ANALÝZA: Škola připravená na dítě, ne dítě na školu: Reforma odkladů schválena sněmovnou
- DANIELA FINKOUSOVÁ
- před 3 hodinami
- Minut čtení: 4
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ve třetím čtení schválila novelu školského zákona, která výrazně omezuje možnost odložit nástup povinné školní docházky. Standardní odklady nástupu do první třídy základní školy budou nově povoleny už jen ve výjimečných případech a za přísně stanovených podmínek.
Předkladatelem změny školského zákona je skupina sedmi poslanců ze všech stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně. Díky podpoře navrhované úpravy napříč všemi subjekty bylo schválení poslaneckého návrhu bez obstrukcí nebo větších problémů – ze 164 přítomných poslanců hlasovali všichni pro. Opozice sice návrh podpořila, nicméně někteří zástupci upozorňovali na nutnost zajistit školám dostatečné kapacity a podmínky pro úspěšnou realizaci změn. Novela nyní míří k posouzení do Senátu.
Cílem změny je snížit zbytečně vysoký podíl odkladů školní docházky v Česku – podle statistik má odklad nástupu do školy téměř čtvrtina dětí, což je jedna z nejvyšších hodnot v Evropě. Motto předkladatelů novely znělo: „Dítě nemá být připravené na školu, ale škola připravená na dítě.“
Co přesně novela mění
Až novela školského zákona vejde v platnost, odklad nástupu do první třídy nebude již možné získat z důvodu „celkové školní nezralosti“ dítěte. Bude muset jít o vážně odůvodněný případ, kdy zdravotní stav dítěte – závažné fyzické či psychické postižení – skutečně brání nástupu do školy. Odklad pro dítě s vážným zdravotním stavem bude nově podléhat doložení posudku od odborníka – dětského psychologa nebo jiného specialisty. Pediatři už nebudou moci tento posudek vydávat.
Společně se zrušením odkladů novela zavede podpůrná opatření pro „jemnější“ přechod předškolních dětí do první třídy základní školy. Hodnocení prospěchu žáků v 1. a 2. ročníku základní školy se bude postupně měnit ze známek na slovní hodnocení. Učitelé tak nově místo klasických známek poskytnou žákům slovní zpětnou vazbu. Důvodem je snaha zamezit stresu malých dětí ze špatných známek a zároveň poskytovat konstruktivní zpětnou vazbu. Dalším opatřením, které novela zavede, je konec propadání v první třídě. Žáci bez ohledu na prospěch nebudou opakovat ročník a všichni postoupí do druhého ročníku. Propadnutí bude možné pouze výjimečně na žádost rodičů po konzultaci s psychologem či jiným odborníkem.
Zásadním faktorem úspěchu poslaneckého návrhu bude správné nastavení podpůrných opatření. Podle novely budou pedagogicko-psychologické poradny provádět takzvaný „screening“ v mateřských školách, aby včas odhalily děti, které by mohly při přechodu na základní školu potřebovat speciální podporu. Zároveň budou posíleny kapacity asistentů pedagoga, kteří se už při aktuálním stavu hojně zapojují do výuky.
Velkou obavou ředitelů, učitelů a rodičů může být načasování takto zásadní změny. Opatření budou zavedena postupně během několika let. Omezení odkladů začne platit od září 2025 a bude se dále „fázovat“ podle data narození dětí tak, aby nedošlo k jednorázovému náporu žáků v prvních třídách. Například v roce 2026 bude odklad ještě povolen pro děti narozené po 1. dubnu 2020, v roce 2027 už jen pro děti narozené po 1. červenci 2021.
Odborníci dávají zelenou
Navrhovatelé legislativní změny argumentovali tím, že v ČR je odkladů školní docházky neúměrně mnoho – každoročně se odklad týká okolo 20 tisíc dětí, tedy zhruba 17–25 % ročníku. Tak vysoký podíl nemá obdoby: například na Slovensku zůstává míra odkladů kolem 7 %, zatímco dnes české hodnoty dosahují až čtvrtiny dětí v ročníku.
Snížení počtu odkladů má proto dle předkladatelů pomoci dětem a zároveň prospět státu. Analýza výzkumné organizace PAQ Research spočítala, že omezení odkladů by mohlo ušetřit státnímu rozpočtu až 2–3 miliardy Kč ročně, protože děti dříve vstoupí na trh práce.
Odborníci na vzdělávání vesměs vítají snahu omezit masové odklady, avšak zároveň zdůrazňují, stejně jako opozice, nutnost dalších kroků, které zajistí hladké zavedení reformy a varují před možným nárůstem školní neúspěšnosti. Podle sociologa Daniela Prokopa i dalších expertů je jedním z řešení vysokého počtu odkladů i lepší propojení mateřských škol se základními – předškolní zařízení by měla prvňáčkům předat maximum informací a pomoci při přechodu. Ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy David Greger tvrdí, že aktuální vysoký podíl odkladů povinné školní docházky svědčí spíše o sociálním fenoménu než o reálné potřebě dětí. Greger souhlasí, že odklad má zůstat dostupný jen pro děti s vážnými zdravotními či vývojovými obtížemi, nikoli plošně.
Celkově se odborná veřejnost shoduje, že úspěch reformy závisí na provázání všech opatření – od depistáží v mateřských školkách a posílení kapacit poraden až po průběžné vzdělávání učitelů prvních tříd, aby dokázali pracovat s různorodou skupinou dětí.
Možné dopady změny
Schválená legislativní změna představuje zásadní reformu nástupu českého vzdělávání. Čeští žáci tráví ve vzdělávacím systému mnoho let, které by bylo možno využívat efektivněji ve prospěch dětí samotných, ale i celé společnosti. Nadměrný počet odkladů povinné školní docházky je jednou z „brzd“ efektivní vzdělávací dráhy dítěte. Děti nebudou kvůli neopodstatněnému odkladu „ztrácet rok” v systému – většina začne školní docházku včas, což znamená i dřívější dokončení vzdělání a potenciálně dřívější nástup do pracovního života, což podle analýz může přinést nejvíce pozitiv pro děti samotné, ale také to znamená značný ekonomický přínos. Díky omezení odkladů nebudou předškolní zařízení zaplněná tolika šestiletými a sedmiletými dětmi, takže více mladších dětí získá místo ve školce.
Pro školy a učitele bude výzvou přizpůsobit se větší různosti prvňáků. Děti, které dříve mívaly odklad, mohou potřebovat více pozornosti – pokud by nebyla podpůrná opatření správně nastavena, hrozilo by dočasné zvýšení počtu žáků, kteří by mohli ve výuce zaostávat. Stát proto musí naplnit to, co novela předpokládá – zajistit asistenty pedagogů, metodickou podporu učitelům a včasné zachycení problémů ještě před nástupem do školy. Role rodičů v přípravě dítěte na nástup na základní školu bude také klíčová. V rámci novely bude potřeba zajistit dostatečné kapacity pedagogicko-psychologických poraden.
V době jako je tato, kdy mluvíme o důležitosti bezpečnosti státu a nepředvídatelném mezinárodním systému, je potřeba nezapomínat ani na posilování vzdělávacího systému.
Omezení odkladů představuje významný posun v přístupu českého školství, který upřednostňuje včasné zahájení vzdělávání s dostatečnou podporou před plošným odkládáním povinností. Úsilím změn ve školských agendách by měla být vize vzdělané společnosti, která dokáže čelit budoucím výzvám.
Daniela Finkousová je studentkou programu Politologie na CEVRO Univerzitě. Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem!
Comentários