top of page

ARCHIV

V HLAVĚ STUDENTŮ: Západní levice se pomátla vs nepodceňujme frustraci mladých

„Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum,“ řekl údajně Winston Churchill. Přinášíme dva texty studentů, které reagují na dění posledních týdnů. Filip Jančárek popisuje vlastní vystřízlivění z levicovosti kvůli dění kolem teroru Hamásu, Šimon Herskovič se věnuje univerzitní stávce za klima, kterou sice můžeme považovat za bláznivou, ale neměli bychom ignorovat a bagatelizovat pocity mladých lidí.



FILIP JANČÁREK: Dříve jsem říkal, že jsem levičák, ale podpora Hamásu ze strany levice je dokonalým příkladem toho, proč už se za něj nepovažuji.


Vzhledem k tomu, že jsem vyrůstal v minulé dekádě, přirozeně jsem inklinoval k politické levici. Jak by ne, při sledování mezinárodních trendů se zdálo, že levice je jediná, kdo se zajímá o naše témata, kterými jsou například klimatická změna, rovná práva pro rasové a sexuální menšiny, technologický pokrok a větší propojení se zbytkem světa. Všichni ti padouši, které jsme nenáviděli, byli představitelé pravice: Trump, UKIP, Le Penová, AFD nebo lokální příklad SPD. Každý se chtěl od těchto děsivých záporáků co nejvíce distancovat. Dalším důležitým faktorem, který ovlivnil mé politické začátky, byla online sféra. Většina mých zpravodajských informací pocházela z Twitteru, Youtube a částečně i Twitch.tv, Instagramu a Facebooku. Díky „echo chambers“ sociálních sítí a reálné hrozbě krajní pravice ve vysoké politice jsem byl předurčen k tomu, abych ignoroval všechny chyby levice.


Obrázek výše, který obletěl svět, je z protestu Demokratických socialistů Ameriky (DSA) na podporu Palestiny, hned 8. října, den poté, co Hamás zaútočil na Izrael. Jednalo se o jedno z mnoha podobných shromáždění po celé Americe i ve zbytku světa. Žena na obrázku údajně mávala hákovým křížem na proizraelské odpůrce.


7. října 2023 provedl Hamás koordinovaný útok na Izrael, prolomili hranice Gazy a pronikli do izraelských měst a vesnic. Ozbrojenci se dopustili rozsáhlého násilí, zabíjeli civilisty a brali rukojmí. Současně Hamás vypálil na Izrael raketovou palbu, která způsobila další škody a oběti. Izraelská armáda odpověděla leteckými údery a pozemními operacemi a boje pokračují. Útok ze 7. října byl nejsmrtelnějším dnem v historii Izraele a měl na celou zemi zásadní dopad.


Podobná situace by byla všemi, vždy a v jakémkoli jiném válečném konfliktu odsouzena jako válečný zločin a absolutně otřesná věc. Kdyby toto udělala Ukrajina ruským občanům, tak to samozřejmě odsoudím, budu chtít vysvětlení a znát kroky, které zajistí, aby se to znovu nestalo. Bohužel mnoho levičáků a účastníků propalestinských demonstrací radostně oslavovalo útoky na civilisty, a dokonce o vraždách hned další den veřejně žertovali. Například zde, kde jeden z vystupujících na shromáždění v New Yorku říká:


„And as you might have seen, there was some sort of rave or desert party where they were having a great time, until the resistance came in electrified hang gliders and took at least several dozen hipsters.“


„A jak jste si mohli všimnout, konal se tam jakýsi rave nebo party v poušti, kde se skvěle bavili, dokud nepřiletěl odboj na elektrifikovaných rogalech a neodvezl nejméně několik desítek hipsterů.“



Nebo na obrázku výše, kde redaktorka časopisů Teen Vogue a InStyle Najma Sharifová oslavuje znásilňování a únosy civilistů bojovníky Hamásu jako „dekolonizační“ úsilí.


„What did y'all think decolonization meant? Vibes? Papers? Essays? Losers.“


„Co jste si všichni mysleli, že dekolonizace znamená? Vibes? Referáty? Eseje? Ubožáci.“


V dalších zemích se konala ještě krvelačnější shromáždění. Zde třeba video z australské Sydney, kde lidé skandují: „Židy do plynu!“


Příkladů je bohužel až moc, abych je tu všechny okomentoval, tak vám dám jen dva poslední. Profesor na vysoké škole v Americe na propalestinské demonstraci popsal útoky ze 7. října jako „exhilarating“ a „energizing“. Nebo jeden z mnoha komiksů relativizující celý konflikt jako zde, kde autor přirovnává útok Hamásu z 8. října k invazi Ruska na Ukrajinu.


Nicméně tato žízeň po krvi levicových hnutí, ať už během demonstrací nebo na internetu, jasně ukazuje, že je v nich něco hodně špatně. Něco jiného je věřit, že v Izraeli je apartheid a že válka proti němu je oprávněná, a jiná věc je věřit, že vraždění účastníků festivalů pro mír je oprávněná odpověď. A úplně něco jiného je pak očividný antisemitismus.


Někteří z vás, kteří opravdu nesnáší levici, by mohli odpovědět něco jako: „Tohle oni dělají, věděl jsem to vždycky.“ A možná máte pravdu. Koneckonců během 20. století dostatečně velké množství západních levičáků obhajovalo režimy v Sovětském svazu, Číně či Severní Koreji. Ale ti si aspoň mohli nalhávat, že budovali ten pravý komunismus, že pevně věří, že nás do této utopie dovedou a když se kácí les, létají třísky. Bohužel, Hamás je ultranáboženská ultrapravicová teroristická skupina, která nebuduje naši utopii a nesdílí stejné ideály. Je potřeba se zamyslet, proč queer uskupení nebo feministická hnutí stojí na této straně. Skoro se zdá, že zástupci levice klesají takto hluboko, jen aby byli proti Západu.


Komunistický projekt 20. století shořel a nebylo to hezké, došlo k dekolonizaci a historické mocnosti se upozadily. Místo úspěchu komunismu uspěl v Evropě demokratický socialismus a liberalismus, ale tento úspěch, který byl postaven na pomalých reformách, a ne na revoluci, si už nežádá tolik zlepšování. Švédští dělníci revoluci nezačnou, protože švédská sociální demokracie je dost dobrá.


Západní levice tak ztrácí svá tradiční témata, své raison d'être. Je rozdělená a hledá nová témata, za která by mohla bojovat. Některým členům stačí rovná práva žen a menšin, ale toto nestačí tvrdému jádru, protože je vnímají jako témata „liberálů“. Někteří tedy tvrdí, že africké země jsou stále „kolonizované“, protože nedostávají dostatečně zaplaceno za nerostné suroviny, ale bohužel na toto téma nenaskakuje široká veřejnost. Stejně tak si většina lidí nemyslí, že si změna klimatu vynutí radikální změnu uspořádání společnosti, nebo dokonce konec kapitalismu, prostě postavíme nějaké solární panely, elektromobily, možná vodík a tak. Dokonce se většina současného imperialismu ve světě teď děje kvůli Číně a Rusku, což jsou úhlavní nepřátelé Západu, a tedy přirozený přítel pro „skutečné“ levičáky. Všimněte si, že ti nejhlasitější představitelé levice vždy aktivně vystupují pouze proti tomu, když Západ udělá něco špatně. Pokud jde o něco, kde Západ stojí na správné straně, uchýlí se k argumentům falešné vyváženosti. Rád pro tento jev používám zjednodušení, že jejich mezinárodní politika je vlastně jenom „USA bad“.


Případ Palestinců se zdá na první pohled jako něco jiného. Zde se děje opravdové utlačování. Je to boj za osvobození, skoro dekoloniální. Izrael je spojenec USA, takže je to Západ a samozřejmě „USA bad“. A protože většina mainstreamových progresivistů a liberálů podporuje Izrael, je to téma, kde se od nich mohou jasně odlišit.


Takže co měli západní levičáci dělat, když se jejich perfektní případ bojovníků za svobodu, zjevil na koncertě a začal uřezávat hlavy miminkům, unášet mladé holky a terorizovat místní obyvatelstvo? Bud' mohli uznat svou chybu a důrazně Hamás odsoudit, nebo si říct, že to je ospravedlnitelné pokračovat bok po boku s vybranými teroristy. Alarmující množství levičáků si zvolilo druhou možnost, a proto se s nimi už nemohu spojovat.


 

ŠIMON HERSKOVIČ: Univerzitní stávka za klima aneb nepodceňujme hloubku frustrace


Přidáme-li k ekonomickým a politickým nejistotám dnešní doby i strach z ohrožení klimatu, byť může být jakkoli přemrštěný, dostáváme se do bodu, kdy se v mnoha mladých lidech rozdmýchává hluboká nespokojenost se současnou situací.


Zdroj: FB Univerzity za klima.

Ke každoročním oslavám na mezinárodní den studenstva se letos 17. listopadu opět připojilo i studentské hnutí Univerzity za klima. Po třídenním stávkování následoval pochod z náměstí Jana Palacha přes Národní třídu na Albertov. Pochodem chtělo studenstvo upozornit na klimatickou změnu, ale i na absenci politické strategie v boji s ní.


Cíle hnutí však nekončí u pouhého upozorňování na negativní jevy spjaté se změnou klimatu, hnutí se zabývá i tématy společenských nerovností, oligarchizací společnosti či nerůstem. Konkrétně pak jde například o prosazení klimatického zákona či větší využití nástrojů participativní demokracie. Dále se hnutí zasazuje o „řízení“ ekonomiky a společnosti jiným způsobem než dle ukazatele HDP, který je podle nich zastaralý. Právě v těchto změnách hnutí spatřuje cestu, jak zlepšit nejen životní prostředí, ale i kvalitu života občanů. Přestože by se tyto koncepty mohly zdát jako výstřely do tmy, v politické sféře se nejedná o nic nového. Prvky participativní demokracie se snaží již mnoho let prosazovat například Pirátská strana či SPD. Co se týče zelené politiky, tu má dnes až na výjimky v programu téměř každá politická strana. I ve světě byznysu se již dlouho hovoří o udržitelnosti a šetrném chování k životnímu prostředí.


Hnutí jde nicméně v uvažování dále a zasazuje se přímo o systémovou změnu. „Požadavky z listopadu 89 nebyly naplněny. Chceme ukázat, že 34 let od sametové revoluce nestačí pouze vzpomínat. Nesmíme se bát ukázat na nedostatky současného systému. Eskalující klimatická krize a společenské nerovnosti vybízejí k tomu, abychom přemýšleli nad alternativou, která bude spravedlivější, udržitelnější a demokratičtější,” řekla jedna z mluvčích hnutí Tereza Martinovská pro web Univerzity za klima. „Najděte si i vy chvíli času a zapojte se do hnutí, spolků nebo organizací třeba tam, kde bydlíte či pracujete. Zasazujte se o spravedlivější, udržitelnější a demokratičtější svět. Společně můžeme hlubší změnu v naší zemi urychlit,“ říká zástupce stávkujících Vojtěch Klimeš též pro web hnutí.


Někteří politici však upozorňují na nebezpečí tohoto uvažování. V rozhovoru pro CNN Prima News zopakovali bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman tezi, že současný vývoj okolo klimatu je jejich slovy „zelené šílenství“. Miloš Zeman pak připodobnil boj s klimatem ke komunistické ideologii, která podle něj též vede k „ekonomické zhoubě“. Studenstvo však kritizoval například i bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Protestovat proti kapitalismu v den oslav svobody a demokracie je politováníhodné nedorozumění. Je to ve skutečnosti protest proti vlastním zájmům a proti svobodě,“ uvedl Kalousek na síti X. Mimo to též dodal: „Peníze, za které tito mladí studují a konzumují další bezplatné služby, generuje kapitalismus. Peníze, které se investují do ochrany klimatu, generuje kapitalismus.“ 


Podle tiskové zprávy mluvčí stávky za klima Anny Maurin hnutí ale neusiluje o konec trhu, jak by se na první pohled někomu mohlo zdát, nýbrž o jeho jinou formu. „Trh je jen jedním z pilířů ekonomiky. Lidé navíc často považují trh a kapitalismus za jednu a tu samou věc. Kapitalistický trh je ale jen jednou z forem, kterou může trh mít. My chceme postkapitalistickou ekonomiku, která dá větší prostor komunitní ekonomice a státu. Trhy by měly být lokálnější a hlavní roli by na nich mělo opět hrát zboží a služby naplňující skutečné potřeby lidí, nikoliv hromadění jmění několika miliardářů,“ řekla pro web hnutí.


Studenstvo symbolicky zakončilo svůj pochod na Albertově. V závěrečném projevu organizátoři z hnutí Univerzity za klima poděkovali všem zúčastněným a upozornili, že stávkou jejich práce nekončí. „Nevěříme, že vláda slyší na něco jiného, než je přímý odpor. Je tedy dobře, že se celý podzim nese ve znamení stávek, které postupně rozhlodávají systém prioritizující zisk a emise nad vzděláním a péčí. Sice nevíme najisto, kolik stávek to zabere, ale budeme protestovat i nadále. Abychom dosáhli spravedlivější společnosti, musíme pokračovat v dlouhodobém organizování a vytváření široké společenské moci,” zakončila svůj proslov podle webu Britské listy jedna z organizátorek pochodu.


Z řad nejen bývalých vrcholných politiků ale i široké veřejnosti často zaznívají hlasy, že protesty za klima, k tomu v dnešní době plné mezinárodních konfliktů, nejsou na místě. Podle filozofa a novináře Petra Fischera, jenž poskytl rozhovor pro zpravodajský podcast 5:59, je však taková kritika nepochopením podstaty protestu, ale i samotné podstaty 17. listopadu.


Dlouhodobé přehlížení společenských problémů a nenaslouchání hlasů mladých může podle Fischera vést k podobným tragédiím jako byla např. 2. světová válka, kdy v Německu v důsledku ekonomického strádání došlo k radikalizaci společnosti. Srovnáme-li dnešní ekonomickou a politickou situaci ve světe s tou meziválečnou, můžeme nalézt určité paralely. Stejně jako před vypuknutím 2. světové války sužuje Evropu vysoká míra inflace a v mnoha zemích tak stoupají úrokové sazby do rekordních výšin. Ceny bydlení stoupají rychleji než růst reálných mezd a ubývá tak těch, kteří si vlastní bydlení mohou dovolit.


Zároveň ani geopolitická situace není klidná, na východě Evropy zuří válka s Ruskem, na Blízkém východě vede Izrael válku proti teroristickému Hamásu a v mnoha dalších zemích, především afrických, dochází v posledních několika letech k vojenským převratům. Situace není přehledná ani v rámci na první pohled homogenní struktury jako je NATO či EU, kde země jako Turecko či Maďarsko kolaborují s nepřáteli těchto organizací.


Přidáme-li k těmto ekonomickým a politickým nejistotám i strach z ohrožení klimatu, jakkoliv takový strach může být přemrštěný, dostáváme se do bodu, kdy se v mnoha mladých lidech rozdmýchává hluboká nespokojenost se statem quo. Ta nakonec může vést až k rozpadu současných demokratických institucí, které se pracně budovaly od revoluce 1989. Otevřená společenská debata nad problémy dneška je tak nanejvíc důležitá, i kdybychom druhou stranu považovali za sebevětší blázny.


 

Text vznikl v rámci předmětu Na semestr novinářem!


Šimon Herskovič studuje bakalářský obor Economics, Business, Politics na Vysoké školy CEVRO. V rámci programu Erasmus pobýval semestr na Reichmann University v Izraeli.


Filip Jančárek studuje bakalářský obor Politologie a mezinárodní vztahy na Vysoké školy CEVRO.

177 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


NEJČTENĚJŠÍ

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png
bottom of page