V posledních letech se kryptoměny staly významným tématem ve světě financí. Co to vlastně kryptoměny jsou, jaký mají vliv na ekonomiku a co obnáší nejnovější regulace v podobě novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu?
Kryptoměny jsou digitální nebo virtuální měny, které využívají asymetrickou kryptografii, tj. používají odlišné klíče pro šifrování a dešifrování k zabezpečení a řízení transakcí.
Kryptoměny jsou často decentralizované, což znamená, že nejsou kontrolovány centrálním orgánem, jako je například centrální banka. Transakce jsou prováděny přímo mezi jednotlivci pomocí technologie blockchain, což je veřejná decentralizovaná databáze, která zaznamenává všechny transakce prováděné s danou kryptoměnou a zároveň není možné tyto záznamy měnit.
Nejznámější a první kryptoměnou je Bitcoin, který se stal symbolem nového odvětví v digitálních financích. Na trhu však najdeme mnoho dalších kryptoměn, jako je Ethereum, Ripple, Litecoin či Monero. Jednotlivé druhy se mohou lišit technologií, distribucí a především také tržní kapitalizací.
Kryptoměny jsou lákavé zejména rychlými transakcemi na mezinárodní úrovni za zanedbatelné poplatky. Výhodu lze též spatřovat v anonymitě transakcí. Potenciál vidí i investoři, kteří si vzhledem ke změnám cen kryptoměn mohou přijít na výhodné zisky. Je však potřeba v sobě mít i trochu pesimismu, neboť trh s kryptoměnami se může i hluboce propadnout a s ním i Vaše peníze.
Kryptoměny a praní špinavých peněz
Nicméně, kryptoměny nejsou bez kontroverze. Jejich decentralizovaná povaha a nedostatečná regulace znamená, že mohou být zneužity k nelegálním účelům, jako je praní špinavých peněz nebo financování terorismu. Regulace kryptoměn se však neustále rozšiřuje. Státy si kryptoměny regulují vnitrostátně a tyto předpisy jsou pak doplňovány Evropskou unií. V České republice dne 4. 11. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 324/2023 Sb., kterým se měnil zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Hlavním podnětem k přijetí tohoto zákona bylo nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2022/858 ze dne 30. května 2022 o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru. Zájmem Evropského parlamentu a Rady EU je příprava na digitální budoucnost ve směru rozvoje a podpory užívání inovačních technologií na finančním trhu. Podle nařízení EP a Rady EU právní předpisy EU v oblasti finančních služeb nepokrývají technologie související s kryptoměnami, což brání jejich efektivnímu využití. Chybí infrastruktura pro finanční trh podporující obchodování s kryptoaktivy (kryptoměny, tokeny, utility tokeny). Díky této novele však nově technologie související s kryptoměnami spadají do investičních nástrojů.
Pro podporu rozvoje kryptoaktiv s ohledem na ochranu investorů, stabilitu trhu a transparentnost tak bylo podle EP a Rady EU užitečné zavést pilotní režim pro tržní infrastruktury využívající princip technologie distribuovaného registru (DLT). Nařízení EU definuje registr jako sdílené úložiště informací, které vede informace o transakcích a DLT technologie pak umožňuje provozování a sdílení těchto registrů. Tento pilotní režim umožní odchýlit se od některých specifických požadavků unijních právních předpisů týkajících se finančních služeb. To umožní provozovatelům vyvíjet řešení pro obchodování a vyrovnávání transakcí s kryptoaktivy. V rámci tohoto režimu budou muset provozovatelé tržní infrastruktury DLT dodržovat určité záruky, které budou zajišťovat ochranu investorů a stanovovat odpovědnost za provozní selhání.
Ve zkratce tedy pilotní režim znamená rozšíření oprávnění k vedení evidence cenných papírů na DLT na další subjekty, a to nejen na centrální depozitáře, ale i na obchodníky s cennými papíry nebo burzy. Vše bude záviset na zvláštním platném povolení.
K výše uvedenému se vztahuje ještě jedno podstatné nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937 neboli MiCA (Markets in Crypto Assets).
MiCA upravuje veřejné nabízení, vydávání, ale i přijímání kryptoaktiv k obchodování. Nařízení MiCA přináší další úpravy, jako jsou požadavky na ochranu, manipulaci s trhem nebo nelegálním operacím. Definuje kryptoaktivum jako digitální zaznamenání hodnoty nebo práva, které může být elektronicky převáděno a ukládáno pomocí DLT, typicky blockchainu. Díky této normě budou mít úřady přístup k některým údajům z transakci. Nařízení MiCA bylo schváleno v květnu 2023 a připravovat se na jeho účinnost můžeme až do 30. prosince 2024.
Uvedená nařízení jsou reakcí EU na čím dál tím větší popularitu kryptoměn a digitálních financí obecně. Vzhledem k rychlému vývoji je třeba kryptoměnám nejen porozumět a využít příležitostí s nimi spojených, ale i právně zajistit případné spory, ochránit spotřebitele a investory, zajistit finanční stabilitu a pokračovat v podpoře inovací.
Anhelina Mazurová je studentkou magisterského programu Obchodněprávní vztahy na Vysoké škole CEVRO. Článek vznikl v rámci semináře na Semestr novinářem.
![CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif](https://static.wixstatic.com/media/1b7813_a5b1fd6bf3b24042a33910ba617fbb3f~mv2.gif)
