Banner_Patreon1.jpg

ARCHIV

NEJČTENĚJŠÍ

Manipulující a vládnoucí psychopati - nová fáze evoluce?

Často se setkáváme s pojmem tzv. hodného psychopata z oblasti experimentální psychologie. Jejím předním představitelem je Kevin Dutton z Birkbeck College v Londýně. Je otázka, jak přesné je vymezení tohoto pojmu v rámci studií amerických univerzit, a nakolik se překrývá s moderní definicí sociopata tak, jak ji uznáváme v Evropě.


Zdroj: sott.net.

Projevy chování takových osobností jsou středem pozornosti mnoha vědců a klinických studií. Lze se také v této souvislosti setkat s pojmem asociální porucha osobnosti. Dříve byla označována právě jako psychopatická osobnost, případně modernějším pojmem sociopatie. Podle Duttona je třeba si uvědomit, „že pojmy jako hodný psychopat a sociopat nejsou přítomny tak, že osobnost jednotlivce nevykazuje buďto žádné ze znaků uvedených typů osobnosti nebo že naopak vykazuje všechny tyto znaky“. U většiny jednotlivců se jedná o jakousi škálu vlastností, které jsou u osobnosti přítomny ve větší nebo menší míře.


Na konkrétní struktuře a charakteru osobnosti záleží, které z těchto vlastností dosáhnou u jedince dominance. Mezi typické vlastnosti sociopatů (nebo tzv. hodných psychopatů), které jsou uváděny v literatuře (Psychopatův průvodce na cestě k úspěchu, Flipnosis a Moudrost psychopatů), patří např. středně vysoká až vysoká inteligence, asociální osobností typ, nedostatečná kontrola chování, absence sociálních emocí nebo časté sklony k manipulaci. Další vlastností takových osobností je výjimečná schopnost lhát bez jakýchkoliv vedlejších projevů jako je např. motorický neklid, pohyb očí či svalové napětí. Mají potřebu vzrušujících aktivit bez ohledu na následky, a to i při možném ohrožení života. Na druhou stranu se svému okolí tyto osobnosti jeví jako příjemní lidé, kteří mají výbornou schopnost ovlivňovat druhé. Tento dojem serióznosti a upřímnosti jim získává výhodnou práci, úspěchy u druhého pohlaví, avšak za cenu nedostatku empatie a často absentujícího pocitu studu nebo viny a neschopnosti pociťovat větší nebo závažnější výčitky svědomí za své chování.

Zdroj: DUTTON, K. a McNAB, A. Psychopatův průvodce na cestě k úspěchu, 2015.

Současný výzkum se zabývá biologickými determinantami takového chování a příkladem takového aplikovaného klinického psychologického výzkumu je právě práce týmu experimentálních psychologů profesora Kevina Duttona. Lidé označovaní ve výzkumu pojmem psychopat tvoří 3-4 % mužské populace a 1 % žen. Predispozice k těmto projevům je kombinací genetiky a raných zážitků z dětství. „V případě mužů bývají také druhorozenými syny, v dětství se často pouštěli do rvaček, mají rádi kontaktní sporty, pocházejí ze střední nebo vyšší společenské třídy, jsou extroverti a vyznačují se sarkastickým až jízlivým humorem.“ Existuje řada vědeckých důkazů, které naznačují dispozici k projevům sociopatického chování právě na základě dědičnosti. K typickým projevům patří také deficit sociálních emocí (láska, stud, pocit viny, empatie, lítost), schopnost bystře předvídat chování jiných lidí, nespoléhání se na pocity a koncentrace na krátkodobé výsledky.


V roce 2008 zachvátila svět mohutná finanční krize. Její rozsah šokoval většinu expertů. Zdálo se, jako by světové elity – bankéře, manažery i politiky – zcela postihla psychopatie. Otázkou však zůstává, na kolik právě tito lidé a tyto profese na uvedené krizi vydělali.

Uvedený výčet povahových vlastností a projevů osobnosti zcela zřetelně přitahují konkrétní povolání. V nich je potom procentuální výskyt sociopatů mnohem vyšší, než v běžném sociologickém vzorku. Jsou to především příslušníci speciálních jednotek armády. „Ze studie dopisů vojáků, kterou vypracovali R. L. Swank a W. E. Marchant pak vyplývá, že 2 % vojáků ve válečných konfliktech netrpěli normální lítostí, výčitkami svědomí nebo traumatem spojeným se zabíjením.“ K dalším povoláním s vysokým výskytem tohoto typu osobnosti patří policie, politici, manažeři, právníci nebo chirurgové. U všech těchto povolání je velmi důležité, aby při jejich výkonu byla projevována chladnokrevnost, soustředěnost, sebevědomí, nebojácnost, rozhodnost. Řada představitelů uvedených profesí je funkčními a úspěšnými psychopaty. Oproti osobám na druhém konci spektra, které jsou psychopaty disfunkčními a neúspěšnými.

Typologie psychopatů.

Škála projevů psychopata záleží zejména na inteligenci jedince. „Například při výzkumech vedených armádou USA od korejské války do současnosti bylo zjištěno, že IQ vojáků, kteří se projevovali jako ti nejlepší bojovníci a patřili mezi nejvíce vyznamenávané, se překvapivě vyskytovalo více než 85% osob, vykazujících znaky psychopata, a IQ těchto bojovníků je v průměru o 13 % vyšší, než u nebojovníků. Při zkoumání, vedeném armádou v posledních 50 letech na statisticky početných skupinách, bylo také zjištěno - kromě vysokého faktoru maskulinity, že většinou byli také urostlejší postavy. Většinou byli o 2,5 cm vyšší a zhruba 3,5 kg těžší, než osoby, u kterých se rysy psychopata neobjevily.“ Toto zjištění vedoucího výzkumného týmu Majora Davida Espiersona koresponduje s evoluční teorií prof. Duttona z Londýna. Profesor Dutton tvrdí, že v případě psychopatů se může podle darwinovy teorie jednat o evolučně vyšší stupeň člověka. Ve své teorii se opírá především o to, že soubor vlastností, kterými disponují psychopati, společně se zjištěními americké armády o vyšší výšce a váze nejlepších bojovníků, ukazuje na to, že tito lidé jsou přírodou a evolucí lépe uzpůsobeni být úspěšní v životě a získávají tak evoluční výhodu nad skupinou lidí, kteří tyto schopnosti nemají. Samozřejmě je touto teorií myšlena pouze ta skupina psychopatů, která je vysoce inteligentní, může jednat asociálně, ale neporušuje platné zákony, je schopná kontrolovat své chování, a z jejich osobního úspěchu má prospěch i širší společnost. Tato evoluční výhoda jim umožňuje získat lepší zaměstnání, lepšího partnera nebo dostat vyšší plat, než je běžné.


Nesporné evoluční výhody

Soubor vlastností psychopatů přináší nepochybnou reprodukční výhodu. William James, otec americké psychologie (1842-1910), uvedl, že: „Když se v jedné osobě spojí vynikající intelekt s psychopatickou povahou, vzniknou ty nejlepší možné podmínky pro to, aby se zrodil skutečný génius, jenž se dostane do biografických slovníků. Lidé s tímto intelektem nezůstávají pouhými kritiky a přikyvovači. Jejich myšlenky je ovládají a oni jimi, ať už z toho plyne dobré či zlé, nakazí své souputníky nebo svou dobu.“ Kromě již zmíněné reprodukční výhody přináší tyto vlastnosti i výhodu při boji o přežití. V uvedeném psychologickém výzkumu americké armády zkoumali psychologové funkci amygdaly při řízení reakcí, emocí, strachu a vzteku. Předmětem výzkumu bylo testování osobnosti vůči náhle se zjevivšímu a překvapujícímu nebezpečí či situaci přímo ohrožující život. Bylo zjištěno, že v případě psychopatů, přestože mají amygdalu dobře vyvinutou a všechna další mozková centra mají v pořádku, spojení mezi nimi nefunguje. Tudíž tyto osoby nejenže nepociťují strach a nemobilizují tělo, ale také mnohem méně cítí bolest. Jsou chladnokrevní, přesní, vypočítaví, bezcitní, manipulativní a úspěšní.


Významní psychologové proto navrhují vzkřísit zavržené označení psychopati (na rozdíl od sociopatů, kteří jednají podobně, ale všechna mozková spojení mají funkční). Otázkou zůstává, jak při přenosu strachu u těchto tzv. hodných psychopatů fungují neurotransmitery. Psycholog Richard C. Atkinson uvádí, že „nejdůležitějšími neurotransmitery z pohledu osobnostní struktury jedince jsou noradrenalin a dopamin. Noradrenalin působí na činnost srdce, krevní tlak, a ovlivňuje úroveň energie. Lidé s chronicky vysokými hladinami tohoto neurotransmiteru jsou úzkostnější, společenštější a méně nezávislí.“ Je otázkou dalšího výzkumu, nakolik fungují tato nervová spojení u hodných psychopatů. Nejsilnější zbraní psychopata není agrese, ale schopnost manipulace. Jak říká profesor Dutton: „Umět lidi přesvědčit o své pravdě, přimět je ke splnění požadavku, dostat je na svou stranu a bez násilí je získat ke spolupráci, patřilo vždy k vytouženým schopnostem.“


V roce 2008 zachvátila svět mohutná finanční krize. Její rozsah šokoval většinu expertů. Zdálo se, jako by světové elity – bankéře, manažery i politiky – zcela postihla psychopatie. Otázkou však zůstává, na kolik právě tito lidé a tyto profese na uvedené krizi vydělali.


Psychopati touží získat více moci, avšak nikoliv proto, aby ze svých vedoucích pozic mohli prospívat celku, ale pro moc samu, neboť ta je často jedinou motivací. Mezitím se svět stává stále globálnější, lidé závislejší na svém pohodlí, a světové bohatství se nevyhnutelně koncentruje v rukou úzké skupiny lidí. Celý systém začíná být víc než kdy dříve náchylný k selhání globálních rozměrů... V současné civilizaci se obrovská akumulace intelektuálního poznání dostala do masivního nepoměru s emoční vyzrálosti. Nepředstavuje tento druh psychopatů celý tento vývoj, ke kterému bez otázek a s velikým úsměvem na rtech důvěřivě směřuje naše společnost? Není to nová forma evoluce homo sapiens?

1,301 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
Pinkerton_HiringAd_Cevro Institute final
Screenshot%202020-10-21%20at%2011.15_edi
banner_viavis.jpg
Gordic.png
BabelApp_bannery_STAT_1200x628_V2_CZ.jpg
Michael-Chertoff-2008.jpg
SEDIVY.jpg
vONDRA1.jpg