I špatné zprávy mohou být „dobré“ zprávy, aneb „don’t kill the messenger“
Aktualizováno: 21. 3.
Jeden ze základních principů zpravodajských služeb tohoto světa je, že v naprosté většině přinášejí svým zřizovatelům, tj. vládám (chcete – li zákonným adresátům zpravodajských informací) špatné zprávy. Informace od zpravodajských služeb bývají po hříchu negativní a často předznamenávají problémy, kterým by se měly tyto vlády věnovat. Reakce vlád na negativní prognózy bývají různé a v podstatě měří kvalitu a profesionalitu vládních kabinetů, které často musejí lavírovat mezi různými zájmy a politickými nebo ekonomickými programy.
Zásadní rozdíl mezi demokratickým a autoritářským světem však je i skutečnost, zda zpravodajské služby mají odvahu sdílet se svými vládami reálný popis událostí nebo zda v obavách před svými bossy, kteří pochopitelně všude na světě nechtějí slyšet negativní prognózy, dané informace trochu „poupraví“ nebo je nesdílejí vůbec.
V nedávné době proběhly nezávisle na sobě v Praze a v Berlíně dvě velmi podobné události – jakési bilanční setkání českých a německých zpravodajských služeb s veřejností, otevřeně prezentující práci těchto bezpečnostních sborů a bilancující nedávné období, v kterém zpravodajské služby obou států přinášely svým vládám informace o negativním vývoji ve východní části Evropy s akcentem na pravděpodobnou eskalaci ruské imperiální politiky vůči demokratickému světu.
V Praze 17. 10. 2022 ředitel BIS M. Koudelka představil v rámci tiskové konference poslední výroční zprávu jím vedené služby za rok 2021, kde bylo znovu jasně zopakováno, že hlavními hrozbami pro českou národní bezpečnost je agresivní Rusko, ale i Čína, Irán a s tím spojené další bezpečnostní hrozby jako je šíření dezinformací, zneužívání stále zranitelnějšího kybernetického prostoru nebo špionáž.
BIS popisuje tento stav kontinuálně již mnoho let, ale ještě v nedávné minulosti byla za tyto negativní zprávy některými nejvýše postavenými českými politiky veřejně dehonestována a ponižována. 24. únor 2022 jako počátek ruské agrese proti Ukrajině sice tyto hlasy umlčel, ale z úst těchto kritiků nikdy nezazněla slova jakékoli sebereflexe. Letošní rok však přece jenom přinesl jednu zásadní změnu, neboť na tiskové konferenci vedle ředitele Koudelky stál i český premiér P. Fiala, který nejenom BIS a hodnotu jejích informací ocenil, ale především demonstroval profesionální přístup českého kabinetu ke zpravodajským službám i k jejich zpravodajství.
V Berlíně 17. 10. 2022 ředitelé tří hlavních německých zpravodajských služeb (civilní BND, BfV a vojenské MAD) zase prezentovali před poslanci Bundestagu svůj podíl na včasném informování spolkové vlády o hrozbách ruské agrese proti Ukrajině z hlediska německých národních i bezpečnostních zájmů. I zde se jednalo o netradičně veřejné vystoupení s přítomností žurnalistů, a i když nebyli přítomní šéfové zpravodajských služeb do detailů sdílní, přeci jenom některá prohlášení poslance i novináře překvapila.
Ředitel německé vnější zpravodajské služby BND B. Kahl mj. prohlásil, že ruský útok na Ukrajinu nebyl pro jeho službu překvapením, neboť BND o této hrozbě informovala příslušné německé politiky již léta. Lze jen konstatovat, že jak známo, praktická německá politika nebyla vůči těmto varováním příliš aktivní.