhled do budoucnosti

DIA je v popředí koordinace a implementace projektů. S přechodem na jednotnou státní doménu a integrací nových technologií se objevují další překážky, jako je potřeba zabezpečení dat a ochrana soukromí.


Již 11. října 2023 uvedla DIA ve své komunikaci, že: Registr zastupování postupuje do dalšího kola. Máme z toho radost. ReZa totiž spoustu digitálních procesů zjednoduší. Zatímco doteď bylo nutné předkládat plnou moc v papírové podobě, ReZa přinese centrální evidenci digitalizovaných plných mocí, ve které budou i předpřipravené formuláře.”


V praxi to znamená, že digitální záležitosti budete moci vyřešit za své blízké, nebo třeba externí firma za vás. Jako u eDokladů i v tomto případě platí, že bude možné nadále využívat plnou moc ve fyzické podobě. Nebude nutné digitální formuláře používat, ale věříme, že vám ušetří spoustu času.


DIA uvádí další novinky, které jsou realizovány během tohoto podzimu: Redesign identity občana (NIA) celý web a přihlašovací a registrační stránky NIA prošly redesignem, který je nasazován. Úpravy zvyšují přívětivost webu a dokončují přechod na jednotný design systému.


Mezi hlavní novinky patří změny v obsahu, struktuře a designu celého portálu. Za zmínku stojí například zbrusu nový výběr způsobů přihlašování a registrace pomocí NIA ID, Mobilního klíče eGovernmentu a eObčanky,” uvádí DIA. Optimalizována je navigace portálem a zavedena plná responzivita webu.


Implementace Zákona o právu na digitální služby je vnímána jako klíčová pro zlepšení, přičemž by měla pomoci splnit většinu požadavků eGovernment Benchmark Evropské unie. Pokud se implementace uskuteční do 1. února 2025, Česká republika by mohla vstoupit do první desítky zemí EU v oblasti digitálních služeb.


S novým legislativním rámcem a pokračující podporou DIA se Česká republika dívá do budoucnosti s ambicemi dalšího rozvoje digitalizace. S nadějí na pokračující podporu inovačních iniciativ a adaptaci na neustále se měnící technologické prostředí se Česká republika pohybuje směrem k plně digitalizované veřejné správě, která je dostupná, efektivní a uživatelsky přívětivá.


Česká republika se tak ubírá cestou, která by měla vést k větší transparentnosti, účinnosti a plynulosti veřejných služeb, přičemž nezbytným předpokladem je neustálé zlepšování a aktualizace digitální infrastruktury, aby byla schopna čelit neustále se měnícím požadavkům a výzvám digitálního věku.


Týden pro Digitální Česko probíhající od 20. listopadu je signálem správně otočeného kormidla digitalizace nejen ve veřejné správě. Sledujte https://budoucnostjedigitalni.gov.cz/.


 

Text vznikl v rámci předmětu Na semestr novinářem.


Luděk Jirman je projektový manažer a konzultant s více než dvacetiletou praxí v oblasti digitálních technologií, marketingu a vývoje softwaru. Má zkušenosti s vedením vývojových týmů, projektovým managementem a inovativními řešeními. Aktuálně si rozšiřuje odborné vzdělání na Vysoké škole Cevro, kde studuje obor Právo v obchodních vztazích a postgraduální program P.G.D.J. zaměřený na fungování (nejen) českých médií.

163 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

NEJČTENĚJŠÍ

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png
bottom of page