O nezavedení ETS 2: Nadcházející vládu čeká ostrý spor s Evropskou unií

ANALÝZA / Evropská unie v rámci Zelené dohody a balíčku „Fit for 55“ přijala rozšíření systému emisních povolenek ETS 2, které nově dopadá i na silniční dopravu, vytápění domácností a malé podniky. Nynější i nadcházející vláda se ovšem staví proti jeho implementaci. Česká republika se tak stane buď „černou ovcí“ Unie, anebo centrem odporu a potenciálním lídrem koalice států požadujících revizi systému.

Evropská unie se dlouhodobě snaží o snížení emisí skleníkových plynů s cílem dosáhnout „klimatické neutrality“ do roku 2050. Systém obchodování s emisními povolenkami funguje na bázi „cap and trade,“ kde Evropská unie stanoví limit celkových povolených emisí, který se vzhledem ke klimatickým cílům EU každý rok snižuje. Tento systém se dosud vztahoval hlavně na průmysl, energetiku a leteckou i námořní dopravu.

V rámci ETS 2 se bude vztahovat také na silniční dopravu, malé podniky, a dokonce i jednotlivé domácnosti. Zpoplatněna budou především paliva využívaná k pohonu aut se spalovacími motory a k vytápění budov. Nákupy povolenek dopadnou na dodavatele energií a pohonných hmot, od kterých lze očekávat, že přenesou jejich cenu na spotřebitele.

Podobně jako ETS 1 bude každoročně z oběhu stahováno stále větší množství povolenek, čímž jejich cena poroste. To vše za účelem motivovat podniky a domácnosti k využívání nízkoemisních způsobů dopravy, zateplování budov a přechodu na obnovitelné zdroje energie.

Další vlna zdražování

Přihlédněme nejprve k přímým finančním dopadům. EU plánuje zastropovat celkový objem povolenek pro rok 2027 na miliardu. V prvních třech letech platnosti ETS2, tedy do roku 2030, má být do oběhu vypuštěno 20 milionů dalších povolenek v případě, že cena jedné povolenky překročí 45 eur. Dále má být uvolněno 150 milionů extra povolenek v případě, že se během půlroku průměrná cena povolenky více než ztrojnásobí. Přesto investoři odhadují, že cena povolenky na rok 2027 bude daleko vyšší než avizovaných 45 eur.

Ceny termínovaných kontraktů ETS 2 se v listopadu 2025 pohybují na zhruba 80 eurech. Různost odhadů svědčí o tom, že zásadně chybí jakýkoliv mechanismus, kterým by šlo předpovědět přesnou míru finančního dopadu ETS 2 na domácnosti. Jelikož povolenky podléhají obchodování, spekulacím a termínovaným kontraktům, může se jejich cena vyšplhat ještě výš. I v případě, že se uvolní větší počet povolenek na trh, může jejich cena stále růst.

Podle konzultační agentury Deloitte by při standardních emisních faktorech měla vyjít na 4,0 Kč na litr benzínu a 4,6 Kč na litr nafty. V takovém případě by si pak musela průměrná domácnost s automobilem na benzín ročně připlatit 3 390 Kč a za auto na naftu 3 710 Kč.

Agentura také odhaduje dopady ETS 2 na domácnosti, které topí plynem či uhlím, kde se počítá s průměrným nárůstem výdajů na 2 960 Kč na domácnost. Celkový nárůst nákladů se tudíž odhaduje na 6 až 7 tisíc Kč ročně. V případě málo zateplených domů, kotlů na uhlí anebo vysoké míry najetých kilometrů by byly náklady výrazně vyšší. Kurzy.cz odhadují že při spotřebě 10 MWh plynu za rok by si průměrná domácnost za povolenku při o ceně 65 eur za povolenku připlatila zhruba 3250 Kč na rok. Rodinný dům při průměrné spotřebě 25 MWh plynu za rok by vyšel dokonce na 8 125 Kč.

Zdroje (ne)jsou

Ze sociálního klimatického fondu financovaným přímo obnosy z ETS 2 má putovat 39 miliard mezi roky 2026–2032 na podporu zranitelných skupin zasažených těmito povolenkami, tedy domácnostem, malým podnikům a dojíždějícím. Tato podpora vychází ročně na 1374 korun za domácnost. Do státního rozpočtu má mezi lety 2021 a 2030 dále chodit 193–316 miliard Kč z výnosů z dražeb veškerých emisních povolenek, včetně ETS 1. Tyto prostředky mají putovat pouze na klimatická opatření.

---

---

Zvýšení cen paliv lze vynulovat investicemi do zateplování domů, obnovitelných zdrojů, dotováním paliv a elektromobilů. Letos například byla spuštěna etapa programu „Nová zelená úsporám“, dotujících renovace rodinných domů za účelem navýšení energetické úspory. V polovině května evidoval fond 14 tisíc žádostí v celkové výši 3,5 miliard. To vychází na průměr 250 000 Kč na žádost. Rodinné domy postavené po roce 1980, kterých je po republice odhadem 600 tisíc, jsou zhruba ze 75 % stále nezateplené. Aby toho nebylo málo, 60 % ze 156 tisíc bytových domů postavených po roce 1980 neprošlo komplexním zateplením a dalších 14 % nebylo zatepleno vůbec. Energetická transformace také vyžaduje tučné výdaje. Instalace domácí fotovoltaické elektrárny se pohybuje kolem 400 tisíc Kč. Alternativně lze také instalovat tepelná čerpadla. Nejběžněji se instalují čerpadla vzduch–voda, která začínají na 180 tisících.

U dopravy je adaptace ještě složitější. Při užití biopaliv nebo e-paliv se auto stává teoreticky uhlíkově neutrální, jelikož uvolňuje do atmosféry jen tolik CO2, kolik jej bylo uloženo v surovinách, ze kterých byla paliva vyrobena. Ovšem zdaleka ne všechny čerpací stanice nabízí uhlíkově neutrální paliva. Například cena HVO 100 (hydrogenovaný rostlinný olej), který je syntetickou alternativou nafty, stojí o pětinu víc než normální paliva, což znamená že se spotřebiteli prodraží skoro dvojnásobně ve srovnání s regulérní naftou podléhající ETS 2. Jediná další alternativa je nákup elektromobilu. Ovšem krom toho, že dobíjecí infrastruktura je další nutnou investicí, pořizovací cena ojetého elektroauta se pohybuje na 700 tisíci korunách, tedy o půl milionu více než běžné ojeté auto. K vynulování nebo značné redukci dopadů ETS 2 na životní náklady občanů by tudíž stát musel vynaložit nejméně stovky miliard Kč.

Převýchova jako účel

Podle ekonomky Heleny Horské je systematické zdražování paliv a energií na úkor spotřebitele nejen v pořádku, ale i žádané. Růst cen spojený s ETS 2 prý nebude katastrofický, ale naopak bude motivovat k přechodu na ekologicky úspornější varianty, snížení osobní spotřeby a celkově ke zodpovědnému chování k životnímu prostředí. Na sociální aspekt nebere ekonomka přílišný ohled. Pro ty, kteří žijí na hranici chudoby doporučuje vyměnit zdroj vytápění nebo se přestěhovat do menšího a méně náročného bytu. Jediné konkrétní úlevové opatření, které navrhuje, je rozložit náběh emisních povolenek v čase do delšího období, aby se sociálně slabší domácnosti stihly adaptovat.

Z příspěvku ekonomky Horské jakožto členky odborné veřejnosti podporující ETS 2 vyplývá několik zajímavých poznatků. Aplikace systému povolenek na domácnosti má mít nejen ekologický efekt na ekonomiku, ale především výchovný efekt na společnost.

Jde primárně o to, aby se lidé uskromnili, ať už jsou jejich možnosti jakékoli. Za svou stávající životní úroveň si mají buď připlatit, a v případě že nejsou dost majetní, tak si musí zvyknout na její pokles. Jde tudíž o regresivní formu zpoplatnění emisí, která asymetricky dopadá na sociálně slabší část obyvatelstva.

Není proto divu, že se čeští politici snaží ze systému, který sami spoluschválili, zpětně vycouvat. Jakékoliv pokusy o převýchovu občanů či zavádění klimatických „odpustků“ je pro občany země silně závislé na průmyslu naprosto nepřijatelné.

Česko proti klimatickým odpustkům

Ačkoliv neexistuje žádný průzkum, který by zjistil mínění Čechů ohledně ETS 2, dokážeme si udělat představu z letošních volebních výsledků. Euroskeptické strany usilující o naprosté zrušení ETS 2, tedy ANO, SPD a Motoristé, získaly jasnou parlamentní většinu a přes 49,1 % hlasů. Koalice Spolu, která razí reformu systému, skončila se 23,4 %, zatímco proevropský blok Starostů a Pirátů, který žádnou změnu v systému neprosazuje, získal 20,2 %.

Budoucí Českou vládu přesto čeká nesnadný úkol. Buď se může podřídit nepopulární směrnici a čelit negativním ekonomickým a sociálním dopadům, anebo může riskovat a pustit se do křížku s Evropskou unií, což s sebou nese velké politické riziko spojené se ztrátou fondů z EU. Alternativně může zvolit střední cestu a strategicky podporovat adaptaci na ETS 2, což je ovšem finančně a organizačně nejnáročnější možnost.

Je fakt, že dekarbonizace energetického mixu je dlouhodobě žádaná, ale ne kvůli deklarovanému cíli přibrzdit klimatické změny. Evropská unie se podílí pouze 10 % na celkovém světovém objemu emisí CO2 a Česká republika netvoří ani 1 %. Nicméně dlouhodobé investice do obnovitelných zdrojů mohou znamenat energetickou nezávislost, čistší ovzduší a technologický náskok před zbytkem světa.

Investice do energetických úspor a investice do obnovitelných zdrojů budou dlouhodobě prospěšné. Ovšem systém ETS 2 může tuto transformaci naopak zkomplikovat. Tím, že budou podniky zatíženy novými regulacemi a administrativní zátěží znamená nižší konkurenceschopnost. Vyšší životní náklady zároveň znamenají, že lidé budou mít méně prostředků na adaptaci. Ve výsledku stát vybere méně na daních a neufinancuje nutnou modernizaci. Zdražování navíc otočí veřejné mínění proti Zelené dohodě a veškerému dekarbonizačnímu úsilí.

Evropská unie buď systém zreviduje, anebo hrozí, že uvalí Evropu do cyklu hospodářské stagnace a sociální krize, což oslabí její pozici ve světě, a může dokonce vést k její vnitřní dezintegraci.

Pokud chceme tento scénář odvrátit, můžeme přihlédnout k čínskému modelu energetické transformace. Čína totiž sází na prorůstová opatření a zároveň investuje do obnovitelných zdrojů. Její emise CO2 sice dlouhodobě stoupaly, ovšem podíl obnovitelných zdrojů v jejím energetickém mixu stoupal ještě rychleji. S ekonomickým růstem poháněným fosilními palivy zvládne Čína financovat rozsáhlou výstavbu větrných turbín, fotovoltaik a jaderných reaktorů. Díky tomu začínají emise v Číně klesat, zatímco produkce dál roste. Česká republika má proto příležitost stát se vůdčí zemí, která se razantně postaví na odpor a navrhne konstruktivní reformy, které by odstranily bariéry ekonomickému růstu nutnému k ufinancováni energetické transformace.

---

Hugo Chadima absolvoval postgraduální studium Veřejné správy na CEVRO univerzitě a dvoje magisterská studia z politologie a politických teorií na Univerzitě Karlově. Nyní působí jako asistent v Poslanecké sněmovně.