top of page

Spojené království mezi EU a USA: Strategie obchodu a politiky v nejistých časech

Jak se budou po nástupu Donalda Trumpa vyvíjet politické a obchodní vztahy mezi Velkou Británií, Evropskou unií a Spojenými státy, řešila diskuse Centra transatlantických vztahů (PCTR), která proběhla 17. března na půdě CEVRO Univerzity. Moderátor Michael Žantovský přivítal Gregoryho Williama Handse, bývalého předsedu Konzervativní strany a dlouholetého ministra pro obchodní politiku. Během debaty zazněla klíčová témata, jako jsou obchodní cla, budoucí role Velké Británie v transatlantických vztazích nebo postoj Spojeného království k možné obchodní válce mezi EU a USA.


Britský premiér Keir Starmer a americký prezident Donald Trump, 27. února 2025, zdroj: FB Keir Starmer.
Britský premiér Keir Starmer a americký prezident Donald Trump, 27. února 2025, zdroj: FB Keir Starmer.

Velká Británie jako strategický hráč v transatlantickém obchodě

Greg Hands v úvodu vyzdvihl klíčovou pozici Velké Británie mezi USA a EU. Podle něj má Spojené království „nezávislý a diverzifikovaný obchod“, který zahrnuje partnery jako Austrálii, Kanadu, EU i USA. Hands zdůraznil, že i přes svůj dřívější postoj ve prospěch setrvání v EU považuje nezávislou obchodní politiku za výhodu:


„Ačkoliv jsem byl zastáncem setrvání v EU, tak je dobré mít nezávislý a rozmanitý mezinárodní obchod.“


Diverzifikace obchodních vztahů a snaha vyhnout se vysokým clům jsou podle něj klíčovými faktory pro další britskou ekonomickou strategii.


Obchodní cla a jejich dopad na globální ekonomiku

Jedním z hlavních bodů diskuze byla politika zavádění cel, především v kontextu chování USA v čele s Donaldem Trumpem. Hands kritizoval americkou administrativu za její protekcionistický přístup a připomněl historické souvislosti:


„Nelíbí se mi, co Trump dělá, protože v roce 1930 už USA zavedly podobná cla (napřed pro Kanadu) a nedopadlo to dobře.“


Podle něj cla negativně ovlivňují spotřebitele i podnikatele a přispívají k obchodním sporům, z nichž těží především Rusko a Čína. Je proto zásadní, aby Velká Británie zůstala mimo případnou obchodní válku mezi EU a USA.


V této souvislosti Hands také zmínil možnost, že by se Británie mohla stát prostředníkem mezi EU a USA, ačkoliv realističtější scénář podle něj představuje samostatná obchodní strategie zaměřená na USA jako klíčového partnera.


Gregory William Hands a Michael Žantovský, zdroj: PCTR.
Gregory William Hands a Michael Žantovský, zdroj: PCTR.

Trump, EU a transatlantické vztahy

Debata se nevyhnula ani postoji Donalda Trumpa k Evropské unii. Hands upozornil na silnou skepsi amerického prezidenta vůči EU, která se může promítnout do budoucích obchodních vztahů:


„Trump má ve své hlavě poměrně dost negativní myšlenku vůči EU. On si myslí, jak už dvakrát do médií řekl, že EU byla ustavena k tomu, aby mohla USA vykořisťovat.“


To by podle něj mohlo hrát do karet Velké Británii, jelikož Trump explicitně zmínil, že chce s Británií uzavřít obchodní dohodu místo zavedení cel:


„Velká Británie je jedinou zemí, kterou prezident Trump zmínil, se kterou chce udělat obchodní dohodu namísto cel.“


V tomto kontextu se Brexit může ukázat jako výhoda, protože umožňuje Spojenému království flexibilnější obchodní politiku vůči USA bez nutnosti přizpůsobovat se politice EU.


Dopad obchodní války na vztahy mezi UK a Irskem

Hands upozornil, že případná eskalace obchodní války mezi USA a EU by mohla negativně ovlivnit vztahy mezi Velkou Británií a Irskem. To by mohlo způsobit i růst napětí v Severním Irsku, což je téma s významnými politickými a bezpečnostními dopady. Dalším možným dopadem obchodní války by mohlo být využívání britského trhu k reexportu amerického zboží do EU s nižšími cly, a to by mohlo vést k dalším obchodním sporům.


Velká Británie, NATO a bezpečnostní politika

Kromě obchodní politiky se Hands věnoval i roli Velké Británie v NATO a jejímu postoji k bezpečnostním otázkám. Zdůraznil jedinečné postavení Británie při jednání s USA a její význam při udržování transatlantické bezpečnostní spolupráce:


„Spojené království nebude nikdy podporovat nikoho, kdo se bude snažit destabilizovat bezpečnostní aliance ve světě.“


Také zmínil, že britské tajné služby měly v době před ruskou invazí na Ukrajinu nejpřesnější informace o blížícím se útoku, což podle něj dokazuje důležitost britské zpravodajské a vojenské spolupráce se spojenci.


Británie mezi obchodní strategií a geopolitickou realitou

Diskuze ukázala, že Spojené království se snaží balancovat mezi ekonomickou nezávislostí po brexitu a udržením klíčových obchodních vztahů s USA i EU. Gregory Hands zdůraznil výhody diverzifikované obchodní politiky a potenciální přínosy užších vztahů s USA, zároveň však upozornil na rizika spojená s americkým protekcionismem a obchodními cly.



Vztahy s EU zůstávají klíčové, ale Británie se vyhýbá přímému zapojení do obchodního napětí mezi Bruselem a Washingtonem. Hands naznačil, že obchodní válka mezi USA a EU by mohla vést k novým sporům, včetně možného napětí s Irskem.


Na bezpečnostní úrovni Spojené království nadále hraje silnou roli v NATO a jeho zpravodajské kapacity byly v debatě prezentovány jako významné. Celkově Británie usiluje o flexibilní přístup, který jí umožní reagovat na vývoj mezinárodních vztahů bez jednoznačné orientace na jednu stranu.


Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem! na CEVRO Univerzitě.

Komentáře

Komentáře se nepodařilo načíst.
Zdá se, že se objevily se technické potíže. Zkuste se znovu připojit nebo stránku obnovit.
bottom of page