Masivní protesty, statisíce lidí v ulicích, pravidelné policejní zásahy, a dokonce i silná kritika prezidenta a spřáteleného Washingtonu. To je momentální realita rozbouřeného Izraele, kde se vede bitva o radikální justiční reformu, kterou prosazuje pravicová vláda Benjamina Netanjahua.
Benjamin Netanjahu, vítěz čtyř po sobě jdoucích předčasných voleb konaných od roku 2019, se na sklonku loňského roku opět dostal do čela vlády. Nutno podotknout, že úspěchu dosáhl i přesto, že v roce 2019 byl obviněn z úplatkářství, podvodu a porušení důvěry. Záměr přijít s radikální justiční reformou avizovala Netanjahuova vláda hned na počátku. Součástí měla být i reforma nejvyššího soudu, která by omezila jeho pravomoci a možnosti rušit zákony, které považuje za protiústavní, navzdory parlamentní většině. Navrhovaná reforma poskytuje vládním zákonodárcům účinnou moc nad výborem, který jmenuje soudce nejvyššího soudu. Kritici upozorňují, že její přijetí by oslabilo dosud nezávislé soudnictví v parlamentním systému.
V důsledku protivládních akcí na konci března oznámil premiér Netanjahu odložení reformy, ale zdůraznil, že na jejím schválení nadále trvá, aby byla nastavena rovnováha mezi státními složkami.
Protesty tak i nadále přetrvávají a dle izraelských zpráv se jich účastnilo po celé zemi více než půl milionu obyvatel. Policie nasadila těžkou techniku včetně vodních děl. I když se protesty zatím obešly bez většího násilí, potenciál eskalace vzhledem k neústupnosti obou stran je značný.
Změna politiky vůči okupovanému Západnímu břehu
Další třecí plochou těchto dní v Izraeli je změna politiky vůči okupovaným územím Západního břehu, které je historicky pod vojenskou správou Izraele, což plánuje nynější izraelská vláda změnit. Některé navrhované reformy by totiž převedly vojenskou moc do rukou civilní vlády, která je proponentem politiky osidlování. Vládní kabinet také zrušil legislativu z roku 2005 o vyklizení čtyř židovských osad na Západním břehu.
Budování osad ovšem není největší starost lidskoprávních organizacích, které situaci v Izraeli sledují, jsou jimi práva momentálních obyvatel Západního břehu: Palestinců. Díky těmto reformám bude mít vládní kabinet širokou pravomoc nad civilními záležitostmi na okupovaném Západním břehu Jordánu. Mezi ně patří řešení prozatímních osad či jejich plánování a výstavba nebo i pravomoc jmenovat úředníky v civilní správě.
Toto napětí v Izraeli rozhodně není u konce. Ani jedna strana nehodlá ustoupit a samotné Spojené státy můžou ještě zamíchat kartami. Deník New York Times s odvoláním na velvyslance v Izraeli tvrdí, že si prezident USA Joe Biden v nejbližší době pozve premiéra Benjamina Netanjahua do Washingtonu.
Zásah v al-Aksá
Další z ukázek lokálního napětí je zásah izraelské policie u mešity al-Aksá v noci na středu 5. dubna 2023. Oficiální prohlášení izraelské policie bylo takové, že se v mešitě na Chrámové hoře pohybovaly desítky mladíků, kteří propagovali nepokoje a házeli petardy či kameny. Dle agentury AP toto vyústilo v potyčku s policií, která na místě zatkla přibližně 350 osob a byla nucena použít omračovací granáty.
Hnutí Hamás, ovládající pásmo Gazy, okamžitě reagovalo odpálením množství raket směrem k Izraeli. Několik desítek dalších raket bylo odpáleno z přístavního města Týros v Libanonu, ale k těmto se hnutí zatím oficiálně nepřihlásilo. Vůdce hnutí Hamás Ismail Haniyeh ve svém prohlášení oznámil že „současné izraelské okupační zločiny v mešitě al-Aksá jsou bezprecedentní porušení, které nemůže projít“.
Později ten samý den izraelská armáda uvedla, že její stíhačky zasáhly výrobní a skladovací prostory zbraní v pásmu Gazy a Libanonu.
Útok v Tel-Avivu
Klid není ani v hlavním městě Izraele. Dle agentury AP byla při pátečním útoku jedna oběť a několik zraněných. Útočník, který najížděl autem do chodců, byl na místě zastřelen policií v momentě, kdy se jeho auto převrátilo a snažil se vytáhnout zbraň.
Oběťmi byly turisté z Itálie a Británie, jak potvrdila izraelská policie, a útočník byl arabský občan izraelské národnosti. Tato poslední událost vyústila v rozhodnutí premiéra začít mobilizaci rezerv pohraniční policie a dalších vojenských složek.
Napětí v Izraeli tedy neutichá a organizátoři oznámili, že týdenní protesty proti justiční reformě budou i nadále pokračovat. Za poslední dvě desetiletí byl dle statistik CCN minulý rok rokem nejkrvavějším, a to jak pro Palestince, tak pro Izrael. S ohledem na vývoj situace v letošním roce však prvenství připadne spíše roku 2023.
Tadeáš Rajtr je studentem Bezpečnostní politiky na vysoké škole CEVRO Institut. Text vznikl v rámci semináře Na semestr novinářem!
![CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif](https://static.wixstatic.com/media/1b7813_a5b1fd6bf3b24042a33910ba617fbb3f~mv2.gif)
