Zdá se, že i Evropa se pod vlivem posledních teroristických útoků probouzí. Francouzský prezident Emmanuel Macron i německá kancléřka Angela Merkelová se v úterý při virtuální schůzce, které se zúčastnili ještě rakouský kancléř Sebastian Kurz a nizozemský premiér Mark Rutte shodli, že je třeba reformovat Schengenský prostor.
„Je nezbytně důležité vědět, kdo do Schengenského prostoru přichází a kdo ho opouští,“ sdělila Merkelová. Macron také zdůraznil, že vnitřní hranice zóny musejí zůstat otevřené, posílit ale chce její vnější hranice. Poukázal přitom na nedávný teroristický atentát v Nice, kde mladý muž z Tuniska v katolickém kostele zavraždil tři lidi. Šéf nizozemské vlády Rutte přiznal, že si o Schengenský prostor dělá starosti. Evropu bez hraničních kontrol jde podle něho udržet jedině tehdy, když budou lépe střeženy její vnější hranice.
Pět minut po dvanácté
Sice je již pět minut po dvanácté, ale konečně se posouváme správným směrem. Odborníci na boj proti terorismu na potřebu zpřísnit ochranu vnější hranice Schengenu upozorňují již léta. Například v roce 2016 v rámci mezinárodní konference na vysoké škole CEVRO Institut na to upozorňoval bývalý americký ministr pro vnitřní bezpečnost Michael Chertoff: „Domnívám se, že představitelé Evropské unie i jednotlivých zemí by měli změnit způsob uvažování nad evropskou bezpečností. Jedna z věcí, která je zcela zásadní, je otázka Schengenu. Pokud nemáte kontroly na hranicích v rámci Unie, čelíte zvýšené hrozbě průniku teroristů. Hrozba, které Evropská unie i nadále čelí, si změnu uvažování opravdu zaslouží.“
Chertoff ale šel ještě nad rámec vyjádření Macrona a Merkelové a varoval, že Evropa nebude bezpečná, dokud se nepřehodnotí samotný volný pohyb osob v rámci Schengenského prostoru: „Nedůvěra vůči řešení současných hrozeb, které Evropská unie čelí ze strany partnerů, nezmizí, dokud bude v rámci členských států Unie volný pohyb osob. Je třeba rozhodné a rychlé akce tak, aby se pohyb imigrantů v rámci Evropy dostal pod kontrolu.“ Více v rozhovoru viz zde.
Šedivý se nezdráhá hovořit o střetu civilizací a upozorňuje, že nás čeká rozhodnutí, zda budeme rigidně trvat na pravidlech přijatých v době minulé, za výrazně jiných podmínek, nebo se přizpůsobíme situaci.
Tak daleko ale zřejmě ještě uvažování evropských státníků není, i když hlasy odborníků o zpřísnění zaznívají stále silněji. Například bývalý diplomat a dnes bezpečnostní konzultant a prorektor vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar zdůrazňuje, že „má-li zůstat zachován volný pohyb uvnitř Schengenu, musí být významně posílena ochrana a hlavně vůle k ochraně vnější hranice. Stejně tak se musí zrychlit a zpřísnit azylová a pobytová řízení a následná vyhošťovací procedura. Jiná možnost není".
Střet civilizací
Lepší kontrola pohybu osob v rámci Schengenu je jednou z podmínek, jak účinně snížit riziko teroristických útoků na půdě Evropy, ale stejně tak je třeba přijmout další opatření, která budou reagovat na současné hrozby. Alespoň je o tom přesvědčen bývalý náčelník Generálního štábu AČR generál Jiří Šedivý: „Domnívám se, že jsou dva možné směry vývoje. Ten špatný vývoj bude pokračování současného trendu, tedy pronikání islámského elementu do evropských struktur bez toho, aby byly v plné míře respektovány evropské demokratické zásady soužití, což povede ke změně naší kultury, anebo druhý trend, kdy si Evropa a Evropská unie uvědomí, že musí změnit kurz.“
Podle Šedivého to bude znamenat opuštění nebo změnu některých norem, které evropské státy samy definovaly před a po Druhé světové válce, a Evropská unie je převzala. Šedivý je přesvědčen, že je třeba radikálně postupovat proti těm, kteří porušují demokratické normy promítnuté do zákonů jednotlivých evropských států, a musí být přijata nová opatření, která budou reflektovat nové prostředí. „Už dávno nestačí se dojímat nad oběťmi, jako to teď předvedli mnozí evropští politici, ale je třeba přistoupit k adekvátním krokům vůči těm, kteří nechtějí akceptovat naše kulturní zvyky,“ dodává Šedivý.
Šedivý se nezdráhá hovořit o střetu civilizací a upozorňuje, že nás čeká rozhodnutí, zda budeme rigidně trvat na pravidlech přijatých v době minulé, za výrazně jiných podmínek, nebo se přizpůsobíme situaci. „To, že si někdo vezme gumový člun a po pár set metrech se mu začne potápět, nemůže vést k tomu, že bude zachráněn a automaticky převezen do Evropy. Má být zachráněn, ale vrácen tam, odkud dobrovolně vyplul s vědomím rizika, které tato cesta přináší. Logicky Evropská unie ale také musí zajistit, aby se měli bezpečně kam vrátit. Což nás bude stát peníze a dost možná dojde i na vojenskou sílu.“ Celé vyjádření generála Šedivého si můžete přečíst v článku Teror ve Vídni a role Erdoganova Turecka.
Uvidíme, zda celá debata evropských státníků přinese hmatatelné výsledky, které povedou ke zvýšení naší bezpečnosti, nebo opět zůstane jen u politických proklamací.
