Vyhledat

Zneužívání návykových látek ve věznicích České republiky

Čím dál častěji nacházíme v médiích informace o drogách ve věznicích. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, jak se za brány přísně střežených objektů návykové látky dostávají? Jaké druhy jsou mezi odsouzenými nejpopulárnější a jak na tento problém reaguje Vězeňská služba? To vše a mnohem více se dozvíte v následujícím článku.

Za jeden z nejrozšířenějších sociálně patologických jevů, které mají závažné dopady na lidský život a zdraví, lze zcela jistě označit užívání návykových látek, které upravuje zákon č. 167/1998 Sb.

Tento fenomén se již několik let nevyhýbá ani přísně střeženým objektům Vězeňské služby na území České republiky. Jsou to věznice: pro společnost uzavřené areály budov a pozemků. I přes speciální režim vstupu a pohybu uvnitř, důsledné osobní prohlídky a kontroly příchozích zásilek se nedaří jejich průniku zcela zabránit. Dle přístupných informací z Koncepce vězeňství do roku 2025 je zřejmý zásadní rozdíl při užití drog za branami věznice či přímo ve vězeňském prostředí, kde dle § 28 odst. 3 zákona o výkonu trestu odnětí svobody je odsouzeným přísně zakázáno jakkoliv vyrábět, nezákonně ukrývat či spotřebovávat tento druh chemických či jinak upravených látek. Pokud se u osoby odsouzené potvrdí jejich přítomnost, jedná se ihned o porušení zákona.

Získávání drog je i s využitím mnohých opatření vězeňského personálu poměrně jednoduché a lze k nim přijít několika cestami. Za nejspolehlivější a nejvíce známou můžeme považovat jednoznačně předání za pomoci rodinných příslušníků a přátel v průběhu návštěvní doby. Naopak na velkém ústupu je pašování prostřednictvím poštovních zásilek.

Zaměstnanci Vězeňské služby jako dealeři

Nebezpečné látky se při kontrolách objevovaly nejčastěji v knihách nebo zubních pastách. Méně medializovaným způsobem je pak pronášení drog samotnými zaměstnanci Vězeňské služby. Výroční zpráva Vězeňské služby za rok 2022 uvádí rozhodnutí o trestu pro tři zaměstnance věznic, kteří se v předcházejících letech prokazatelně dopustili trestné činnosti. Patřilo k ní ohrožení pod vlivem látky, nezákonné ukrývání omamných či psychotropních látek a jedů, dále pak zneužití pravomoci úřední osoby a maření soudního rozhodnutí a vykázání. Všechen zmíněný personál byl ihned propuštěn z Vězeňské služby České republiky nebo zaměstnanci sami před rozhodnutím soudu podali žádost o propuštění.

Dle vězně odpykávajícího si patnáctiletý trest ve valdické věznici je tato cesta nejpoužívanější a tímto způsobem se do vězeňského prostředí dostane nejvíce zakázaného materiálu. Po provedené analýze medializovaných informací týkajících se již zmíněné věznice za období 2021–2022 můžeme poukázat na minimálně dva případy pašování návykových látek. První z nich byl odhalen příslušníky Vězeňské služby ČR v březnu roku 2021. Odsouzený muž si prostřednictvím rodinného příslušníka nechal zasílat pervitin a heroin ukrytý v psacích potřebách. O dva roky později, tj. v roce 2023, se porušení zákona dopustila organizovaná skupina sedmi lidí. Trojice vězňů naváděla civilisty, kteří jim převážně pervitin a zakázaná léčiva skrytě doručovali. Odsouzení tyto látky distribuovali mezi ostatní spoluvězně.

Pro ilustraci si uveďme i případ, o němž letos informovala média: Okresní soud v Příbrami potrestal několik osob v souvislosti s pašováním drog do příbramské věznice. Trojice vězňů pro svůj prospěch využívala několik civilistů k obstarávaní drog, a to zejména pervitinu. Zde byli odsouzení zvláště nápadití v jejich ukrývání. Pro tyto účely jim posloužily například sáčky s bonbony, lem spodního prádla, papírové přání či pleťový krém.

Mezi populární a přísně zakázané návykové látky v těchto zařízeních zcela jistě patří pervitin, alkohol a konopné látky. Pokud jich závislí mají nedostatek, snaží se látky vyrobit svépomocí. Velice známý je ve věznicích tzv. magorák, který lze vyrobit zcela jednoduše ze silného vývaru z čaje s přimíchaným tabákem a alkoholem získaným kvašením chleba, rýže nebo ovoce.

Tabák jako platidlo

Méně známým způsobem získávání drog je přes vězeňskou ošetřovnu. Někteří odsouzení pravidelně navštěvují vězeňského psychiatra za účelem získávání léků, které shromažďují či rozprodávají spoluvězňům. V letošním roce došlo k odhalení zdravotní sestry působící v plzeňské věznici na Borech. Zmíněná zdravotnice neoprávněně předávala odsouzeným léky na centrální nervovou soustavu a opioidní analgetika, která se dají užívat nitrožilně a působí jako psychotropní látka. Vzniká velké riziko předávkování nebo špatné reakce na neznámý druh léčiv. Mezi povolené NL ve věznicích řadíme pouze tabák. Ten je ve vězeňském prostření velice cenný. Odsouzené osoby jej mezi sebou překupují za jiné pro ně potřebné věci. Někteří vězni tabák označují jako nejpoužívanější a nejžádanější platidlo.

Vězeňská služba musí mapovat jak výskyt, tak způsoby distribuce. Dle přesně stanovených předpisů je prováděn pravidelný monitoring osob za účelem odhalit přítomnost nepovolených látek v těle. Vězeňský personál pro zjišťování informací často využívá i samotné vězně.

Monitoring je zahájen vytipováním vězněné osoby, kterou pověřený zaměstnanec doprovodí do prostoru vyhrazeného pro testování. Odsouzený je poté podroben dotazníku na aktuálně užívané léky včetně návykových, omamných a psychotropních látek. Odpovědi jsou zaznamenány do „Protokolu o provedení orientačního toxikologického vyšetření moči“. Následně dochází k odebrání vzorku moči. Test je proveden ihned za přítomnosti testované osoby i svědka. Výsledky se též zaznamenají do protokolu a jsou stvrzeny podpisy všech zúčastněných. Následně musí být tito vězni zajištěni tak, aby se ostatní závislí vězni o probíhající kontrole nedozvěděli. Odsouzení již zvládají tuto metodu obejít a odevzdat vzorek negativní moči. Proto kontrola probíhá za přísného dozoru Vězeňské služby. Pokud se u odsouzené osoby prokáže pozitivní výsledek toxikologie, je potřeba validního výsledku ověřeného konfirmací (pozn. Test prováděný akreditovanou toxikologickou laboratoří odebráním), který získáme odebráním vzorku krve prováděným ve zdravotnickém středisku věznice. V případě, že se i tento odběr ukáže pozitivním, dochází k udělení kázeňského trestu.

V kázeňském řízení lze vězněným osobám uložit odměny i tresty. Ve věznicích slouží k dosažení disciplíny a řádu. Musí uznávat několik zásad, a to individualizace, spravedlnost, důslednost, stupňování a přiměřenost. Odměny i tresty jsou zapisovány do Vězeňského informačního systému i osobní karty vězněného. Udělování kázeňských odměn nebo trestů má v kompetenci generální ředitel. ředitelé věznic a další pověřený personál Vězeňské služby v rozsahu své působnosti.

Mezi negativní dopady užívání návykových látek patří primárně infekční choroby a předávkování drogami. Látky jsou často aplikovány pomocí injekčních stříkaček, jejichž nedostatek vede k půjčování či opakovanému používání. Tento jev vede k většímu výskytu infekčních chorob, jako jsou například hepatitida typu C nebo virus HIV. Infekční virus může být rizikem jak pro ostatní odsouzené osoby, tak pro vězeňský personál, kterým hrozí riziko například při ošetření krvavých poranění vězněného. V celosvětovém měřítku je výskyt onemocnění HIV převážně mnohem vyšší ve věznicích než u obyvatelstva mimo ně.

Protože problémových uživatelů drog je v českých věznicích 30 % a jejich počet stále roste, zřizují se různé protidrogové programy (snaha o prevenci i lepší ošetření a zvládnutí tohoto typu rizika).

Text vznikl v rámci předmětu Na semestr novinářem!

Jana-Marie Šimáčková studuje magisterský program Bezpečnostní management na Vysoké škole CEVRO. V minulosti získala certifikát o absolvování odborných předmětů v oblasti kriminalistiky a kriminologie. Odborně se zaměřuje se na problematiku vězeňského prostředí.