Nikoli jen významné události uplynulého týdne ve Zpětném projektoru: Hrad bojuje proti dezinformacím. Žít Brno autenticky. Arenbergerovy problémy. Policie si žádá Volného. Agent bez budoucnosti opět zasahuje aneb Cesta do Minsku.
Hrad bojuje proti dezinformacím
Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky (stále) bez prověrky Vratislav Mynář zveřejnil minulý pátek poměrně zásadní sdělení, tedy spíše prohlášení. Hrad se totiž rozhodl připojit k módnímu pokrokářskému boji proti hybridním hrozbám a dezinformacím. Odvolávaje se na výstupy jednání Evropské komise z ledna 2021, které zdůraznily význam boje proti dezinformacím a na které Prohlášení odkazuje, rozhodl se mírně pootočit protihybridním diskursem; ostatně velmi podobně se o to pokoušel i v případě Vrbětic. Je evidentní, že
„zákaz poskytování jakýchkoli informací týdeníku Respekt, serveru Seznam Zprávy, blogu Deníku N, redakcím 168 hodin a Reportérům ČT“, je tím pověstným „game changerem“, zasazením rozhodující rány nepříteli nebo, chcete-li, šachovým tahem v zápisu uváděném s dvěma vykřičníky!!
Žít Brno autenticky
Turistické a informační centrum města Brna bude pořádat v rámci projektu Brno pěšky a autenticky komentovaný poznávací okruh s průvodcem nazvaný Nejhnusnější místa v Brně. Projekt je doprovázen fotografiemi fotografa Romana France. Nehodláme si zde z Brna dělat levnou legraci. Podle našeho názoru Brno nenabízí o nic více hnusných míst než jiné regionální sídla Evropy (např. takový Krivoj Rog má hnusných míst ještě o něco více). Specialitou Brna není ani tak hnus jako spíše do jisté míry inspirativní bizarnost. Ať již jde o omfalus (ne, skutečně nikoli omfalos) na Svoboďáku, bohužel již (prý) zaniklou kouřící značku na Moravském náměstí, sochu Exekutor odnáší ledničku před Nejvyšším správním soudem atd. Ale v každém případě jsme i tak rádi, že projekt Brno pěšky a autenticky má přesah jdoucí za hranice Brna (chtělo by se nám dovádivě říci, že má přesah jak Brno, ale to by v tomto konkrétním kontextu bylo poněkud matoucí). Cítíme jakési propojení, dokonce bychom řekli, že jsme nyní s Brňany na jedné lodi. Fotograf Roman Franc totiž k jeho smyslu, konkrétně k fotografickému doprovodu projektu, mj.uvedl: „Až tyhle fotky někdo uvidí za 30 nebo 80 let, půjde z nich vyčíst, jak vypadali třeba kapucíni nebo sokolové z Brna v roce 2021 a že to byli asi docela fajn chlapíci, když uměli lézt po stromech a trochu si ze sebe udělat legraci,“. Přesně, lézt po stromech a dělat si legraci z obyvatel Brna, to umíme.
Arenbergerovy problémy
Jak je v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v době kovidové zvykem, než se další nový ministr zdravotnictví pořádně rozkouká ve svém resortu, už na něj útočí novináři a investigativci se svými skandálními odhaleními. Ani Petr Arenberger IV. těmto zdivočelým hordám, chcete-li hyenám, nemohl uniknout. Ukázalo se, že vedle práce pro blaho lidu a jeho krásnou pleť, je Arenberger i zdatným obchodníkem s nemovitostmi, rentiérem a velkostatkářem a především pěkným bordelářem, alespoň pokud jde o majetková přiznání. My v ZP ale nic proti majetným lidem nemáme, narozdíl třeba od Miloše Zemana, pro kterého představa, že někdo vlastní asi 60 nebo 70 nemovitostí, překračuje jeho rozum. Musíme nicméně na tomto místě upozornit na rozdílný metr, který prezident republiky uplatňuje na jednotlivé členy vlády. Takový Andrej Babiš vlastní půlku republiky a dosud jsme z úst Zemana ani z jeho prodloužených úst skrze mluvčího Jiřího Ovčáčka nic proti ohromnému majetku Babiše neslyšeli. Náhoda? Nemyslíme si.
Policie si žádá Volného
Orgány činné v trestním řízení žádají Sněmovnu o vydání nezařazeného poslance Volného k trestnímu stíhání. Podle všeho se vyšetřování Volného opírá o jakousi diskuzi na Twitteru. Nejdříve Volný tvítoval fantasmagorii ohledně toho, že se připravuje plán na diskreditaci léku Ivermektin, a to prostřednictvím vražd několika pacientů s Covidem. Jeho tvít sdílela libertariánka Tereza Urzová, která sice není fanouškem podávání trestních oznámení, ale ve Volného případě by se nezlobila (tak určitě, libertarianismus ocamcaď pocamcať). Následně policie citovala Urzovou s tím, že kdo se hodnověrně dozví o přípravě některého ze závažných trestných činů včetně vraždy a neoznámí to policii, bude sám odpovědný za trestný čin (zřejmě nepřekažení trestného činu podle § 367 trestního zákoníku). A pokud tyto informace nemá a pouze je šíří, pak to podle policejního twittermastera platí dvojnásob (tím byl pravděpodobně míněn trestný čin šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku).
Máme trochu obavu, jestli se orgány neřítí opět k nějaké blamáži. Už samotný fakt, jak celou věc nejdříve uchopily na Twitteru, a pak i to, že zřejmě za nepřekažení trestného činu nebudou realizovat ani Urzovou ani ostatních 4,5 tisíce Volného sledujících ani redakci Novinek, která se Ivermektinem rovněž poněkud příliš urputně zaobírala, nesvědčí úplně o tom, že by celá akce byla zcela promyšlena. Policejní řešení případů verbálních zločinů na síti je ostatně hraním si se sirkami ve skladu výbušnin i v případech, kdy jde třeba o plnotučný hate crime, a nikoli jen o Volného bláboly. Samozřejmě, existuje ještě možnost, že cílem policie není na základě vydání Volného Sněmovnou vést dubiózní (a priori k nezdaru odsouzené) trestní stíhání, ale dosáhnout jeho pochopitelného a nepochybně opodstatněného superarbitrování pro blbost.
Agent bez budoucnosti opět zasahuje aneb Cesta do Minsku
Ve vzdušném prostoru Běloruska se odehrála scéna jak ze špionážního románu z dob studené války. Letadlo společnosti Ryanair na trase z Athén do Vilniusu bylo pod smyšlenou scénkou agentů běloruské KGB o bombě na palubě a za doprovodu stíhačky MIG-29 donuceno přistát v Minsku. Tam byl zatčen jeden z cestujících, běloruský novinář a disident Raman Pratasevič. Je zřejmé, že jsme svědky nového fenoménu vzdušného pirátství. A jak z historie dobře víme, s piráty se musí jednat tvrdě a nekompromisně. Proto již zítra jistě odletí za běloruským diktátorem Lukašenkem šéf unijní diplomacie Josep Borell a podobně jako před několika měsíci v Moskvě udělá tzv. diplomatický sukces. Tentokrát by se ale k Borellovi měl přidat i Agent bez budoucnosti Hamáček. Je totiž docela možné, že již nyní, když píšeme tyto řádky, probíhá na ministerstvu vnitra utajená schůzka nad cestou do Minsku. Raději ani nechceme domýšlet, jak geniální plán se v budově na Letné právě rodí, natož pak na to, za co chce Hamáček, Jan Hamáček, běloruského disidenta zobchodovat. A už vůbec si nedovolíme spekulovat, čím bude celá cesta našeho konspirátora přikryta. Jedno ale v ZP víme, my mu fandíme!
Vážení a milí čtenáři, takový byl Zpětný projektor, přejeme Vám krásný týden.
Redakce CEVRO ARENY.
Zpětný projektor přináší každé pondělí komentář k dění uplynulého týdne, nikoli nutně jen k významným událostem. Jedná se o nedůsledný retrospektivní editorial minulého týdne na CEVRO ARENĚ, ale i jinde.
