Hybrid versus jedinec

Každá společnost prochází různými etapami vývoje. Současná epocha je ale charakterizována hybridním působením proti systému demokratického uspořádání v Evropě, který se snaží náš kontinent rozdělit a naši zemi opět přiřadit na východ.

Společnost, která prošla revoluční změnou režimu, je zranitelným sociálním prostředím. Významné a nezbytné politické, ekonomické a společenské změny se zpravidla ustalují delší čas a nově nastavené principy a hodnoty se ve společnosti postupně ukotvují. Navíc téměř vždy tam, kde dochází k převratným změnám mezi lidmi, přetrvává stereotypizace zažitého chování z doby předešlé a tendence řešit problémy s užitím stejných předrevolučních strategií. Pokud předešlé sociální prostředí bylo nesvobodné a se sklonem k porušování základních lidských práv, je tím spíše nově vznikající společnost ideální živnou půdou pro formaci a útok hybridního aktéra, který se při svém útoku může opřít o nekalé a neetické způsoby jednání (manipulace, zastrašování, vydírání, korupce atd.)

Jako příklad takové situace lze uvést události spjaté s koncem druhé světové války v Evropě, kde byl uplatňován princip kolektivní viny. Nespravedlivě souzeni a fyzicky ničeni byli mnohdy nevinní lidé, a to za přihlížení společnosti. Tento stav se dá přirovnat k procesu celospolečenské šikany, kde máme na jedné straně agresora a na druhé oběť. Zbylé sociální okolí vykazuje známky davového fanatismu, přidává se na stranu agresora anebo tiše přihlíží paralyzované strachem, aby se samo nestalo příští obětí. Jen silné osobnosti, jedinci pevných morálních a etických zásad, dokáží čelit takovému tlaku.

Systémová hrozba prostupuje společenská pravidla a zvyklosti neohroženým a plíživým způsobem. Využívá nástroje společenské komunikace a upevňuje na jejích základech své vazby.

Na jedné straně vzniká nová posttotalitní, postsocialistická společnost se snahou a touhou realizovat sociální změny a hájit práva a svobodu lidí, ale na druhé straně je v tomto sociálním prostředí stále obsaženo množství sociálních prvků spolupracujících s bývalým režimem, byť třeba skrytě pod poklicí proběhlých revolučních změn. Často jde o lidi, kteří díky svému postavení a odbornosti i přes významné společenské změny byli ponecháni ve svých funkcích. Mezi nimi jsou i ti, kteří se netají tendencemi a snahou revoluční zvrat změnit silově zpět do předrevolučních dob. Pod heslem „udělejme tlustou čáru za minulostí“ jsme ve strukturách společnosti ponechali významný rizikový faktor hybridizace.

Pakliže vnímáme jedince jako základní článek lidského společenství, jako časově ohraničenou bytost, tak potom prostřednictvím cíleného útoku na tento základní článek celé společnosti dochází k narušení ochrany a posléze i obrany celé společnosti.

Likvidace jednotlivců působením hybridních nástrojů

Hybridní působení je známo po staletí, přesto je ne zcela dostatečně prozkoumaným fenoménem. Tento způsob likvidace jedince, nebo i dokonce celých sociálních struktur, je renesancí zbraní současnosti a je zcela nezbytné mu věnovat dostatek pozornosti. Skrytá a maskovaná forma hybridní hrozby může kvůli nedostatečné informovanosti nebo dokonce neznalosti v této oblasti představovat významné celospolečenské nebezpečí. Bohužel doposud neexistují ucelené zdroje popisující hybridní hrozbu kauzálně. A přitom kde jinde a jak jinak bychom se měli učit a získávat relevantní informace, než právě na samotných reáliích hybridu.

Příčinnost vzniku „hybridního boomu“ především na evropském kontinentě (Českou republiku nevyjímaje) v oblasti obrany a ochrany obyvatelstva je multifaktoriální. Z velké části se něm podílí proces globalizace, z velké části také celospolečenské krize a proměny státních struktur. Neopomenutelným faktem je i velmi rychlé tempo vývoje válečných taktik a způsobů válečného vedení jako takového, se snahou nalézat stále sofistikovanější a účinnější nástroje války.

Významnou roli v oblasti hybridního působení rovněž hraje i působení v kyberprostoru jakožto nového prostředí pro vedení hybridního boje a využívání nepopiratelné síly a vlivu mediálních prostředků ve všech jeho podobách.

„Hybridní konflikt“ lze definovat jako kombinaci použití konvenčních i nekonvenčních nástrojů vedení války se záměrem přinutit „hybridní cíl“ ke krokům, jež by bez tohoto působení neučinil. Cílem takových vlivů je destabilizace cílové společnosti, skupiny osob nebo jednotlivých subjektů (včetně civilistů) formou nátlaku a zastrašení, často v součinnosti s aktivitou zločinecké bandy, psychologické operace nebo stále nebezpečněji prostřednictvím kybernetických útoků. „Hybridizace“ pak představuje strategický proces hybridního boje s cílem likvidace subjektu nebo systému.

„Hybridními aktéry“ mohou být různé struktury napříč sociální strukturou společnosti, a to nejen v horizontální, ale i vertikální rovině společenské hierarchie. Útočník může také mnohem dříve, než nasadí vlastní síly, v napadené zemi rozdmýchávat a podporovat nepokoje, vést ekonomickou i diplomatickou válku, útočit v kyberprostoru a rozpoutat informační a propagandistickou kampaň.

„Hybridní prostředí“ je prostředí umožňující a napomáhající implementaci a provedení hybridního útoku na cíl, tedy společnost, systém, či jedince. Takovým ideálním prostředím může být roztříštěná a zbídačená společnost s ekonomickými problémy nebo sociální a politická krize majoritní společnosti, dlouhodobé frustrace minorit či subjektů společnosti (typické pro společnost postsocialistickou), národnostní diverzita, nacionalistický extremismus, korupce a rovněž klientelismus. „Hybridní nástroje“ jsou nemilitantní systémové, psychosociální, ekonomické a mediální prostředky boje používáné v procesu hybridizace jak vůči společnosti, tak i vůči jednotlivci. Možnosti, spektrum a výběr aplikace hybridních nástrojů se odvíjí od stavu hybridního prostředí a s ohledem na hybridní cíl a fázi hybridní hrozby.

Potenciál systémové hybridní hrozby

Systémová hrozba prostupuje společenská pravidla a zvyklosti neohroženým a plíživým způsobem. Využívá nástroje společenské komunikace a upevňuje na jejích základech své vazby. Vazby znamenají spojení a spojení nazýváme hybridizací. A právě vznik těchto vazeb napříč společností utváří společenské podmnožiny a ovlivňuje vzájemné chování uvnitř společnosti, jež vykazuje typické znaky i navenek. Podstatou takového fungování jsou interakce s cílem uchovat společnost jako živý organismus. Hybridizace je tedy principem a současně prostředkem k přežití společnosti. Utváří systémy, které jako katalyzátory dokáží sociální prostředí excitovat či inhibovat.

Využívá k tomu podněty a systémy z vnějšího i vnitřního prostředí, které mohou způsobit novotvorbu vlastních zhoubných zárodků, které paradoxně společnost poškozují a likvidují. Rovnováha společnosti je narušena, ale sama společnost není schopna rozpoznat příčinu sebedestrukce. Jedná se totiž o elementy, jež si sama vytvořila procesem hybridizace a vnímá je jako „tělu vlastní a potřebné“.

Rovnováha sil v společenském systému nikdy není stacionární, ale fluidní. V tomto ohledu přílišná hybridizace vychyluje jakýkoli model či systém z rovnováhy. Navyšování zmutovaných fenoménů systém společnosti naruší a ta sama je fundamentem k útoku konečnému.

Zneužití procesu hybridizace k boji je označováno za extrémně nebezpečné. Mnohé teorie poukazují na schopnost hybridu rozvrátit i dobře fungující státní zřízení. Právem je tak považován za vysoce nebezpečnou a sofistikovanou zbraň současnosti a být předmětem bezpečností analýzy. Zásadním momentem pro obranu je identifikace okamžiku zacílení a napadení. Hybridní problematikou by se měla zabývat první linie obrany, tedy zpravodajské služby. Sekundárně je třeba obranné mechanismy a nástroje směrovat do občanské společnosti.

Při absenci účinných aktivit složek zajišťujících ochranu a obranu jednotlivce ze zákona, a to z jakéhokoliv důvodu, docházi k jeho likvidaci skrze hybridní působení. Dosud nám tak chybí expertní tým zabývající se novými formami konfliktů ve společnosti a podílející se na edukaci občanů - obyvatel v rámci obranných a ochranných strategií proti hybridnímu působení. Ustanovení takového úřadu je nezbytné pro zachování fungující a zdravé společnosti odolné hybridním hrozbám.