top of page

ARCHIV

Rusko-izraelský profesor Strovsky: Jak Izrael vnímá spolupráci s Českou republikou

Čím delší doba uplynula od 7. října 2023, kdy teroristé Hamásu napadli Izrael, zabili 1200 lidí a asi 250 jich zajali, tím obtížněji zaujímá svět k této zemi postoj. Od té doby, co izraelská armáda spustila protiteroristickou operaci v Pásmu Gazy, byl Izrael ostře kritizován za přílišnou krutost vůči Palestincům. Kritika Izraele je dnes hlasitě slyšet z mnoha evropských zemí. Česká republika zůstává jedním z mála států, které Izrael v této situaci bezpodmínečně podporují.


Zdroj: FB izraelské ambasády.

Itamar Eichner, který píše pro izraelský zpravodajský web Ynet, dne 8. listopadu napsal, že postoj Prahy „nemůže než vzbuzovat hluboký respekt“.

 

Izraelská hymna v pražských ulicích

Česká republika nevyjadřuje svou podporu Izraeli jen slovně. Za minulé dva měsíce poslalo Česko Izraeli skoro celou svou zásobu neprůstřelných vest a slíbilo další vojenskou pomoc v případě potřeby. O té se hovořilo zejména během návštěvy českého ministra Jana Lipavského v Jeruzalémě. Zavítal do Izraele jako první ministr zahraničních věcí dne 10. října.


U izraelského ministerstva zahraničních věcí to nezůstalo bez povšimnutí. Daniel Meron, zástupce vedoucího evropské sekce ministerstva, poté vyzdvihl historický kontext této spolupráce:


„Vzpomínáme, že Československo bylo jedinou zemí, která poslala Izraeli zbraně ve válce o nezávislost v roce 1948."

 

To, jak Česká republika brání zájmy Izraele je ale viditelné i přímo v Praze. Například jen několik dnů poté, co Izrael Hamásu vyhlásil válku, se v centru Prahy konala demonstrace na podporu Izraele, které se zúčastnila i česká ministryně obrany Jana Černochová. Přes ramena měla izraelskou vlajku a zpívala hebrejsky Hatikvu, izraelskou státní hymnu.

Když valné shromáždění OSN v říjnu volalo po ukončení bojů v Gaze, Černochová navrhovala vládě, aby Česká republika z OSN vystoupila. „V organizaci, která fandí teroristům a nerespektuje základní právo na sebeobranu, nemá Česká republika co pohledávat. Vystupme,“ řekla emotivně česká ministryně obrany.           


 
 

 

Také český premiér Petr Fiala navštívil koncem října Izrael. „Přijel jsem v této těžké době, abych Izraeli vyjádřil naši jednoznačnou podporu,“ řekl v Jeruzalémě. „Sedmý říjen byl pro Izrael a židovské obyvatelstvo nejtragičtějším dnem posledních desetiletí. Fotografie a videa, která jsme viděli, jsou šokující. Takové násilnosti nemají v našem světě místo. Chci to vyjádřit přesně a jasně: Česká republika v této době stojí za Izraelem a bude tak činit vždycky. Stejně jako před 75 lety můžete i teď počítat s naší podporou.“ Jeho vyjádření se setkalo s vřelým přijetím od politického establishmentu v Izraeli.

 

Pohled do historie

Je třeba připomenout, že zájmy české politické elity o Izrael mají své počátky ještě před vznikem tohoto státu v roce 1948. Je to dáno staletí trvajícím vývojem judaismu a židovské kultury v mnoha českých městech, zejména pak v Praze.


Dlouho předtím, než byl vyhlášen izraelský stát, budoucí československý prezident Tomáš G. Masaryk projevoval velkou náklonnost k sionismu. Když byl během první světové války v emigraci, setkal se s mnoha židovskými osobnostmi jako byl Louis Brandeis, Stephen Wise, Nahum Sokolov a později i Haim Weizmann, který se stal prvním prezidentem Izraele.

 

Díky podpoře Tomáše G. Masaryka, prvního prezidenta Československé republiky, byl status židů coby rovnoprávné národnostní a náboženské menšiny ukotven v československé ústavě přijaté v roce 1920. Na památku této události byl v údolí Jezreel poblíž Kibucu Sarid vysazen v roce 1930 Masarykův les a v roce 1938 byl založen československými, litevskými, polskými a německými emigranty Kfar Masaryk (Masarykova vesnice) poblíž města Akko. 

 

Vliv sionismu na politické zřízení v Československu dal i vznik jistým politickým náladám. Po druhé světové válce se Československo stalo jednou z 33 zemí, které v OSN hlasovaly pro oddělení Palestiny a vytvoření dvou států na tomto území: židovského a arabského.


Diplomatické vztahy Izraele a Československa začaly v červenci 1948. Toto spojení zároveň uchránilo Izrael od úplného kolapsu díky dodávce zbraní z Československa.


Diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi se v průběhu uplynulých desetiletí vyvíjely navzdory tomu, že se Sovětský svaz do tohoto procesu aktivně vměšoval. Rychlý rozvoj vzájemných vztahů pak začal po sametové revoluci, která se v Československu odehrála v roce 1989.

 

Když politika pohání ekonomiku

Nový prezident země, Václav Havel, se stal prvním vedoucím představitelem východní Evropy, který navštívil Izrael v dubnu 1990. Pražská podpora Izraeli během války v Perském zálivu v lednu 1991 také sehrála velmi důležitou roli. Československá vláda odmítla evakuovat ambasádu do Tel Avivu, jak to udělaly další státy, což bylo rovněž Izraelem vnímáno velmi pozitivně a vyjadřovalo to podporu a solidaritu izraelskému obyvatelstvu.


Česká republika byla navíc jedinou evropskou zemí, která spolu s Izraelem hlasovala proti udělení statusu „nečlenský stát“ Palestině ve Valné hromadě OSN.

Nejen politická prohlášení a návštěvy ale formovaly moderní formu česko-izraelských vztahů.

 

V posledních letech je izraelský trh vůbec největším pro vývoz českých produktů na Střední východ. Hlavními českými vývozními artikly jsou automobily, počítače, cukr, měřicí přístroje a zařízení pro nahrávání zvuku. Izrael zase do České republiky vyváží léky, telefony, chemické produkty, integrované obvody a lékařské nástroje.


Vzájemná investiční spolupráce se úspěšně rozvíjí a stále více českých firem v Izraeli působí. Řeč je například o automobilovém koncernu Škoda Auto nebo IT společnosti Y Soft, která má v této zemi pobočku. Na izraelském trhu dále působí také Moravia Steel, Třinecké železárny, Meopta, Barum Continental, Tatra, Sellior a Bellot, Zentiva, Olšanské papírny a další velké firmy.


 
 

 

Mezi izraelskými firmami, které naopak dovážejí své produkty do České republiky, je třeba zmínit společnost Netafim (vyrábějící zavlažovací systémy), Osem (potravinářství), Iscar (výrobce kovoobráběcích nástrojů), Teva (léčiva), Radware (telekomunikace) a také několik high-tech firem (např. Comverse.M Systems Flash Disk, Alvarion, ECI Telecom a Ness).

Dynamický rozvoj obchodních vazeb mezi oběma zeměmi přirozeně navazuje na dlouhodobou vzájemnou politickou spolupráci.


V roce 2012 řekl současný izraelský premiér Benjamin Netanjahu, že „Izrael nemá v Evropě lepšího přítele než Českou republiku“. Jeho výrok je dodnes relevantní. Takto hodnotí izraelská média současnou situaci, když o České republice hovoří jako o „hlavním spojenci“.



 

Profesor Dmitry Strovsky v listopadu 2023 vedl na Vysoké škole CEVRO kurz International Communications: origins, modern trends and outlines.


Dmitry Strovsky, profesor mediální historie, působil jako přednášející na Fakultě žurnalistiky Uralské federální univerzity (Jekatěrinburg, Rusko) a jako výzkumník na Ariel University (Izrael). Je autorem několika knih a mnoha článků v ruštině a angličtině na různá témata související s historickou a současnou evolucí ruských masových komunikací. Vyučoval na univerzitách v USA, Finsku, Švédsku, České republice, Číně, Izraeli a dalších zemích.

 

207 zobrazení1 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

NEJČTENĚJŠÍ

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png
bottom of page