STARTUPISTA TOMÁŠ PLUHAŘÍK PŘEMÝŠLÍ, UMĚLÁ INTELIGENCE PÍŠE: Nástup GPT modelů přinesl schopnost zrychlit tvorbu obsahu a zároveň generovat strukturu, která často zabere více času než samotný článek. Nabízíme první „AI meltdown“ autora Tomáše Pluhaříka a ChatGPT v4 (s přispěním Alpacy a Bingu) na téma mírová hnutí a jiná NGOs.
Jsem vnitřně lenoch a sofistikovaní lenoši říkají: „Jsem pohodlný a pro své pohodlí jsem ochoten udělat hodně.“ Proto jsem se doposud příliš nevyjadřoval k mírovým hnutím a aktivistům, kteří se často schovávají za různé závoje ideologií. Účastnil jsem se jen tlachání na sociálních sítích, případně odpovídal na otázky kladené na konferencích, kde mé odpovědi byly dané spíše mou cynicko-ironickou myslí než něčím strukturovaným.
Nástup GPT modelů (tady jí budu říkat Plechovka) mi ale obecně přinesl schopnost zrychlit tvorbu obsahu a zároveň generovat strukturu, která často zabere víc času než samotný článek. Nabízím tak první „AI meltdown“ autora Tomáše Pluhaříka a ChatGPT v4 (s přispěním mé domácí Alpacy a Bingu) na téma mírových hnutí.
PLECHOVKA: Nesmyslnost mírových hnutí se projevuje v současném kontextu války na Ukrajině, kde historické zkušenosti poukazují na neúčinnost ustupování diktátorům.
Meziválečné obětování Československa a americký izolacionismus jsou příklady toho, jak ustupování může vést k dalším konfliktům. Studená válka odhalila, že řada mírových hnutí byla ovlivněna nebo řízena KGB, což způsobovalo dezinformace a ovlivňování veřejného mínění.
Chápu, že se do mírových hnutí zapojují levicoví extremisté, jako je Matěj Stropnický, ale je pro mě záhadou účast pravicových politiků jako Cyril Svoboda. Coby člověka angažovaného v kybernetické bezpečnosti mě fascinuje ignorace nemalé části politické reprezentace vůči hrozbám, ať už na úrovni přímých průniků, nebo soft ovlivňování formou informačních operací.
LIDSKÁ POZNÁMKA: Tady jsem Plechovku nakrmil svým názorem a ona něco napsala: Problém je podle mého názoru komplexnějsí a zahrnuje dva rozměry. Za prvé vyžaduje to od politiků a statní správy kontinuální přemýšlení – informační operace / hybridní hrozby/ kybernetické operace jsou oblast, která se vyvíjí jak po technické stránce, tak po stránce procesní a lidské. Proto politici často v panice sklouzavají k extrémům a úředníci státu k ignoraci problému. Za druhé, řešení problému vyžaduje opravdovou práci – tzn. je to kontinuální zpracovávání a vyhodnocování dat a zároveň komunikace směrem k lidem a vysvětlování. Pokud toto politici nebudou dělat, tak ten prostor urvou propagandisti druhé strany, kteří toto dělali již v minulosti).
PLECHOVKA: Demokratické režimy často naráží na svou slabinu v nemožnosti násilného omezení toku informací a projevu. Během studené války čelil Západ intenzivním informačním operacím ze strany Sovětského svazu. Západ vytvořil různé strategie a nástroje, jako zpravodajské služby, protipropagandu, podporu nezávislých médií a disidentů, vzdělávání a kulturní výměny a diplomacii, aby čelil těmto hrozbám, aniž by násilně omezil tok informací a projevu.
Mírová hnutí a politici by měli být obezřetní, aby nespadli do pasti ignorování kybernetických hrozeb a informačních operací. Je třeba si uvědomit, že v demokratických režimech je svoboda projevu a toku informací klíčovým prvkem, který ale zároveň může být zneužit nepřátelskými silami.
LIDSKÁ POZNÁMKA: Když hledáte, co dělali demokratičtí politici během studené války, tak to byl někdy opravdu strašný guláš, a upřímně se to moc neliší od situací, do kterých se dostáváme nyní. Je to o permanentním hledání a kontrolování demokratických principů během války, protože pokud si neuvědomíme, že jsme ve studené válce 2.0, tak prohrajeme dřív, než jsme začali.
PLECHOVKA: Politici všech orientací, včetně těch pravicových, by měli projevit zodpovědnost a naslouchat odborníkům v oblasti kybernetické bezpečnosti a informačních operací. Jen tak mohou rozpoznat a čelit hrozbám, které na naši demokracii číhají. Mírová hnutí by se měla soustředit na konstruktivní řešení konfliktů a podporu mezinárodního práva, ale zároveň by neměla zavírat oči před realitou hrozeb, kterým čelíme.
LIDSKÁ POZNÁMKA: Čím více studuji historii podobných NGOs (a organizací, které podporují vazby na zřetelně totalitní režimy), tím více je vidět, že jsou často směsí ideologie, přebujelých eg svých zakladatelů a lidské potřeby vymezit se proti establishmentu. Často se jejich pomýlení ukazuje až s odstupem času a politici, kteří je podporovali v době vzniku, mají mnohdy postranní úmysl – viz kauza Gerharda Schrodera anebo amerického radaru u nás. Mnohdy je infiltrace těchto organizací nezřetelná a je někdy jen na úrovni jednotlivců.
PS: Pokud jste dočetli až sem, vězte, že jde o první experiment, a do budoucna se jej budu snažit vylepšit. Mimo jiné chystám i rozhovor mezi umělou inteligencí a zajímavými (lidskými) respondenty.
Jazyková poznámka:
Texty napsané Plechovkou neprošly jazykovou korekturou. Nutno říct, že Al si dobře poradila s běžnou gramatikou a interpunkcí. Dopouští se spíše chyb ve větné stavbě, např. zeugma Jen tak mohou rozpoznat a čelit hrozbám, které na naši demokracii číhají.
Tomáš Pluhařík je CTO CEVRO ARENY, odborník na kybernetickou bezpečnost, přednášející v MBA kyberbezpečnost na CEVRO Institutu, startupista a příležitostný hacker a inovátor.
![CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif](https://static.wixstatic.com/media/1b7813_a5b1fd6bf3b24042a33910ba617fbb3f~mv2.gif)
