Konec tajných platů: Jak nová pravidla změní nábor i výplatní pásky v českých firmách?
Vláda schválila novelu zákoníku práce, podle které budou muset zaměstnavatelé uchazečům předem sdělit, kolik za práci nabízejí, a zaměstnanci se budou moci zeptat, jak jsou placeni ve srovnání s kolegy. Změna se dotkne nejen personalistů, ale každého, kdo kdy vyjednával o platu.
„A kolik teď berete?“ Tuhle otázku slyšela při pohovoru spousta lidí. Zaměstnavatelé se na dosavadní plat uchazečů mohli ptát bez omezení a ten, kdo neodpověděl, riskoval, že bude působit nespolupracujícím dojmem. Podle novely, kterou schválila vláda, má být tomuto zvyku konec. Firmy se naopak budou muset otevřít samy: uchazeči budou muset říct, kolik za danou práci nabízejí.
Za změnou stojí směrnice Evropské unie o transparentnosti odměňování, kterou měly členské státy zavést do 7. června 2026. Česko tuto lhůtu nestihlo: vláda novelu schválila až na konci srpna a Poslanecká sněmovna ji 20. října projednala v prvním čtení a poslala do výborů. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka zdůrazňuje, že zásada stejné odměny za stejnou práci v českém právu platí už dnes (zákoník práce ji zná od roku 2007) a novela podle něj jen přináší nástroje, jak její dodržování ověřovat. Ministerstvo zvolilo takzvanou minimalistickou transpozici, tedy převzetí evropských pravidel bez zbytečné administrativy navíc, a oproti verzi z dílny předchozí vlády podle svých slov regulaci zmírnilo. Než začne platit, musí ji ještě schválit Sněmovna a Senát a podepsat prezident.
Co se změní pro uchazeče a zaměstnance
Největší změnu pocítí lidé, kteří hledají práci. Ještě před podpisem smlouvy jim firma bude muset říct, jaká je nejnižší odměna, kterou za práci nabízí, a jaké další výhody k ní patří, třeba už v inzerátu. Týkat se to má i dohod o provedení práce a o pracovní činnosti. Otázka na dosavadní výdělek bude zakázaná, uchazeč ho ale může zmínit sám, například při vyjednávání o platu.
Od roku 2028 dostanou větší možnosti i zaměstnanci. Každý se bude moci písemně zeptat, kolik dostává on sám a kolik v průměru ženy a muži na srovnatelné práci. Firma na to bude mít dva měsíce a nejméně jednou ročně musí lidem připomenout, že se na to mohou ptát. Pravidla se mají vztahovat na soukromý i veřejný sektor a ve sporech o diskriminaci mohou zaměstnance zastupovat odbory a nově také veřejný ochránce práv.
Co čeká firmy a o čem se ještě diskutuje
Zaměstnavatelé budou muset mít zdokumentovaný systém odměňování, který se opírá o objektivní kritéria, jako je složitost práce, odpovědnost nebo namáhavost. Větší firmy navíc začnou vykazovat rozdíly v odměňování žen a mužů: od roku 2028 firmy s více než 250 zaměstnanci každoročně, firmy se sto a více zaměstnanci jednou za tři roky, ty nejmenší z nich ale až od roku 2031. Menších zaměstnavatelů se pravidelné vykazování netýká.
Pozornost přitahuje hranice pěti procent. Pokud se průměrná hodinová odměna žen a mužů na srovnatelných pozicích liší o pět a více procent a firma to neumí objektivně vysvětlit, má šest měsíců na nápravu. Samotný rozdíl přitom není porušením zákona, slouží jako signál, že je potřeba se na odměňování podívat. Za diskriminaci v odměňování může firmě podle právníků hrozit pokuta až milion korun.
Návrh se neobešel bez kritiky. Výhrady měly odbory, veřejný ochránce práv i Hospodářská komora. Odbory by chtěly, aby údaj o odměně musel být přímo v inzerátu, komora zase požaduje, aby zákon jasně říkal, kdy je rozdílné zacházení přípustné. Ministerstvo samo odhaduje, že novela vyjde zaměstnavatele na 198 milionů až 2,26 miliardy korun.
Dokáže tak opatrná novela změnit praxi? Uchazeči to mohou pocítit hned: budou vědět, na čem jsou dřív, než pošlou první životopis. U firem bude záležet na tom, jestli odměňování skutečně promyslí a zdokumentují, nebo jen přepíšou stávající zvyklosti do vnitřního předpisu. Odpověď nepřinese samotný zákon, ale až první roky jeho používání.
Michelle Landovská je studentkou programu pracovněprávní vztahy a personální řízení na CEVRO Univerzitě. Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem!
Komentáře