Méně poučený divák si jistě nejen v posledních týdnech klade otázku, proč Egypt dlouhodobě odmítá přijímat palestinské uprchlíky a bránu mezi Egyptem a Pásmem Gazy drží neprodyšně uzavřenou. Bývalý zpravodajský důstojník a diplomat Jaroslav Kuchyňa v článku vysvětluje, proč egyptský režim již před lety vyhlásil radikálním islamistům válku a rozhodně si ji nenechá Palestinci znovu importovat.
Po teroristickém útoku Hamásu v jižním Izraeli 7. října 2023 a otevřeně deklarovaném úmyslu teroristů, Palestinců i jejich podporovatelů definitivně zničit stát Izrael, přistoupila napadená strana k odvetné operaci. Ta stále probíhá a ještě nějaký čas probíhat bude. Cílem Izraele je definitivní zničení Hamásu. Je to cíl logický a srozumitelný.
Po tom, co se 7. října stalo, nemohl židovský stát postupovat jinak. Mírnější postup by vážně ohrozil jeho existenci. S izraelskou projekcí síly v Pásmu Gazy byla v mezinárodním společenství okamžitě nastolena otázka plánu B a s ním spojená obava o osud téměř dvou miliónů Palestinců žijících v Hamásem zcela ovládaném prostoru.
Od chvíle, kdy izraelské tanky nastartovaly a nabraly směr Gaza, bylo zároveň zřejmé, že ty státy, které se postavily na palestinskou stranu, nechtějí mít v zásadě s Palestinci na svém území nic společného.
Jsme s vámi, ale rozhodně vás tu nechceme
Pozici arabských zemí lze formulovat asi takto: „Bratři – jsme s vámi, máte naši podporu, váš boj je spravedlivý, ale u nás vás nechceme.“ Zkušenosti s palestinskými uprchlíky, které má historicky Jordánsko či Libanon, jsou varovné. Palestinci s sebou do těchto zemí přinesli svůj palestinský problém a hlavně svůj nejznámější vývozní artikl – teror. Egypt, který tak velký exodus Palestinců na svém území nezažil, ale který jako jediný přímo s Gazou hraničí, není výjimkou. Představa, že Káhira otevře v Rafahu hraniční přechod lidem z Gazy, je pro presidenta Sísího děsivá.
Abdel Fatáh as-Sísí a jeho bezpečnostní aparát vědí, co dělají, když drží přechod v Rafahu hermeticky uzavřený, a to ve směru na Sinaj. Egypt má zkušenost s Muslimským bratrstvem a uvědomuje si, že právě Hamás má jeho DNA. Zakladatel Hamásu šejk Ahmed Jásin ho hned v roce 1988 označil za politickou odnož Muslimského bratrstva pro Gazu a v Egyptě po jeho deklaraci okamžitě zpozorněli.
Muslimské bratrstvo (MB) bylo založeno v roce 1928 v egyptské Ismájlii. Jeho zakladatel Hassan al-Banná tím reagoval na britskou správu v Egyptě. Okamžitě po vzniku se do programového prohlášení MB dostala otázka návratu k islámským kořenům a výzva k zavedení práva šaría. Po izraelsko-arabské válce v r. 1948 se MB začíná radikalizovat až do podoby páchání atentátů a teroristických útoků po celé zemi. Několikrát bylo označeno za teroristickou organizaci, a to v období vlád presidentů Násira, Sadata, Mubaraka a dnes i Sísího.
Vládu Muslimského bratrstva v Egyptě raději ukončila armáda
Cesta MB novodobou egyptskou historií tak vedla přes charitativní činnost, zakládání islámských škol či nemocnic, deklarace o spravedlnosti, svobodě a rovnosti až k vytváření islámských bojůvek útočících proti Koptům a skončila u teroru proti všem. MB mělo i svou vlastní zahraniční politiku. Ta m. j. vyzývala k přehodnocení vztahů s Izraelem. Po arabském jaru přišlo MB s heslem „Islám znamená řešení“ a jím zřízená politická strana (Strana svobody a spravedlnosti) vyhrála volby. Její šéf Muhammad Mursí se v roce 2012 stal presidentem a MB se tak dostalo v Egyptě k moci. Prosazovaná silná islamizace státu od počátku jeho vlády změnila atmosféru v zemi natolik, že už po jednom roce egyptská armáda v čele se Sísím Mursího svrhla. MB bylo znovu označeno za teroristickou organizaci.
Pakliže pro pád Mubarakova režimu demonstrovaly v egyptských městech milióny, tak po roční vládě MB desítky miliónů Egypťanů podpořily vojenský převrat. Umírněný egyptský sunitský islám měl už MB tak akorát dost. Muslimští bratři během své krátké vlády rychle převzali veřejnou správu včetně universit – nejenom Al-Azhar, ale i Káhirskou universitu a universitu Ain Shams. Neopanovali však armádu. V období vlády Bratrstva přijížděli do Káhiry pravidelně emisaři Hamásu a Mursí s nimi diskutoval i o zrušení blokády Gazy. Ve stejném období dav islámských radikálů napadl izraelskou ambasádu v Káhiře a vnikl do jejích prostor. B. Netanjahu tehdy žádal o intervenci B. Obamu a hrozil, že je připraven poslat nad Káhiru F-16. Incident vyřešila egyptská armáda. Stalo se i to, že Mursí propustil z vězení řadu radikálních stoupenců MB. Ti zmizeli především na Sinaj. Někteří se připojili k tamním teroristickým skupinám, jiní se tam ztratili v tunelech a objevili se až v Gaze.
V r. 2014 se Sísí stal presidentem, ale už předtím zahájil destrukci tunelů u Gazy. V prvním období jeho prezidentství (2014-2018) se „hrála“ v Egyptě teroristická Liga mistrů. MB se začalo mstít za odstavení od moci. Jeho teroristické skupiny jako např. Ansar Bayt Al Maqdis spolupracovaly s Al Kajdou, Hamásem a poměrně rychle si našly partnera v Islámském státu. Na místní teroristické scéně se stal nejsilnějším hráčem Islámský stát provincie Sinaj. Teroristé útočili na infrastrukturu i na ozbrojené složky egyptské armády a policie. Později se cílem jejich útoků stávali politici a nakonec i zahraniční turisté. Největší boje mezi islamisty a armádou probíhaly v severní části poloostrova Sinaj v těsné blízkosti Gazy. Do Gazy již předtím proudily skrze egyptskou Západní poušť zbraně i zahraniční bojovníci. Později se zbraně z Gazy staly nástrojem teroristických útoků páchaných nejenom na Sinaji, ale i v celé zemi.
Celý článek najdete na stránkách partnerského magazínu CZDEFENCE. KLIKNĚTE ZDE.
![CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif](https://static.wixstatic.com/media/1b7813_a5b1fd6bf3b24042a33910ba617fbb3f~mv2.gif)
