Křehký mír ve stínu Kašmíru: Nová kapitola starého sporu
- OLESJA PACKAN
- před 1 dnem
- Minut čtení: 3
Po čtyřech dnech intenzivních bojů mezi Indií a Pákistánem, které zahrnovaly použití dronů, raket a leteckých útoků, bylo dosaženo křehkého příměří. Přestože obě strany prohlašují vítězství, napětí zůstává vysoké a experti varují před možným obnovením konfliktu. Zatímco v Pákistánu posílilo vnímání postavení armády, v Indii čelí vláda kritice za nedostatečné strategické zisky. Obě země se nadále obviňují z porušování příměří a otázka Kašmíru zůstává nevyřešena.

Historické pozadí konfliktu
Indie a Pákistán sdílejí jednu z nejnebezpečnějších hranic světa – tzv. Linii kontroly (LoC), která rozděluje sporný region Kašmíru. Tato linie, která vznikla po první indo-pákistánské válce v roce 1949 a je formálně zakotvená v dohodě z Šimly v roce 1972, je dodnes jedním z hlavních ohnisek napětí mezi oběma jadernými mocnostmi. Kašmírský konflikt, jenž trvá od roku 1947, vedl k několika válkám, tisícům mrtvých a statisícům vysídlených.
Obyvatelé v pohraničních oblastech žijí ve stínu konfliktu – domy jsou přetvářeny na bunkry, civilisté často prchají před ostřelováním a infrastruktura jako školy či nemocnice bývá pravidelně poškozována. Podle odborníků je linie kontroly klasickým příkladem „hranice vyryté do masa války“ – linie, která byla vytyčena Indií a Pákistánem bez ohledu na vůli obyvatel Kašmíru. Příměří jsou zde křehká a narušována jak drobnými střelami, tak i většími vojenskými akcemi a obsazováním strategických výšin.
Průběh konfliktu v roce 2025
K ozbrojenému střetu mezi Indií a Pákistánem došlo na začátku května 2025 jako reakce na teroristický útok v kašmírském Pahalgamu, při němž zahynulo více než 26 civilistů. Indie z něj obvinila militantní skupiny podporované Pákistánem a 6. května zahájila letecké a raketové útoky na jejich základny hluboko na pákistánském území. Poprvé od války v roce 1971 se staly cílem i města v centrální části Pákistánu, včetně Láhauru a Rávalpindí.
Pákistán odpověděl o den později sérií dronových a raketových úderů na indická vojenská zařízení ve státech Paňdžáb, Rádžastán, Gudžarát a v oblasti Džammú a Kašmíru.
Následovaly další vzdušné útoky z obou stran, které mířily na radarové systémy, obranné základny i letecké stanice. Boje se rozšířily i na linii rozdělující Kašmír, kde docházelo k dělostřeleckým přestřelkám.
Obě země si připsaly rozdílné ztráty. Indie hovoří o pěti padlých vojácích a více než stovce zabitých ozbrojenců, zatímco Pákistán uvádí třináct vojáků a čtyřicet civilistů. Veřejná sdělení obou vlád se liší – Indie prezentuje konflikt jako důkaz své nové rozhodnosti a odvety proti terorismu, Pákistán tvrdí, že bránil svou suverenitu a dosáhl mezinárodního uznání sporu o Kašmír.
Mezinárodní reakce a příměří
Příměří mezi Indií a Pákistánem bylo vyhlášeno 10. května po čtyřech dnech intenzivních bojů, kdy hrozilo, že přerostou v otevřenou válku. K jeho dosažení přispěl americký prezident Donald Trump, jehož nečekané oznámení vyvolalo ostré reakce. Zatímco Pákistán americkou roli přivítal jako potvrzení potřeby mezinárodní mediace, Indie ji vnímala jako nátlak a vměšování do bilaterálního sporu, který považuje za výlučně vnitřní záležitost.
Zatímco obě země oficiálně deklarovaly úspěch, příměří neukončilo vzájemnou nedůvěru. Indický premiér Narendra Módí označil přerušení bojů pouze za „pauzu“ a znovu zdůraznil, že vojenská operace proti teroristickým skupinám podporovaným z Pákistánu pokračuje. Hranice zůstávají uzavřené, diplomatické vztahy ochlazené a Indie nadále blokuje vodní dohody, což Pákistán označuje za akt nepřátelství.
Do konfliktu se nepřímo zapojila i Čína, jejíž stíhačky J-10 a JF-17, vyráběné ve spolupráci s Pákistánem, sehrály významnou roli v pákistánské obraně. Podle některých zpráv se těmto letounům podařilo sestřelit indické stíhačky, včetně jednoho typu Rafale. Přestože Indie tyto ztráty nepotvrdila, účast čínské technologie vyvolala pozornost západních bezpečnostních expertů a vedla k posílení čínského vlivu v regionu. Pro Peking tak konflikt znamenal neplánovanou, ale významnou ukázku schopností vlastního zbrojního průmyslu.
Pákistánská armáda na vrcholu popularity
Ještě v květnu 2023 čelila pákistánská armáda bezprecedentní vlně veřejné kritiky a útoků ze strany stoupenců bývalého premiéra Imrana Chána. O dva roky později se ale situace dramaticky otočila – po ozbrojeném střetu s Indií se armáda opět stala hrdinou národa. Podle průzkumu agentury Gallup z května 2025 považuje 82 % dotázaných výkon armády za „velmi dobrý“ a 92 % uvedlo, že se jejich názor na armádu zlepšil.
V ulicích pákistánských měst probíhaly po příměří masové oslavy. Vláda vyhlásila 10. květen za „Den spravedlivé bitvy“ a premiér Šahbáz Šaríf označil akci proti Indii za „zlatou kapitolu vojenské historie“. I sám Imran Chán, stále vězněný od srpna 2023, vzkázal veřejnosti, že armáda potřebuje podporu občanů, aby mohla plnit svou obrannou roli.
Podle analytiků však není jisté, zda nově získaná obliba armády přetrvá. I když konflikt opět posílil její legitimitu jako ochránce národa, zůstává otevřená otázka jejího zasahování do domácí politiky. V regionech jako Balúčistán nebo Chajbar Paštúnchwá přetrvávají obavy z porušování lidských práv, což může v dlouhodobém horizontu vnímanou důvěru oslabit.
Olesja Packan je studentkou programu Politologie na CEVRO Univerzitě. Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem!
Comments