Kniha roku 2020 podle expertů CEVRO ARENY. Nechte se inspirovat

Pomalu končíme s bilancováním loňského roku. Oslovili jsme naše autory, aby se podělili o knižní tipy, které je v roce 2020 zaujaly. Co četl generál Jiří Šedivý? Proč Alexandr Vondra neumí vybrat jen jeden titul? A co na to Kundera?

PAVEL ŽÁČEK: Jan Novák "Kundera. Český život a doba"

Za nejlepší knihu loňského roku považuji reprezentativní monografii Jana Nováka "Kundera. Český život a doba", vydanou ve spolupráci nakladatelství Argo a Paseka. Autor opět prokázal nejenom svůj spisovatelský um, ale také cit pro práci s archivy a pamětníky, a hlavně nezbytnou míru intelektuální odvahy, stejně jako před léty s mašínovskou epopejí "Zatím dobrý" (2004). Nebylo divu, že tato publikace vyvolala takový rozruch, tentokráte již nejde o ojedinělý kunderovský nález v Archivu bezpečnostních složek jako v roce 2009, ale o podrobnou analýzu života jednoho z význačných českých intelektuálů druhé poloviny minulého století.

TOMÁŠ POJAR: Daňa Horáková "O Pavlovi"

Knihu roku pro mě jednoznačně napsala Daňa Horáková "O Pavlovi". Byla to strhující četba a náhled do zcela nepředstavitelného soukromého světa v rámci stále ještě snad úplně nezapomenuté a smutné doby. S chutí jsem si přečetl i Novákova Kunderu, který zaslouženě rozvířil debatu o nejznámějším českém spisovateli.

EVA ŠKORNIČKOVÁ: Edith Egerová "Máme na vybranou"

Životní příběh samotné autorky považuji za inspirativnější než jakoukoli jinou "koučovací" knihu. Egerová v ní popisuje svůj velmi silný osobní příběh, který začal deportací do Osvětimi, kde jí nacisté zavraždili oba rodiče. To, co zde prožije, by vydalo na několik knih a vlastně i na několik životů. V druhé části své autobiografie se autorka věnuje tomu, že se vyplatí nevzdávat se naděje. O tom, že autorčiny rady fungují, přesvědčí její životní pouť i fakt, že si dokázala udělat doktorát z psychologie a jako terapeutka pomohla desítkám klientů. Kniha obsahuje řadu užitečných tipů, díky kterým bude náš život spokojenější a šťastnější. Zvlášť v této pandemické době považuji tuto knihu za povinnou literaturu.

CYRIL SVOBODA: Jan Novák "Kundera. Český život a doba"

Mistrné dílo, svědectví o době druhé poloviny minulého století v kultuře, v české společnosti, i politice… Čte se jedním dechem. (Velmi mně vyhovují krátké kapitoly.) Milan Kundera je v díle zachycen komplexně, autor vystihuje silné i stinné stránky Kunderova charakteru. Vysoký intelekt hrdiny knihy, jeho mimořádné vzdělání, zděděný talent a houževnatá pracovitost jsou účinnými nástroji, ale nejsou ctností. Ctnost do výbavy Milana Kundery nepatří. Je inspirující četbou sledovat Kunderův vývoj a připomenout si jeho skvělá díla i slabší výkony. Kunderův příběh je zarámován do skic životních údělů jeho současníků, těch skutečně mravně velkých, přes kolísavé, až k oportunním zaprodancům.

DANIEL KUNŠTÁT: Daňa Horáková "O Pavlovi"

Byť budu replikovat výsledky ankety Lidových novin, nemohu jinak: Daňa Horáková, O Pavlovi (Torst, 2020). Strhující (a nervy drásající) vhled do intimního vztahu dvou vyhraněných a ve svých oborech bezpochyby nadaných individualit, bez pejorativního nádechu bytostných intelektuálů. A také svědectví o tom, jak normalizační režim v posledku zasáhl i do nejprivátnějších sfér života mnohých, a zejména těch, kteří se nepoddali. Text zároveň, přinejmenším podprahově, znovu exponuje onu věčnou otázku, totiž, zda Dílo má, mělo by být či dokonce musí být poměřováno s Tvůrcem, respektive s jeho lidskými dispozicemi, slabostmi, nebo dokonce hříchy (lhostejno zda soukromé či veřejné povahy). Neboli: má Dílo samo o sobě nezpochybnitelnou uměleckou (estetickou, ale nakonec i etickou) hodnotu, bez ohledu na morální, politický či jakýkoliv jiný "profil" svého Tvůrce? I to čtenáře napadá - bez nároku na nějaký definitivní závěr - nad téměř každou stránkou knihy O Pavlovi. Tedy knihy o jednom z asi nejtalentovanějších Tvůrců své generace, o Pavlovi Juráčkovi.

ALEXANDR VONDRA: Hilský, Novák ad.

Dám celkem šest námětů, ať si čtenáři vyberou. Za 1) česká beletrie - už ji nečtu, času je málo a nemám čas se nimrat v psyché druhých, ale moje žena, které naprosto věřím, velmi chválila "Šikmý kostel" od Karin Lednické. Za 2) česká literatura faktu zaměřená na domov - určitě "Kundera - český život a doba". Tady jsem času (800 stran!) nelitoval, protože kniha dává pronikavější vhled do časů komunistického marasmu než sebelepší historiografická analýza. Detektivní pátrání po skutečném životě člověka, který celý život maže vlastní stopy ve veřejném životě a umně je rozpouští v beletrii, se čte samo... Za 3) česká literatura faktu zaměřená na svět - Martin Hilský: "Shakespearova Anglie - portrét doby". Opravdové opus magnum uznávaného překladatele, které zasazuje slavného dramatika do kontextu přelomové doby, která zrodila moderní svět. U nás počin zcela ojedinělý... Za 4) Překlad ze sousední ciziny - Marek Cichocki: "Světy, které neznáme". Péčí překladatele Macieje Ruczaje máme šanci pochopit myšlenkový svět dnešní polské konzervativní scény. Jestliže Legutko je bravurní v analýze krize soudobé demokracie, pak Cichockého esejistika je brilantní v analýze geopolitických dilemat střední Evropy. U nás srovnatelné autory nemáme.... Za 5) Překlad ze západu - Renaud Camus: "Velká výměna". Politicky nekorektní výbor esejů a přednášek u nás málo známého Francouze, který líčí demografickou transformaci dnešní západní Evropy. Skvělý faktografický pandán k románovým vizím Michela Houellebecqa... A konečně za 6) ještě něco, co přeložené bohužel nebylo - Bruno Macaes: "The Dawn of Eurasia". Vyšlo v originále už roku 2018, ale rozdíly, jakými se Západ a Asie vypořádávají s koronakrizí jen podtrhuje význam knihy od portugalského autora. Novodobý "Marco Polo" nám vypráví, proč Čína, Asie a Eurasie budou v příštím světovém řádu hrát daleko větší roli, ať už se nám to líbí nebo ne...

ALEŠ ŠPIDLA: Marc Elsberg "Blackout - zítra bude pozdě"

Knihu jsem přečetl během nedělního odpoledne a večera. Je to napínavý, detailní a děsivý popis toho, jak jsme svou závislostí na fungování technologií zranitelní. Že nejde proud? Máme přece benzínový agregát. Ale benzínová pumpa je na elektřinu! A takových souvislostí, na které běžně nemyslíme, Marc Elsberg popisuje celou řadu. Provokuje čtenáře k vnitřní otázce "jak dlouho bez čeho vydržím?". Týden, dva, měsíc se zásobami energie, potravin, apod. se asi vydržet dá. Ale rok? Přijde čas, kdy je nutno změnit způsob života a začít pěstovat nebo lovit. A dávat pozor na to, abych nebyl uloven. Ve světle současné pandemie je to příběh vysoce aktuální. Zatím je to v pohodě, zatím nám hackeři nevypnuli proud. Tak jako v knize Marca Elsberga Blackout - zítra bude pozdě.

JIŘÍ ŠEDIVÝ: Detlef Brandes "Češi pod německým protektorátem"

Stroze psaná historie, podložená hlubokým studiem historických pramenů. Dává objektivní pohled na naši historii.

DOMINIK STROUKAL: Johan Norberg "Open - The Story of Human Progress"

Neúnavný švédský ekonom ve svém prvním tlustospisu nachází odpověď na to, co je zásadní pro pokrok naší civilizace - otevřenost. A také na to, proč se jí tolik bojíme.

LADISLAV MRKLAS: Petr Čornej "Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka"

Vyšla sice už v roce 2019, ale až v listopadu, takže reálně ji i vzhledem k rozsahu více než 800 stran šlo přečíst až letos. A proč? Za prvé, protože Petr Čornej. Za druhé, protože zas a znovu ukazuje, že největšími nepřáteli jsme si v historii pokaždé byli my sami. Za třetí, je to opravdu monumentální dílo, které zpracovává každý detail doby, a to nejen té, v níž slavný válečník žil. Za čtvrté, z informací, souvislostí a interpretací vám půjde hlava kolem, a tak to má u skvělé knihy být. Varování: Před spaním číst jen vsedě, pokud by náhodou vleže, rozhodně ne na zádech...

ROMAN JOCH: Shakespeare...

Kompletní dílo William Shakespeara v jednom svazku, pokud ho někdo někde na světě i loni vydal, o čemž nepochybuji. Nikdo neměl tak dobrý vhled do psychologie člověka jako Shakespeare. Nic není lepšího než Shakespeare. Z těch knih, co já četl, to byla kniha bývalého Trumpova bezpečnostního poradce Johna Boltona "The Room Where It Happened", která je zdrcující kritikou Trumpovy osoby. Ale já jsem deformován svým zájmem o americkou politiku. Z těch v češtině to je kniha Tuvii Tenenboma "Spím v Hitlerově pokoji". Když rok 2020 byl tak smutný, proč si nepřečíst něco veselého?