top of page

ARCHIV

Rusko-izraelský profesor Strovsky: Válka v Izraeli a (bez)nadějná budoucnost

Lze za současných politických podmínek dosáhnout kompromisu mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny, nebo je konflikt kvůli nahromaděným rozporům neřešitelný? Může moderní svět nabídnout efektivní řešení dlouhotrvajícího konfliktu na Středním východě? A do jaké míry mohou mezinárodní organizace, zejména pak OSN, sloužit jako garanti řešení? Přinášíme analýzu války v Izraeli a znepokojivé budoucnosti z pera rusko-izraelského profesora Dmitry Strovského z Ariel University při jeho pedagogické návštěvě na Vysoké škole CEVRO.



Dne 7. října 2023 v ranních hodinách, v den, kdy se slaví pro Židy velmi důležitý svátek Simchat Tóra, se Izrael stal terčem rozsáhlých raketových útoků. V krátké době bylo z Pásma Gazy na území Izraele vypáleno několik tisíc raket a následovaly bleskurychlé pozemní útoky vedené stoupenci radikálního palestinského hnutí Hamás. Začal tak islámský džihád. Více než dva a půl tisíce ozbrojenců soustředěných do bojových skupin rychle zničilo pozemní opevnění oddělující Gazu od Izraele a proniklo dále na území země. Během těchto akcí teroristé projevili neobvyklou krutost, s níž fyzicky likvidovali všechny, kteří jim přišli do cesty.


Během jedné hodiny od začátku útoku se jejich obětmi stali návštěvníci hudebního festivalu, který se konal v bezprostřední blízkosti hranic, a dále obyvatelé tamějších osad v celkovém počtu skoro tisíc lidí. Zároveň v tu dobu došlo k páchání sexuálního násilí na ženách, rozřezávání lidských těl a k popravování dětí. Více než 150 lidí, včetně příslušníků jiných států, bylo zajato a deportováno do Pásma Gazy.


Nevídaně rozsáhlý útok na Izrael s tragickými dopady hnutí Hamás označilo jako „Povodeň Al-Aksá“. Odpovědí Izraele pak bylo vyhlášení mimořádného stavu v zemi a následně, poprvé od roku 1973 (Jomkipurská válka), i válečného stavu.


Izraelské obranné síly (Tsahal) zahájily rozsáhlé kontinuální bombardování Pásma Gazy. Zároveň začala i příprava na velkou pozemní operaci „Železné meče“ cílenou na kompletní zničení Hamásu.


28. října 2023 tak začala izraelská pozemní operace. Izraelské vedení si dalo za cíl vyčistit toto území od Hamásu a na něj napojených islamistických skupin, jak uvedl premiér B. Netanjahu v jednom ze svých veřejných projevů. Během několika dnů to izraelská armáda provedla.


Teroristické útoky Hamásu nelze obhájit

Zahraniční reakce na to, co se stalo v Pásmu Gazy, se různily. Západní země jednomyslně odsoudily válečné zločiny nejen samotného vedení hnutí Hamás, ale celé Palestiny. Teroristické útoky „nebudou nikdy obhajitelné“, zdůraznil americký prezident Joe Biden a varoval „nepřátele Izraele“ (zřejmě Hizbaláh), aby se nepokoušeli využít situace a podniknout vlastní útoky. Politický establishment velkých evropských zemí reagoval podobně. Například německý kancléř O. Scholz a britský premiér R. Sunak vyjádřili naprostý souhlas s izraelskou reakcí a předsedkyně Evropské komise U. von der Leyen zdůraznila, že Izrael má právo se bránit, a vyjádřila Izraeli jménem Evropské unie svou podporu.


Země Středního východu naopak ukázaly mnohem zdrženlivější postoj k tomu, co se odehrálo. Jejich představitelé se ve většině případů rozhodli nekomentovat fyzickou likvidaci obrovského množství Židů, ale zaměřili se výhradně na to, jaké následky mohou následné izraelské akce mít. Ještě ostřejší pak bylo prohlášení íránského ministra zahraničních věcí H. A. Abdollahiji. Írán je zemí zastávající zcela opačné postoje než Izrael. Bezprostředně poté, co izraelský ministr obrany vypustil informaci o nutnosti pozemní operace v Gaze, prohlásil, že Írán je připraven „překročit červenou linii“ a odpovědět protiútokem na Izrael, bude-li tímto způsobem pokračovat s vojenskými operacemi.


Masivní přítomnost amerických vojenských sil jako odstrašující prvek vůči Teheránu

Navzdory izraelským operacím v Gaze se Teherán neodvážil uskutečnit aktivní vojenskou akci. Nicméně 12. října 2023, tj. pět dní po útoku Hamásu, se ozvali teroristé Hizballáhu v Sýrii a Libanonu. Poprvé za posledních 17 let provedli sérii raketových útoků na izraelské území. Izrael na to odpověděl sérií vzdušných útoků na Sýrii, čímž zničil několik strategicky důležitých pozic, které představovaly vojenské nebezpečí. Tyto útoky měly za následek rostoucí obavy z možné eskalace konfliktu do většího měřítka – od jihu a severu Izraele.


Profesor Dmitry Strovsky v listopadu 2023 vedl na Vysoké škole CEVRO kurz International Communications: origins modern trends and outlines.

V očekávání této eskalace vyslaly Spojené státy do východní oblasti Středozemního moře dvě útočné skupiny s letadlovými loděmi Gerald Ford a Dwight Eisenhower doprovázené křižníky a torpédoborci. Dne 14. října navíc do oblasti Středního Východu spadajícího pod Velitelství sil Armády Spojených států na Blízkém východě dorazily stíhačky F-15. Spojené státy také zvažovaly možnost poslat do blízkosti Izraele Námořní expediční uskupení schopné provádět speciální operace, aby zamezily další eskalaci konfliktu.


Od začátku války v Izraeli zůstává řada věcí nevyřešených. I když se Izraeli v poslední době postupně podařilo dojednat vydání zadržených a osvobodit část rukojmích z celkového počtu 160, situace zůstává i nadále nejasná. Není zřejmé, jak dlouho bude akutní fáze konfliktu trvat a zda za ni budou zodpovídat pouze výše uvedené teroristické skupiny.


Zároveň však v souvislosti se sedmým říjnem 2023 vyvstávají ještě závažnější témata než ta výše uvedená. Jsou to tato:


1. Je za současných politických podmínek možné dosáhnout kompromisu mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP), nebo je tento konflikt kvůli nahromaděným rozporům neřešitelný?


2. Může moderní svět nabídnout efektivní řešení dlouhotrvajícího konfliktu na Středním východě?


3. Do jaké míry mohou mezinárodní organizace, zejména OSN, sloužit jako garanti pro řešení těchto dvou záležitostí?


Za daných podmínek je evidentní, že OOP nemůže hrát žádnou zásadní roli v řešení vojenského konfliktu, ačkoliv je formálně rozhodovacím centrem v záležitostech Gazy.

Problémem je, že Hamás, který původně OOP podléhal, již dlouho fakticky funguje jako nezávislá organizace. Nikdo není schopen říct, jak současný stav věcí změnit.


OSN ztratilo porozumění pro realitu

Efektivní vyřešení vojenského konfliktu na Blízkém východě klasickými způsoby je možné jen stěží. Moderní svět, a zejména nejvyspělejší státy, dlouhodobě potvrzují svou neschopnost stát se součástí efektivních jednání, i když bereme v potaz rozdílnou pozici Spojených států a zemí Evropské unie v současné situaci. Mnoho států má tendenci spíše jednání oddalovat, než uskutečnit činy.


Zahraniční politika České republiky v tomto směru představuje příklad slušného přístupu, ale otázkou je, nakolik bude podpořena dalšími státy.

 
 

OSN a další mezinárodní organizace, které by situaci na Blízkém východě mohly vyřešit, dlouhodobě zastávají konformní přístup a ztratily porozumění pro realitu. Důkazem je jejich neschopnost ukázat skutečné pochopení, která strana představuje pro moderní svět zlo a také nedostatek zodpovědnosti v otázce budoucího míru na planetě.


Nebezpečí stávající situace tkví zejména v nejednotnosti moderního zahraničního společenství, která je právě teď zcela evidentní a nebezpečná.

Je nezbytné vybudovat nový koncept moderního světového pořádku novou generací politiků, kteří nebudou v zajetí tradičních předsudků. Je jasné, že jen pokud se takoví lidé dostanou k moci a vybudují nový model politického zřízení ve Středním východě, může to napomoci vyřešit současnou extrémně rozporuplnou situaci. Je nutné zejména vytvořit nezávislý Palestinský stát, který ponese zodpovědnost za akce ozbrojených skupin na tomto území. Zůstává však otázkou, kdo to bude schopen udělat a jak.


 

Profesor Dmitry Strovsky v listopadu 2023 vedl na Vysoké škole CEVRO kurz International Communications: origins, modern trends and outlines.


Dmitry Strovsky, profesor mediální historie, působil jako přednášející na Fakultě žurnalistiky Uralské federální univerzity (Jekatěrinburg, Rusko) a jako výzkumník na Ariel University (Izrael). Je autorem několika knih a mnoha článků v ruštině a angličtině na různá témata související s historickou a současnou evolucí ruských masových komunikací. Vyučoval na univerzitách v USA, Finsku, Švédsku, České republice, Číně, Izraeli a dalších zemích.



178 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


NEJČTENĚJŠÍ

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png
bottom of page