Politologická analýza voleb: Zvítězilo Česko B
- CEVRO ARENA
- 9. 10.
- Minut čtení: 4
Výsledky parlamentních voleb jsme detailně probrali s politology CEVRO Univerzity Ladislavem Mrklasem a Danielem Kunštátem při natáčení nového dílu CEVRO Talks. Dozvíte se, proč koalice SPOLU nakonec nedopadla zase tak špatně, zda bude vládní angažmá Okamurovy SPD jeho labutí písní i třeba to, jak výsledky parlamentnich voleb promluví do pražské magistrátní politiky.
Jak hodnotíte výsledek parlamentních voleb? Mají jednoznačné vítěze a jednoznačné poražené?
LADISLAV MRKLAS: Poražených i vítězů těchto voleb je na obou stranách více. Jedním z vítězů je samozřejmě Andrej Babiš, který tyto volby vyhrál s přehledem, a evidentně se mu daří při sestavování vlády. Vítězem voleb jsou určitě také Motoristé. Překročili 5% limit a jejich výsledek je nad očekáváními. Zároveň je třeba si uvědomit, v jak vysoké volební účasti se jim to podařilo. Je evidentní, že jejich kampaň zafungovala. Vítězem voleb jsou i Piráti, kteří jsou zpátky a podle mého názoru i v nebývalé kondici, s vysokým zastoupením žen. Očekávám, že toto bude i jejich velmi zajímavá karta do budoucna. Ještě nesmíme zapomenout na Lidovce a také TOP 09, kteří při svých samostatných preferencích udělali dobrý výsledek. Fakt, že bude mít TOP 09 přes 5 mandátů asi nikdo dopředu netipoval. Dokonce se jim v několika případech podařilo přeskákat kandidáty ODS.
A pak jsou tu poražení. Co se týče počtu mandátů, tak je to samozřejmě ODS. Domnívám se, že mezi poražené patří i Starostové, jakkoli jejich výsledek není úplně špatný. Ale na pozici, na kterou si mysleli, nedosáhli. Hlavními poraženými jsou ale obě extrémní strany. Jde o hnutí Stačilo, kde ten konec je, jak doufám, již na dobro a velkým poraženým je i hnutí SPD. Je třeba si uvědomit, kolik bylo zvoleno skutečně „spďáckých“ poslanců Tomia Okamury. Samotného Okamuru v počtu preferenčních hlasů předčili i Jindřich Rajchl nebo Markéta Šichtařová. Okamura tak po volbách ztratil punc nezpochybnitelného lídra celého uskupení. A dokonce bych nevylučoval, že v rámci SPD dojde k určitému přeskupení sil. Vítězů a poražených je opravdu hodně.
DANIEL KUNŠTÁT: Podívejme se na volební výsledky trochu obecněji. Pro současnou vládní koalici je to, klausovským pojmem řečeno, nevýhra. V rámci stávajícího koaličního půdorysu máme subjekty, jejichž výsledek můžeme považovat za úspěch, a pak ty strany, které naopak neuspěly.
Pamatuji si, že před pár měsíci se hovořilo o tom, že preference opozičního bloku se blíží ústavní většině. Z této perspektivy se mi zdá, že alespoň z hlediska stávající koalice volby nedopadly až tak dramaticky špatně. Jejich výprask mohl být ještě větší.
Stačilo málo, totiž aby pár desítek tisíc hlasů navíc podpořilo Stačilo, a celkový výsledek pro ně mohl být výrazně horší.
Díval jsem se na absolutní podíl odevzdaných hlasů pro dosud vládní (kam počítám i Piráty) a dosud opoziční tábor. Je vidět, že vládní blok získal dohromady stejný podíl hlasů jako v minulých volbách. To je minimálně zaznamenáníhodné, ačkoliv to nemusí do budoucna nic znamenat. Zmiňuji to v kontextu toho, že vládní strany obvykle musí dělat i nepopulární kroky, někdy dokonce i proti vůli svých voličů. A z tohoto úhlu pohledu volební výsledek vládního bloku není nijak katastrofický, protože si strany de facto udržely svůj voličský podíl. To, že se změnily vnější okolnosti a struktura stranického spektra, ale v konečném důsledku znamenalo její porážku.
Komu se lépe podařila mobilizace vlastních voličů v posledních dnech před volbami?
LADISLAV MRKLAS: Vždycky je to tak, že mobilizací voličů můžete dosáhnout toho, že mobilizujete i voliče svých protivníků. Zvláště, když nebyla moc uvěřitelná antikampaň proti Babišovi, která by byla bývala mířila na jeho voliče. A na to většina stran úplně rezignovala a bez toho se nedají vyhrát volby! Navíc, stará politologická poučka zní, že čím více je voleb, tak tím více se samotní voliči učí lépe používat svůj hlas. A v minulých parlamentních volbách se někteří spálili, když hlasovali pro strany, které propadly, a pak najednou měli Fialovu vládu a koukali na to jako blázni. Nyní se zřejmě poučili a šli za Andrejem Babišem, který byl jasným garantem změny, že Fialova vláda již pokračovat nebude. Na druhou stranu mobilizace mezi potenciálními voliči vládní koalice byla maximální, které bylo možné dosáhnout. Možná se můžeme jen bavit o tom, zda koalice SPOLU a zvláště ODS neztratila nějaké stovky hlasů směrem k Motoristům.
DANIEL KUNŠTÁT: Mobilizace měla také ten důsledek, že viditelně oslabilo SPD, ať už k výsledkům minulých voleb, tak z hlediska toho, jak to vypadalo podle průzkumů. Fatálně mobilizace voličů pak dopadla na hnutí Stačilo a poslala jej mimo parlament.
Jak hodnotíte volební kampaň? Která témata v kampani rezonovala nejvíce a byla úspěšná?
LADISLAV MRKLAS: Bylo to referendum o Fialově vládě, což se ukázalo jako nejúspěšnější strategie. Zároveň tam byla strategie referenda proti našemu obratu na Východ. Ale ta se příliš nevydařila. A je třeba si uvědomit, že nejvíce mobilizovala voliče koalice SPOLU, která sice nějaké hlasy nabrala, ale zároveň tím zmobilizovala část voličů Pirátů a Starostů, kteří na tuto negativní vlnu úplně nenaskočili a hráli to trochu odlišně.
Druhou věcí je, že šlo o souboj něčeho, čemu se pracovně říká Česko A a Česko B. A to Česko B se dokázalo zmobilizovat a přestrukturovat tak, aby jejich hlasy nepropadly.
Když se vrátím k volební účasti, tak různé analýzy ukazují, že daleko větší nárůst byl ve vyloučených lokalitách, nejen v Sudetech, ale i ve vnitřních periferiích, které tady máme třeba na okraji Středočeského kraje či jižních Čech. Jde o místa, kde mají jejich obyvatelé pocit, že se na ně zapomnělo, že se nerozvíjí a kde dopady inflace a zdražování energií byly citelné. A zároveň měli díky rétorice některých opozičních stran strach z toho, že se někdo snaží Česko zatáhnout do války. A to podle mého názoru rozhodlo.
DANIEL KUNŠTÁT: Téma letošní kampaně nebylo jedno, dvě ani tři. Prostě neexistovala taková témata, na kterých by se oba tábory mohly profilovat, ať už na úrovni jednotlivých aktérů nebo celých voličských skupin, které reprezentují. Politická komunikace totiž byla trochu mimoběžná. Koalice SPOLU mobilizovala na jiných tématech, než na těch, na kterých byla mobilizována opozice. Koalice SPOLU se pochopitelně snažila oslovit své voliče. Není se čemu divit, protože to byla snad její jediná silná karta profilovat se na zahraničněpolitických tématech, válce na Ukrajině a vztahu k Rusku, zatímco opoziční strany se profilovaly na úplně jiných tématech. Dobře je to vidět na sociologických průzkumech, jak odlišná je struktura tematických priorit voličů současné vládní koalice a voličů dosavadní opozice.
Celou detailní analýzu politologů Ladislava Mrklase, prorektora CEVRO Univerzity, a Daniela Kunštáta, vedoucího katedry politologie na CEVRO Univerzitě, najdete v novém díle CEVRO Talks, který bude zveřejněn v pátek 10. října 2025 na těchto kanálech:
Apple 👉 https://podcasts.apple.com/cz/podcast/cevro-talks/id1707021399?itsct=podcast_box&itscg=30200S
Komentáře