ARCHIV

Quo vadis, HDP, ve světě, kde mohou mzdy růst a příjmy přesto klesat?

Ze všech stran slýcháme, že se z krize musíme proinvestovat. Stát tím odůvodňuje pokračování v obřím zadlužování, ale hlavní investice jsou vždy na soukromých investorech. Někteří musí znovu rozjet výrobu. Jiní ji musí rozšířit kvůli zvýšené poptávce v „Novém normálu“. Další musí investovat do alternativních zdrojů. Investor se vždy ve svém pohledu do budoucna primárně snaží odhadnout změny na trhu. Jak se mění koupěschopnost zákazníků? A jak bude šlapat celá ekonomika, která bude produkt či služba vytvářet? O obou se tento týden dozvěděli něco nového.



V úterý vydal ČSÚ zpřesnění HDP za první čtvrtletí roku. Vyčnívají v něm dvě zásadní zajímavosti: i když mzdy rostou, příjmy domácností ze zaměstnání klesají. Jak je to možné? A meziroční pokles HDP byl ve skutečnosti o patnáct procent hlubší, než jsme si ještě na začátku června mysleli. Co to znamená pro budoucnost růstu?


Mzdy rostou, příjmy ze zaměstnání klesají

Jsme svědky paradoxního stavu, kdy průměrné mzdy v 1. čtvrtletí opět rostly (mezikvartálně o 0,6 procenta), přestože průměrný příjem domácností ze zaměstnání klesl. A to o poměrně značných 2,5 procenta. Ano, za pouhý kvartál! Kdyby to takto pokračovalo celý rok, klesl by příjem o více než desetinu! Jsou to navíc sezónně očištěná data, takže to takto lze počítat.


Pokles příjmů ze zaměstnání je jev poměrně vzácný. Zvláště v inflační ekonomice – i reálná stagnace příjmů by se totiž projevila jako nominální růst zhruba o 0,7 procenta. Jistě, na začátku covidu jsme v jednom kvartále pokles už jednou zaznamenali, ale předtím bychom pokles našli až zpátky v roce 2012.


Na první dobrou bychom čekali, že když v kvartále budou růst průměrné mzdy, musí růst i příjem z nich do domácností. Nebo ne?


Ďábel je skryt, jako vždy, v detailu.


Statistika nuda je, má však cenné údaje

Během ekonomické uzávěry přicházejí o práci zejména nízkopříjmoví pracovníci. Ze všech měřených sektorů je nejnižší průměrná mzda v sektoru pohostinství (méně než 20 tisíc korun). A je to právě tento sektor, který přicházel o práci nejvíce.


Ženské mzdy jsou také nižší než mužské, a ženy také přicházejí během českého covidu o práci častěji než muži. Tak nám ze zaměstnání mizejí nízkopříjmoví lidé.


Průměrný příjem domácností tento pokles zaměstnanosti pochytí: domácnost nyní přišla o mzdu jedné doposud vydělávající osoby, a tak se příjem sníží. Ale průměrné mzdy měříme jen u těch, kteří v zaměstnání zůstali, nestali se nezaměstnanými. Proto ten zvláštní stav: i když všichni zaměstnaní budou brát stejně a o práci přijde několik nízkopříjmových, průměrné mzdy vzrostou. Čistě statisticky, i když na tom jinak jsou všichni buď stejně, nebo hůř.


Zimní pokles HDP byl ještě hlubší, než jsme si mysleli.

Ke zpřesňování údajů o HDP dochází ještě několik let po jejich vyhlášení, i když zrovna neřádí lockdowny. Natož pak když řádí. Díky bezprecendentním uzávěrám ekonomického života proto můžeme čekat nyní ještě další roky výrazných úprav. Že bylo HDP upraveno tak nepřekvapí, ale směr té úpravy něco napoví.


Ještě na začátku června byl růst HDP v prvním kvartále odhadován na -0,3 procenta oproti předchozímu kvartálu. To zůstalo i nyní (respektive zůstalo v rámci zaokrouhlení. Ale meziroční růst už není -2,1 procenta, jak jsme si mysleli, ale ve skutečnosti -2,4 procenta. Zdánlivě přitom drobná změna mate. Znamená však, že pokles byl o téměř 15 procent hlubší, než jsme si ještě před pár týdny mysleli.


Z toho lze usuzovat, že spíše než současný HDP byl revidován ten loňský (jinak by se prohloubil i mezikvartální pokles). A pokud nyní měříme hlubší propad proti loňsku, než jsme si doposud mysleli, musel ten loňský propad být méně strašný. Připomeňme si, že uzávěra ekonomiky postihla loňský 1. kvartál v zásadě jen zhruba třemi týdny na konci března.


Podtrženo sečteno, zpřesnění měření nám říká, že oproti našim dosavadním představám se pokles HDP v průběhu pandemie odehrával spíše později než dříve.



Pokud si tuto tendenci protáhneme i do budoucnosti, znamenalo by to, že pozdější lockdowny budou mít větší než očekávaný vliv na pokles HDP. Že tak budou mít delší stín než ty dřívější a jejich vliv na omezení budoucího růstu tak bude silnější, než jsme si mysleli před dnešní aktualizací čísel.


Co se bohužel aktualizací nezměnilo, je špatná zpráva o stavu investic jako složky HDP. Jejich pokles je výrazný a hlavně nejdlouhodobější ze všech součástí HDP. Pokud skutečně budou mít příští lockdowny relativně větší negativní vliv na HDP, o to důležitější bude, abychom se z toho proinvestovali. A to hlavně soukromými investicemi, nikoli bezhlavým státním zadlužováním.


436 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
Screenshot%202020-10-21%20at%2011.15_edi
CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png

NEJČTENĚJŠÍ