Podpisem prezidenta Volodymyra Zelenského vstoupil minulý týden na Ukrajině v platnost nový zákon o mobilizaci, který má posílit její armádu čelící již třetím rokem brutální ruské vojenské agresi. Co nový zákon přináší pro ukrajinské muže a jaké vyvolává kontroverze mezi samotnými Ukrajinci?
Nejvyšší rada Ukrajiny schválila 11. dubna 2024 zákon o mobilizaci. Hlavním cílem nového zákona, jak řekl poslanec Fedir Venislavsky, je evidovat všechny muže podléhající branné povinnosti a pomoci vytvořit seznam všech potencionálně mobilizovatelných osob, aby stát disponoval informacemi o tom, kdo může být mobilizován a u koho může dojít k odkladu.
Podle ukrajinského ministerstva obrany byl nový návrh zákona o mobilizaci potřebný k zajištění náhrady 330 000 ukrajinských vojáků, kteří jsou v současné době nasazeni na frontě. Většina nově mobilizovaných bude sloužit k rotaci vyčerpaných jednotek na bojišti. Zbytek nahradí ztráty a zajistí další potřeby armády v závislosti na situaci na frontě. Předpokladem je, že dojde k naverbování až půl milionu vojáků.
Samotný návrh zákona byl několikrát přepracováván a dlouho nebylo jisté, zda se o něm bude hlasovat. Nejvyšší rada, armáda a vláda si ho mezi sebou přehazovali jako „horký brambor“, neboť některá ustanovení zasahovala do základních lidských práv a některá byla zase protiústavní. Pojďme se podívat na konkrétní body tohoto kontroverzního zákona.
Muži ve věku od 18 do 60 let jsou povinni do 60 dnů aktualizovat své osobní údaje u vojenského komisariátu nebo ve středisku pro poskytování administrativních služeb (CNAP). Po dobu platnosti stanného práva se budou muset muži v rámci branné povinnosti kdykoliv na žádost policie prokázat vojenskou evidenční listinou.
Kontroverze nového zákona: problémy s vydáváním zahraničních pasů
Zákon nařizuje místním samosprávám, aby zjednodušovaly mobilizaci a spolupracovaly s armádou. Ti, kteří nebudou mít vojenské registrační dokumenty, budou omezeni při poskytování konzulárních informací. To rovněž znamená, že bez vojenské registrace ukrajinskému občanovi nevydají zahraniční pas, což by mohlo zasáhnout tisíce Ukrajinců žijících na Západě. Před brannou povinností je sice chrání hranice a nejrůznější typy povolení k pobytu, ale pokud jim vyprší platnost cestovního pasu, příslušná velvyslanectví či orgány jim nové pasy bez již zmíněných registračních dokumentů nevydají.
Po schválení zákona se ve všech státech u různých orgánů a středisek vydávajících pasy shromažďují desítky lidí ve frontách za účelem získání nového pasu ještě před tím, než zákon nabude účinnosti.
Prezident Volodymyr Zelensky zákon podepsal 17. dubna 2024, účinnosti pak nabude 18. května 2024.
Kontroverzní je rovněž ustanovení o povinné opakované lékařské prohlídce u mužů, kteří obdrželi skupinu invalidity 2–3 po 24. únoru 2022. Důvodem má být zjištění, zda již jsou způsobilí ke službě. Taktéž muži, kteří mají vyznačenou omezenou způsobilost, budou muset absolvovat lékařskou prohlídku, a to každoročně.
Zákon dále zavádí základní vojenský výcvik, který je možné absolvovat při vysokoškolském studiu nebo ve výcvikových střediscích. Osoby, které tento výcvik neabsolvují, se nebudou moci ucházet o místo ve veřejné správě.
Nejsilnější kritiku mezi Ukrajinci vyvolalo nové označení v zákoně „ухилянт” – uchyljant. Zákon takto označuje brance, který se vyhýbá zákonu a branné povinnosti. Tyto osoby mohou na základě rozhodnutí soudu přijít o řidičské oprávnění a nejen to. Na základě žaloby může být „uchyljant“ pro vyhýbání se branné povinnosti odsouzen k odnětí trestu na tři až pět let.
Zákon o demobilizaci se odkládá
Kritika se dostavila i ze strany dlouhodobě sloužících vojáků, kteří měli naději na ustanovení o „demobilizaci“, která by jim umožnila dřívější odchod a prostor pro odpočinek. Tato část však ze zákona byla vypuštěna. Důvodem má být samostatný návrh zákona o demobilizaci.
Je patrné, že otázka zjednodušení mobilizace vyvolává rozporuplné reakce. Někteří argumentují pro zjednodušení procesů s cílem zvýšit efektivitu, doplnit síly a připravenost obrany, jiní vyjadřují obavy ohledně možného zneužití moci a omezení občanských svobod. Někteří Ukrajinci po dvou letech vyčerpávající války již nevěří v plnohodnotné obnovení hranic Ukrajiny a vkládají naděje do vyjednávání o míru s Ruskem. „Přitvrzující“ zákony v nich pak evokují mír v nedohlednu. Otázkou však zůstává, jestli vyjednávání pod podmínkou uznání anexe okupovaných území by pro Rusko nebylo jen zelenou kartou k anexi dalších území.
Anhelina Mazurová je studentkou magisterského programu Obchodněprávní vztahy na Vysoké škole CEVRO. Článek vznikl v rámci semináře na Semestr novinářem.
![CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif](https://static.wixstatic.com/media/1b7813_a5b1fd6bf3b24042a33910ba617fbb3f~mv2.gif)
