Postup ministerstva školství, které bez veřejné diskuse změnilo rámcové vzdělávací programy pro základní školy, vyvolal ostrou kritiku odborné veřejnosti. Přinášíme kritický text ředitele CEVRO, který považuje redukci předmětů týkajících se občanské výchovy za fatální chybu.
Koncem ledna 2021 byla zveřejněna revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), která má být jedním z hlavních pilířů dlouhodobé snahy o celkovou revizi českého vzdělávacího systému. Reakce na tento dokument jsou však různorodé, spíše až kritické. Důvodů pro kritiku je mnoho, a proto je zapotřebí dokument zanalyzovat hloubkově a nedívat se na něj pouze školskou optikou. Zaprvé je důležité zmínit hlavní důvod pro vytváření těchto revizí RVP. Tím je bezpochyby modernizace školství prováděná doplňováním aktuálních témat, která jsou pro žáky relevantní a pomohou jim v budoucnu získat konkurenční výhodu nad ostatními. Podobné revize se u nás provádí přibližně jednou za pět až sedm let a většinou je proces vzniku zdlouhavý, promyšlený a komplexní, což se u této revize bohužel říci nedá.
Samotné snížení by však automaticky nemuselo znamenat ochuzení předmětu jako takového, bohužel přesně to se stalo. Autoři revize se rozhodli, že nejefektivnějším řešením bude čistá redukce témat, nikoliv jejich optimalizace. To je ale velice problematický a kontroverzní přístup, který může nastolit trend, z nějž se české školství bude dlouho dostávat.
Tento dokument, na kterém pracovala skupina vedená ředitelem odboru předškolního, základního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání Jaroslavem Faltýnem, se zaměřuje na stále větší závislost veškerého dění ve světě na digitálních technologiích a upravuje RVP podle těchto potřeb. Výuka informatiky (dříve informační a komunikační technologie - ICT) v České republice již několik desítek let zdaleka nereflektovala potřeby dnešní doby. Zaměřit se na tento obor je tudíž pro budoucnost naší konkurenceschopnosti naprosto stěžejní.
Více informatiky je určitě dobře, ale ne na úkor ostatních klíčových předmětů
Výsledkem revize je zvýšení hodinových dotací právě na informatiku jako předmět, který je vyučován jak na prvním, tak druhém stupni základního vzdělávání. V prvním stupni byla hodinová dotace zvýšena z původní jedné hodiny na hodiny dvě a na stupni druhém dokonce z původně jedné hodiny na hodiny čtyři. Toto směřování by samo o sobě bylo v pořádku, nicméně zde přichází první nežádoucí efekt zvýšení hodinových dotací. Jelikož počet hodin určených na výuku jako celek nemůže být z mnoha důvodů navýšen, znamená to, že navýšení hodin pro informatiku musí být provedeno snížením hodinových dotací u ostatních předmětů. Avšak způsob, kterým toto bylo ze strany MŠMT provedeno, je velice diskutabilní. Vzhledem ke komplexnosti provedených změn je však nutné podívat se na revizi komplexně a analyzovat její jednotlivé části.
Zaprvé je třeba se zaměřit na samotný obsah témat a kompetencí, které byly nově přidány do předmětu informatiky. Obecně lze o této části revize říci, že je hodnotově ambivalentní. Digitální technologie budou stále více ovlivňovat život kolem nás, a je tedy vhodné rozšířit vědomosti budoucích generací, aby si tím zvětšily své portfolio pro úspěch na trhu práce. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že ne každé znalosti a dovednosti v digitálních technologiích poskytnou studentům právě onu kompetitivní výhodu. Témata, která byla doplněna do RVP ZV pro informatiku jsou primárně orientována na programování, sbírání a analýzu dat, učení se kódovacích jazyků a prohlubování znalostí v oblasti hardwaru a softwaru. Tyto schopnosti jsou pro budoucnost velice důležité, nicméně nesmí být tím jediným, co se v digitálních technologiích mají studenti naučit.
Chybí zaměření na kybernetickou bezpečnost
Pro dnešní propojený svět je neméně důležité naučit se bezpečně technologie využívat, což je v revizi zmíněno pouze okrajově. Nebezpečí na internetu a na sociálních sítích je dlouhodobě známé a právě v předmětu informatika by toto mělo být jedno z hlavních témat a ne pouze téma podpůrné. Na vedlejší kolej jsou odsunuta i témata jako digitální stopa či zneužití osobních údajů. Celková revize tohoto předmětu nabírá dojmu, že jeho primárním cílem je naučit studenty používat digitální technologie jako koncové produkty v jejich budoucích povoláních. Potřebnost programátorů a kóderů je v dnešním světě stále více důležitá, nicméně profesionalizace by v tomto případě měla převažovat nad obecnou znalostí, kterou se revize snaží ve studentech vybudovat. Znalost programování, kódování či datové analytiky je pro běžného člověka mnohem méně důležitá než znalost bezpečného a praktického využívání digitálních technologií v ostatních odvětvích a zaměstnáních. Rozšíření témat, která se mají v informatice vyučovat, je nicméně dobrým začátkem pro zmodernizování našeho školství. Bohužel je to také to jediné, co je na revizi pozitivní.
Způsob, kterým byly redukována témata ostatních předmětů, výrazně ovlivní znalosti, které by každý student bez ohledu na jeho zaměření měl znát. Předměty, kterých se výrazně dotklo snižování hodinových dotací, jsou zejména dějepis, výchova k občanství, fyzika, chemie, přírodopis a zeměpis. Poměrově nejvýrazněji bylo ubráno v předmětech druhého stupně: dějepis a výchova k občanství, kde se celková hodinová dotace na tyto dva předměty snížila z jedenácti na deset. Samotné snížení by však automaticky nemuselo znamenat ochuzení předmětu jako takového, ale přesně to se stalo. Autoři revize se rozhodli, že nejefektivnějším řešením bude čistá redukce témat, nikoliv jejich optimalizace. To je však velice problematický a kontroverzní přístup, který může nastolit trend, z nějž se české školství bude dlouho dostávat.
V dějepise došlo ke škrtu témat jako jsou emancipační hnutí v Evropě a USA, tedy historických milníků jako je sebeuvědomování národů (u nás známé jako Národní obrození), emancipace žen ve státech západní civilizace počátkem 20. století či zrovnoprávnění Afroameričanů v USA v 2. polovině 20. století. Tyto etapy neoddělitelně patří ke zdokonalování demokracií a budování liberální společnosti. Dále byly v dějepise vyjmuta témata jako jsou základní politické proudy, jejich vznik a vliv na historii 20. století. Naopak témata, která v okruzích dějepisu zůstala, jsou antické Řecko a Řím či etapy ranného středověku, které pro dnešní svět nemají takovou relevanci jako historie 20. století.
Proč redukujeme předměty občanské výchovy?!
Největší zásah do témat však nastal v předmětu výchova k občanství. Redukce témat nastala ve všech okruzích, které ve výchově občanství jsou (člověk ve společnosti; člověk jako jedinec; člověk, stát a hospodářství; člověk, stát a právo; mezinárodní vztahy a globální svět). Společným jmenovatelem vyňatých témat by mohla být bezpečnost, jelikož byla vyškrtnuta témata jako vandalství, úloha občana v situacích ohrožení státu, mezilidské konflikty a jejich nenásilné řešení, rozpoznávání záporných vlastností u sebe i u druhých a pak zejména témata spojená s Armádou ČR a zajištění obrany jako takové. Nejvíce zasaženým okruhem je bezpochyby okruh “mezinárodní vztahy a globální svět”. V tomto okruhu došlo k redukci témat na polovinu a bylo vyškrtnuto učivo o mezinárodních organizacích mimo EU (tedy NATO, OSN, Rada Evropy, Interpol aj.). Téma globalizace bylo zredukováno na minimum a otázka mezinárodního terorismu byla vyjmuta celá. Redukce v občanské výchově bude mít veliký vliv na vnímání bezpečnostních hrozeb, které mohou přicházet i ze zahraničí. Studenti musí být připraveni na život v globalizovaném světě, který poskytuje mnohé příležitosti, ale také s sebou přináší bezpečnostní rizika, na což je musí společnost a zejména pak školský systém připravit. Tato schopnost se pro školy vyjmutím těchto témat značně komplikuje. Redukce témat v občanské výchově je nepochopitelná ještě z jednoho důvodu. Když byla zveřejněna Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, byla v ní explicitně zmíněna důležitost občanské výchovy a snaha o posílení tohoto předmětu: „S ohledem na měnící se prostředí a společenský vývoj budeme v rámci podpory počátečního, ale i dalšího vzdělávání posilovat oblast občanského vzdělávání, jehož cílem je vybavit občana kompetencemi potřebnými pro zodpovědný život v demokratické společnosti, tj. dovednostmi i znalostmi k zastávání a prosazování demokratických hodnot a postojů, ochraně lidských práv a rozvoje občanské soudržnosti.” Tento přístup k výuce občanské výchovy lze považovat za přijatelný, dokonce i žádoucí, jelikož v naší společnosti je třeba nadále prohlubovat demokratické myšlení a budovat občansky zodpovědnou populaci. Je tedy nepochopitelné, že právě tento bod byl revizí kompletně opomenut.
Redukce témat se dotkla také předmětů jako fyzika, přírodopis či chemie. Příkladem může být vyřazení Newtonových zákonů, na kterých stojí veškeré vědění v oblasti pohybu těles v prostoru nebo vyřazení témat spojených s bezpečnostními pravidly při manipulaci s nebezpečnými látkami a postupu při chemické havárii. Dále byla vyjmuta témata týkající se prevence znečišťování vody a vzduchu, téma kyselých dešťů a jejich vlivu na životní prostředí a také pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody. Vzhledem ke stále většímu apelu na ochranu životního prostředí by tyto znalosti měly být nedílnou součástí obecného rozhledu každého absolventa základního vzdělání. Stejnou měrou by nemělo být zapomínáno na poskytování první pomoci člověku, která v okruzích také již není stejně jako témata zdravá výživa a zdravý životní styl.
Námitkou autorů revize jistě může být, že témata, která byla vyřazena z RVP ZV budou doplněna v navazujících úrovních vzdělávání, nicméně tento přístup není při takto razantních změnách adekvátní. Navíc je pravděpodobné, že tak jako musela nastat redukce témat pro uvolnění hodin pro informatiku na úrovni základního vzdělávání, bude se postupovat stejně i u vzdělávání středoškolského a dalšího navazujícího studia. Lze tedy předpokládat, že témat, která budou v dalších revizích ubývat, bude více. Snaha ze strany MŠMT na optimalizaci okruhů není po zmiňované revizi zřetelná a je třeba se proti dalším čistě redukčním zásahům postavit.
Celkový záměr revize RVP ZV za účelem zvýšit hodinovou dotaci na předmět informatika je pro budoucnost českého vzdělávacího systému důležitým počinem. Provedení však musí být koordinované se zástupci všech dotčených agend a také s odbornou i neodbornou veřejností. Dále musí být zásah šetrný a nesmí být provedený na úkor témat jako je vnitřní a vnější bezpečnost či historie 20. století. Úloha postavená před revizní tým není jednoduchá, ale je třeba k ni přistupovat zodpovědně a systematicky. Provedená redukce témat v několika předmětech je ukázkou přístupu nesystematického a nepromyšleného. Revize sice v mnohém reflektuje potřebu moderní doby, ale vytváří dojem nepotřebnosti témat, která stejně jako digitální technologie hýbou naším světem. Navíc vyškrtnutá témata se konkrétně v dějepise a v občanské výchově týkají témat demokratizace společnosti a také bezpečnosti státu, což nechává v ústech pachuť politického vlivu na podobu revize. Tato hypotéza nemusí být daleko od pravdy vzhledem k tomu, jakou máme konstelaci stran přímo či nepřímo ovlivňujících Vládu ČR. RVP má být dokument ryze apolitický, to ale neznamená, že jeho revize nemůže reflektovat přání politických stran, které v době jejího vytváření mají vliv na celkové směřování našeho státu. Pokud se tedy nebudeme na revizi dívat pouze optikou školství, ale celospolečensky a hlavně politicky, můžeme konstatovat, že je pouze dalším krokem, který salámovou metodou z naší země i nadále vytváří montovnu Evropy.
Autor působí jako ředitel CEVRO, neziskové organizace podporující rozvoj demokracie v České republice i ve světě.
![CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif](https://static.wixstatic.com/media/1b7813_a5b1fd6bf3b24042a33910ba617fbb3f~mv2.gif)
