KNIŽNÍ NOVINKA: Klamy a manipulace napříč staletími aneb Nic nového pod sluncem
- CEVRO ARENA
- před 1 dnem
- Minut čtení: 2
Knižní novinka „Klamy a manipulace napříč staletími“ z dílny bezpečnostních expertů Zdeňka Roda a Tomáše Kolomazníka z Katedry bezpečnostních studií CEVRO Univerzity byla slavnostně pokřtěna.
Ve středu 18. března byla v prostorách CEVRO Univerzity slavnostně pokřtěna knižní novinka „Klamy a manipulace napříč staletími“ autorů Zdeňka Roda a Tomáše Kolomazníka. Slavnostního aktu se zúčastnili také patroni knihy – Ivan Langer a Martina Heranová. Předmluvy se ujal přední český historik Michal Stehlík.
Kniha navazuje na úspěšný titul „Proč věříme dezinformacím: Strategická komunikace jako možná cesta z bludného kruhu“ (2023) a rozpracovává, jak se informační manipulace – tedy dezinformace, misinformace či propaganda – vyvíjely od starověku až po současnost.
Publikace čtenářům ukazuje, jak se techniky ovlivňování proměňovaly napříč staletími, jaké strategie formují veřejné mínění a jak rozpoznat situace, kdy se s informacemi zachází jako se zbraní.
V době, kdy se pravda často stává relativním pojmem, je nezbytné porozumět tomu, jak lidé od nepaměti ovlivňují myšlení druhých – od šíření pradávných mýtů až po algoritmy dnešních sociálních sítí.
Manipulace je totiž nástroj, který se pouze přizpůsobuje novým médiím a technologiím.
Kniha je rozdělena do šesti částí. V první kapitole přibližuje podobu informačních manipulací ve starověku, zejména ve starověkém Řecku a Římě. Následně se výklad přesouvá do středověku a k vynálezu knihtisku, který dal informačním manipulacím zcela novou podobu. Třetí kapitola se věnuje manipulaci a propagandě v novověké Evropě, přičemž zvláštní důraz je kladen na období napoleonských válek, které byly manipulacemi doslova protkané.
Zleva Martina Heranová, Tomáš Kolomazník, Zdeněk Rod a Ivan Langer. Foto: CEVRO Univerzita.
Čtvrtá kapitola zachycuje vzestup informačních manipulací v období obou světových válek i během studené války. Pátá kapitola ukazuje, jak se informační manipulace proměnily s rozvojem informačních technologií v 90. letech minulého století a jak se projevovaly například při rozpadu Jugoslávie, ve válkách v Iráku a Afghánistánu nebo na současné Ukrajině. Šestá kapitola nabízí zamyšlení nad tím, co přináší éra umělé inteligence, která zásadně proměnila informační operace i manipulace. Díky ní je dnes možné šířit tisíce falešných zpráv, videí či obrázků denně.
Publikace zároveň poukazuje na určitý paradox informačních manipulací, totiž že mohou být v některých situacích vnímány i pozitivně, například při posilování morálky na bojišti proti nepříteli. V českém kontextu nelze opomenout ani fámu o vraždě studenta Martina Šmída po večerním policejním zásahu proti studentské demonstraci 17. listopadu 1989, která výrazně vyburcovala veřejnost a přispěla ke změně režimu.
Kniha však čtenářům nevnucuje, co si mají myslet. Naopak je vede k tomu, aby si na základě kritického myšlení vytvořili vlastní názor. Manipulace tu totiž byly, jsou a budou. Záleží jen na každém z nás, jak se s touto problematikou vyrovná.
Ukázku z knihy si můžete přečíst na na TOMTO odkazu.
