top of page

První žena v čele Japonska Sanae Takaichi mění dějiny

Poprvé v historii Japonska stojí v čele vlády žena. Sanae Takaichi, předsedkyně vládnoucí Liberálně demokratické strany, přebírá moc v době politických otřesů a ekonomických výzev. Její jmenování představuje průlom v dosud mužsky dominované politice, byť její konzervativní postoje naznačují, že změna bude spíše symbolická než systémová.


Donald Trump a Sanae Takaichi v Akasaka Palace 28. října 2025, zdroj: https://japan.kantei.go.jp.
Donald Trump a Sanae Takaichi v Akasaka Palace 28. října 2025, zdroj: https://japan.kantei.go.jp.

Ve středu 21. října 2025 se v Japonsku odehrál historický okamžik. Sanae Takaichi byla zvolena premiérkou a stala se tak první ženou, která kdy vedla japonskou vládu. Japonsko, země s dlouhou tradicí mužského politického vedení, se tímto krokem ocitlo na prahu historického milníku. Od konce druhé světové války sice v Japonsku došlo k dílčím pokrokům v reprezentaci žen, přesto země i nadále patří mezi státy s nejnižším podílem žen v parlamentu i ve vedení veřejných institucí – jejich zastoupení se pohybuje pouze na 16 procentech.


Volba Takaichi tak symbolizuje průlom, který nutí k zamyšlení, zda se touto událostí promění i vnímání role žen v japonské společnosti.

Takaichi patří mezi výrazné postavy vládnoucí Liberálně demokratické strany (LDP), která v poválečných dekádách byla prakticky stále u moci. V říjnu 2025 se Takaichi stala první ženou v čele strany a následně byla jmenována premiérkou japonským parlamentem. Její nástup na post předsedkyně strany přichází v období, kdy LDP ztratila většinu v dolní komoře parlamentu a byla nucena vytvořit novou koalici, a to s pravicovějším partnerem Japan Innovation Party (Ishin) poté, co tradiční Komeito z koalice vystoupilo.

 

Priority a postoje nové premiérky

Na první tiskové konferenci Takaichi zdůraznila, že Japonsko vstupuje do období zásadních rozhodnutí a že její vláda musí jednat rychle a jednotně, aby posílila stabilitu země. Takaichi  chce navázat na ekonomickou politiku éry takzvané Abenomiky a zdůrazňuje potřebu investic do moderních technologií, jako je umělá inteligence. Takaichi také prosazuje přísnější migrační politiku, a to včetně zvýšené kontroly zahraničních rezidentů v Japonsku.


V oblasti zahraniční politiky by mělo dojít k posílení obranyschopnosti země a k hlubší spolupráci se Spojenými státy i dalšími partnery v Indo-Pacifiku. Její rétorika zároveň naznačuje záměr prohloubit vazby s Tchaj-wanem a vystupovat tvrději vůči Číně.


Jak se proměnila česká strategie a jak odolní jsme vůči válce, která se nevede zbraněmi, ale informacemi?

Z geopolitického hlediska Takaichi přichází do úřadu v době rostoucího napětí právě v Indickopacifickém regionu. Její nacionalistické tendence a návštěvy svatyně Jasukuni mohou vztahy s Čínou a Jižní Koreou dále komplikovat, zároveň však posilují obraz Japonska jako sebevědomé a obranyschopné mocnosti. Pro Západ a Evropu je její zvolení jasným signálem, že i v tradičně konzervativních politických systémech může dojít ke změně, i když zatím spíše symbolické než strukturální.

 

Symbolická nikoli systémová změna

Ze společenského hlediska představuje Takaichi paradox. Na jedné straně symbolizuje průlom pomyslného skleněného stropu pro ženy v japonské politice, na straně druhé její konzervativní postoje a historicky tradiční směřování vzbuzují otázky, zda její premiérství skutečně přinese reálnou změnu. Takaichi je známa například svým odporem k uzákonění stejnopohlavních manželství. Podporuje pouze mužské nástupnické právo v japonské císařské rodině a také návrh zákona, který by manželům zakázal mít odlišná příjmení.


Za zmínku stojí, že i když premiérka deklarovala snahu zvýšit zastoupení žen ve vládě, v novém kabinetu jmenovala pouze dvě z devatenácti ministrů, což samozřejmě vyvolalo kritiku veřejnosti.


Sanae Takaichi tedy vstupuje do úřadu jako premiérka, jejíž samotná existence v této funkci je historickým okamžikem. Její politický profil je spíše konzervativní než reformní, což naznačuje, že půjde spíše o pokračování dosavadního kurzu než o radikální obrat. Spojuje v sobě průlom v genderové reprezentaci s možným posunem k ještě silnějšímu nacionalismu a tradičním hodnotám. Klíčové bude, zda dokáže vyvážit domácí reformy s geopolitickými výzvami a zda její premiérství skutečně otevře novou éru japonské politiky – nebo jen nabídne novou tvář starým pořádkům.


Daniela Finkousová působí jako juniorní analytička Centra asijsko-pacifických studií (CAPS) a studuje program Politologie na CEVRO Univerzitě. Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem!

1 komentář


Anastasia
Anastasia
před 2 hodinami

Pokud jste někdy uvažovali o tom, že začnete sázet, pak ставки bet https://stawki-bet.cz/ od CZ a jsem ráda, že jsem to sama chtěla vyzkoušet. Teď přemýšlím, proč jsem se k tomu nerozhodla dříve. Prostě jsem měla hodně obav, ale jsem ráda, že jsem nakonec poslechla své touhy a rozhodla se to zkusit.

To se mi líbí
bottom of page