Co nabízí profesní postgraduální studium na CEVRO Univerzitě? Rozhovor s Jiřím Š. Cieslarem
Vysokoškolské vzdělání představuje důležitý základ profesní kariéry, ale rozhodně nemusí být jejím posledním vzdělávacím milníkem. Požadavky pracovního trhu se neustále mění a s nimi roste i význam dalšího profesního rozvoje a specializace. Jaké možnosti se nabízejí absolventům vysokých škol? Co přesně znamená profesní postgraduální vzdělávání, jak se liší jednotlivé profesní tituly a jaké příležitosti nabízí CEVRO Univerzita?
O tom jsme si povídali s Jiřím Š. Cieslarem, tajemníkem pro postgraduální studium na CEVRO Univerzitě a výkonným ředitelem jejího Centra rozvoje informačních kompetencí.
Jiří, začněme prosím trochu obecně. Proč by měl člověk po dokončení vysoké školy vůbec uvažovat o dalším studiu? Je dnes akademický titul sám o sobě dostatečnou kvalifikací pro úspěšnou profesní kariéru?
Důvodů, proč neskončit jen bakalářským nebo magisterským studiem, je určitě celá řada. Za sebe bych vypíchl tyto tři: Svět se nám mění pod rukama a znalosti, které jsme načerpali před několika lety, už dnes nemusí stačit. Konkurenční výhodu na trhu práce vám pak může dát prohloubení specializace. A v neposlední řadě bych zmínil kontakty, které právě v případě celoživotního vzdělávání člověk získá, a to jak před, tak za katedrou, tedy díky spolužákům.
Celé to spojuje něco, čemu se říká celoživotní vzdělávání, tedy nespokojit se jen s tím, co už mám a umím, ale zůstat otevřený novým věcem a změnám, které se na nás valí, ať už v rámci formálního nebo neformálního vzdělávání. Mimochodem, celoživotní vzdělávání je vetknuto i do názvu CEVRO Univerzity od jejího počátku, což ne každý ví. CEVRO = CeložiVotníROzvoj.
A zda akademický titul rozhoduje o úspěchu jeho držitele? Je to jen předpoklad úspěchu. Znám úspěšné kolegy, kteří vysokoškolské studium nedokončili, protože se nechali pohltit praxí. A dokonce někteří z nich působí v akademickém prostředí. Ale některé dveře jim kvůli tomu navždy zůstanou zavřené.
Pojďme se nyní podívat na samotné možnosti dalšího vzdělávání. Co si vlastně máme představit pod pojmem profesní postgraduální vzdělávání a jaké možnosti v této oblasti nabízí CEVRO Univerzita?
CEVRO Univerzita dlouhodobě nabízí vedle akademického vzdělávání i velmi úspěšné profesní postgraduální programy, kterými již prošlo přes tisíc absolventů, z nichž mnozí nyní působí na vedoucích pozicích ve státní i soukromé sféře. Tyto programy designujeme na základě společenské poptávky. Jelikož se jedná o studium v rámci celoživotního vzdělávání, nejsme svázáni povinnostmi akreditačního řízení, což nám dává svobodu v tom, jak programy budovat a jaké lektory do nich zařazovat.
Jako příklad uvedu náš MBA program zaměřený na řízení kybernetické bezpečnosti. Před více jak deseti lety jej připravil bývalý národní bezpečnostní poradce a dnes opět prorektor CEVRO Univerzity Tomáš Pojar a evangelizátor kyberbezpečnosti a také statutární ředitel Centra rozvoje informačních kompetencí CEVRO Univerzity Aleš Špidla. Tehdy to byla v českém prostředí taková popelka, nejen že takové studium nikdo nenabízel, ale také se málo kladl důraz na to, že kybernetická bezpečnost není jen o IT, ale také o správném (lidském) řízení. Tímto programem již prošlo několik set studentů, z nichž řada působí v bezpečnostních složkách našeho státu, a stále patří k našim nejžádanějším programům – ne na všechny zájemce se dostane.
Určitě bych zmínil i program MPA Bezpečnostní a krizový management, který garantuje bývalý šéf české armády generál Jiří Šedivý a ve kterém přednáší naprostá špička české bezpečnostní komunity.
A z právních programů nelze zapomenout na LLM Alternativní řešení sporů, které garantují prof. Alena Macková, přední expertka na občanské právo procesní a ochranu spotřebitele, společně se zakladatelkou advokátní mediace u nás Dr. Martinou Doležalovou.
V nabídce se setkáváme s tituly MBA, MPA, LL.M. a P.G.D.J. Můžete nám vysvětlit, jaké jsou mezi nimi hlavní rozdíly, na co se jednotlivé programy zaměřují a pro koho jsou určeny?
Studium tohoto typu pochází z anglosaského prostředí a obvykle se o něm právě hovoří jako o profesním vzdělávání. Ovšem s tím, že v českém prostředí jde o neakreditované studium, které může v podstatě nabízet kdokoli. Proto je potřeba sledovat, kdo jej nabízí a kdo v něm přednáší. Programy typu MBA jsou minimálně podle definice určeny pro soukromý sektor, MPA pak pro ten veřejný. Ale u nás na CEVRO Univerzitě to není dogma, ale spíše jen vodítko, a v obou typech studují lidé jak ze soukromé, tak veřejné sféry. Dále nabízíme právně zaměřené programy typu LLM a jeden unikát, a to je program PGDJ (Postgraduate Diploma in Journalism) zaměřený na současné mediální prostředí.
Ne každý, kdo si chce rozšířit znalosti nebo získat nové profesní dovednosti, musí nutně absolvovat celý postgraduální program. CEVRO Univerzita nabízí také expertní kurzy. Co si pod nimi můžeme představit, v čem se liší od profesního postgraduálního studia a komu jsou určeny?
Již před několika lety jsme vedle samotných postgraduálů začali připravovat i kratší expertní kurzy. Jedním z motivů bylo i to, že samotní absolventi postgraduálů nám říkali, že by rádi pokračovali ve studiu a ještě dále prohloubili znalosti v konkrétní oblasti a vlastně nějakým způsobem s námi zůstali v kontaktu a potkávali se. Dnes tak nabízíme několik historicko-politologických kurzů zaměřených například na blízkovýchodní konflikt nebo na ruskou agresi na Ukrajině. V těchto expertních kurzech se také hodně věnujeme kyberbezpečnosti nebo třeba využívání umělé inteligence. A stále přidáváme další.
Většina zájemců o profesní vzdělávání už má za sebou určitou pracovní zkušenost a často také řadu osobních a rodinných povinností. Jak je postgraduální studium na CEVRO Univerzitě koncipováno? Jak probíhá výuka a jaké možnosti mají studenti, kteří potřebují studium skloubit se zaměstnáním nebo rodinným životem?
Profesní postgraduály jsou určeny především lidem z praxe, takže jim design studia vychází vstříc. Samotná výuka probíhá jen jednou měsíčně v pátek a sobotu. Někdy mne překvapuje, kolik lidí je ochotno ještě po celém pracovním týdnu jít do školy a ještě pak vstávat v sobotu. Jejich touha po vzdělání musí být velká...
Pracovní trh i požadavky na odborné znalosti se neustále vyvíjejí. Jakým směrem se podle vás bude postgraduální a profesní vzdělávání v následujících letech ubírat? Očekáváte například větší důraz na specializaci, nové technologie nebo flexibilnější formy výuky?
Teď je v kurzu téma umělé inteligence, které se samozřejmě do jednotlivých programů propisuje. Co bychom rádi i do budoucna zachovali, je prezenční výuka. Narozdíl od mnoha dalších institucí, které nabízí profesní postgraduály částečně nebo úplně online, my klademe důraz na setkávání tváří v tvář. Zkušenost s covidovým obdobím je snad dostatečným mementem. Atraktivitu našich programů tvoří vedle odbornosti lektorů právě samotné setkávání se, navazování kontaktů a předávání zkušeností nejen směrem z katedry do auditoria, ale i opačně a mezi ním samotným.
V čem podle vás spočívá hlavní přidaná hodnota profesního postgraduálního vzdělávání na CEVRO Univerzitě? Co byste vyzdvihl člověku, který právě zvažuje, kde ve studiu pokračovat?
Když CEVRO Univerzitu někomu představuji, s oblibou říkám, že jde o školu amerického střihu, protože se zde snoubí akademie s praxí. Od počátku u nás působí významní akademici společně s předními odborníky z praxe. Jednotlivé katedry a centra tvoří tvůrci právních norem, badatelé, ale i bývalí diplomaté, politici a úspěšní byznysmeni; přesně tak, jak to známe z prostředí univerzit v USA.
A u profesních postgraduálů je to podobné, jen je tam víc té praxe. Jejich garanti jsou špičky ve svých oborech a mají poměrně volnou ruku v tom, jaký tým si sestaví. Když se vrátím k tomu, co jsem říkal v úvodu, tak je důležité sledovat, kdo profesní postgraduály nabízí. CEVRO Univerzita má svou historii, své absolventy a profesní titul z ní má v odborné komunitě dozajista svůj zvuk.
A pokud některého z našich čtenářů nabízené programy zaujaly, kde může získat podrobnější informace o studiu, podmínkách přijetí a možnostech podání přihlášky?
Pokud už zájemce ví, který program by ho zajímal, tak rovnou navštívit webové stránky daného postgraduálu nebo kurzu na tomto linku. Pokud ještě neví, tak může dorazit na den otevřených dveří, který se na CEVRO Univerzitě koná zpravidla každé první úterý v měsíci, anebo se objednat na návštěvu individuálně.
Jana Zahálková je studentkou programu veřejná správa na CEVRO Univerzitě. Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem!
Komentáře