top of page

ARCHIV

Stát, který nepropaguje sám sebe, přestane být státem, říká Otakar Foltýn

Otakar Foltýn, bývalý náčelník Vojenské policie, byl na konci května jmenován prvním vládním koordinátorem strategické komunikace. V této roli se zaměřuje na vytvoření silné a efektivní komunikace základních hodnot státu, ale také na boj proti dezinformacím a cizímu vlivu. V rozhovoru otevřeně hovoří o svých prvních dojmech z nové funkce, o cílech a prioritách, které si vytyčil, o výzvách, kterým čelí, ale i o důvodech, proč tuto roli nejprve odmítl.


Otakar Foltýn, zdroj: Petr Prouza.
Otakar Foltýn, zdroj: Petr Prouza.

 

Jak byste svými slovy definoval strategickou komunikaci?

Strategická komunikace je koordinace aktivit, činů a samotné komunikace klíčových státních institucí tak, aby v ideálním případě autenticky, hodnotově, smysluplně, ale zároveň přitažlivě, a dokonce i zábavně dokázala podporovat, vyvolávat a udržovat důvěru občanů ve stát a ve fungování státních institucí.

 

Můžete nám přiblížit, co konkrétně obnáší Vaše role vládního koordinátora pro strategickou komunikaci?

Strategická komunikace byla doposud vysoce podceňovaná oblast. Mimo samotné koordinace je důležité zaměřit se na to, co je vidět, tj. komunikace. To znamená formulování základních cílů, ale i základních hodnot, které považuji za společné, nadstranické a v tento okamžik téměř nekomunikované.

 

„Považoval bych za zbabělé roli vládního koordinátora strategické komunikace nepřijmout.“

 

Co Vás motivovalo k tomu, abyste novou roli přijal?

Já ji nepřijal. Já jsem ji odmítl. Po mně ji odmítlo ještě několik dalších lidí a poté už jsem považoval za zbabělé ji nepřijmout. Beru to jako něco, co je potřeba udělat. Rozhodně ne jako něco, co prospěje mé kariéře. Výsledek bude přesně opačný. Moje kariéra tím pravděpodobně skončí, ale to už se holt vojákům stává.

 

Proč jste roli nejprve odmítl?

Protože jsem stejně jako ostatní neviděl to, co je základním předpokladem úspěšné komunikace. To nejsou lidé, zdroje, tabulky nebo úřad, ale vůle. To znamená, napřed je potřeba vidět, že skutečně chceme tu komunikaci dělat nadstranicky, smysluplně a efektivně. A to jsem následně nějak zavnímal. A pak už to bylo jenom o povinnosti, poněvadž si myslím jako spousta jiných, že stát to dělat má. Tak pojďme.

 

Ve funkci jste necelý měsíc. Jaké jsou Vaše první dojmy?

Z toho týmu, který začne fungovat od příštího měsíce, mám pocit velmi dobrý. Z toho samotného prostředí už pochopitelně méně, protože jsem očekával to, co se stalo. To znamená, že přijde další shitstorm z úrovně řekněme antisystémových subjektů, dezinformační scény a rusofilních webů a profilů. Což se samozřejmě stalo. Stalo se to v předpokládané míře agresivity, včetně výhrůžek a nadávek. To, co mě trošku překvapuje, je občasná palba z vlastních řad. Ale i to je asi něco, s čím se musí člověk smířit.

 

Jaké zkušenosti z minulosti považujete za nejdůležitější pro Vaši současnou roli?

Základní přípravu na Vojenské akademii Vyškov. Jinými slovy – v jednom kuse není nikdo spokojený s tvým výkonem a dává to velmi explicitně najevo. (smích) To byl samozřejmě vtip. V reálu se v armádě říká „voják nejebaný, pole neoraný“. Ale ano, asi právě nějaká forma psychické odolnosti, protože ve skutečnosti jsou mi výšplechty takových těch malých šmejdů a užitečných idiotů ruské propagandy dost ukradené. Naopak je to takový badge of honour (odznak cti, pozn. red.), že to dělám dobře.


 
 

 

Jak budete v rámci své role bojovat proti dezinformacím a cizímu vlivu?

No, těžko! Teď vážně. Většina lidí si trošku zaměňuje dva pojmy – strategickou komunikaci a dezinformace. Strategická komunikace je jeden z nástrojů, jak předcházet účinkům dezinformací, ale rozhodně to není totéž. Mnoho lidí si představuje, že teď začneme nějakým způsobem potlačovat dezinformace, ale pro to nemám ani zadání, ani nástroje, ani kompetence. To, co budeme dělat, je právě ta komunikace, která, pakliže ji budeme dělat dobře, tak zároveň sníží prostor pro to, čemu říkáme dezinformace.

 

„Stát, který nepropaguje sám sebe, přestane být státem.“

 

Jaké jsou Vaše hlavní cíle a priority v této nové funkci?

Zaprvé, aby strategická komunikace byla vidět. Zadruhé, aby si klíčoví hráči od politické reprezentace přes opoziční strany až po alespoň část veřejnosti zvykli na to, že i stát má právo komunikovat. Dokonce nejenom právo, ale i povinnost. Vysvětlovat občanům základní hodnoty, na kterých tento stát stojí, je skutečně nadstranické téma. Rozumím tomu, že nevyhovuje těm, kteří už si vytvořili svůj byznys na obchodu s nenávistí. Pro ty je samozřejmě jakákoliv pozitivní komunikace kladných hodnot jako červený hadr. Ale udělat to musíme, protože to prostě ve společnosti chybí. Stát, který nepropaguje sám sebe, přestane být státem. Stát musí vysvětlovat, jaké jsou naše společné hodnoty. Připomínáme si tím, co máme společné, a pro co nám stojí za to, abychom žili v témže státě. Je to věc, které bychom každopádně měli dosáhnout v co nejkratším časovém intervalu, protože jsme ztratili 30 let.

 

Jakou roli by měla hrát strategická komunikace při zlepšování bezpečnosti státu?

V novém informačním prostředí 21. století je bezpečnost úzce provázána – jak ve fyzicky reálně existujícím světě, tak v kybernetickém prostoru, tak v oblasti toho, čemu se říká kognitivní válčení. To znamená toho, co mají občané každé populace v hlavách. To prostě už dneska nejde oddělit. Ono to popravdě řečeno nešlo oddělit nikdy, ale nové informační prostředí natolik zrelevantnělo to, co máme v hlavách, že některé války se dají vyhrát, aniž byste vystřelil jediný výstřel, a stačí vám zmanipulovat tu cílovou populaci, což Rusko velmi dobře ví. Ví, že válčení ve fyzickém světě je drahé, kdežto tohle je levné. Pokud se nebráníme, tak bychom se začít bránit měli.

 

„To, čeho se Rusko bojí, je NATO. To, čeho se Rusko rozhodně nebojí, je evropská armáda.“

 

Poslední dobou se často mluví o myšlence vytvoření evropské armády. Jak na tuto otázku nahlížíte?

V armádě máme takové pravidlo: „Když máš potřebu něco měnit, tak se napřed podívej, jestli dobře funguje to, co už máš. Pakliže to, co už máš, funguje, tak na to nesahej.“ Evropská armáda pochopitelně v nějakém dlouhém časovém horizontu je něco, co určitě není špatně. Umím si představit, že v některém ze svých příštích životů evropskou armádu zažiju, ale nemyslím si, že to bude v tomto. A dokonce si přinejmenším v tento okamžik ani nemyslím, že by to byl dobrý nápad. Posilujme evropské křídlo NATO, posilujme své vlastní armády, bojeschopnost svých vlastních armád v rámci NATO. To, čeho se Rusko bojí, je NATO. To, čeho se Rusko rozhodně nebojí, je evropská armáda. Tak pojďme budovat to, čeho se bojí, protože to znamená, že je to efektivní. Severoatlantická aliance porazila Sovětský svaz ve studené válce a dokonale odstrašuje současné Rusko od jakéhokoliv agresivního kroku na vojenské úrovni proti NATO. Když to funguje, tak nevymýšlejme jiné věci. My potřebujeme poctivý přístup k vlastní bezpečnosti a investice do vlastní obrany – a to nenahradíme nějakou evropskou armádou.


Otakar Foltýn, zdroj: Petr Prouza.
Otakar Foltýn, zdroj: Petr Prouza.

To, co můžeme udělat, pokud to tedy opravdu někdo myslí vážně s evropskou armádou, je vytvořit četnické síly. To znamená gendarmerie corps, což jsou v zásadě jednotky s policejním úkolem, ale vojenskou strukturou a výbavou, které jsou určitě tím nástrojem, který bude potřeba v Africe. Hodí se jak na řešení migrační krize, tak na řekněme mírové mise, stabilizační operace apod. Je to podstatně méně náročný úkol než budování plnotučné evropské armády. A až Evropa zvládne vybudovat četnické síly, což rozhodně nebude zbytečná práce a pro ty úkoly se bude hodit, tak potom se můžeme bavit o něčem dalším. Zatím takové akceschopné četnické síly nevidím, takže když ještě pořád neumíme ten malý úkol, tak se nevrhejme do toho většího, který naopak velmi dobře plní NATO.

 

Pokud by tedy vznikly a fungovaly četnické síly, jaký vliv by měly na současné vojenské aliance, právě jako je například NATO?

Vůbec žádný. Pakliže vybudujeme četnické síly na evropské úrovni, tak to s NATO nijak nesouvisí. NATO to nevadí, naopak, myslím si, že pro NATO by to bylo výhodné, tak se toho držme.

 

Jak by měla Česká republika reagovat na rostoucí bezpečnostní rizika ve světě?

Tím, že bude spolehlivým partnerem v rámci aliancí. Češi rozhodně nejsou marginálním národem, ale nejsme ani velmocí. Je naším zájmem, abychom byli i nadále součástí největší vojenské aliance v dějinách, což je NATO, protože jedině tak máme jistotu, že naše zájmy nebudou narušeny vojenskými aktivitami nebo zastrašováním ze strany Ruska. Přestaňme být černým pasažérem, investujme do vlastní obrany. Mimochodem, ta neustále skloňovaná 2 % do obrany jako závazek – tyto finance nejdou do NATO, ale zůstávají v ČR. Je to investice do české armády. Začněme proto tím, že budeme poctiví sami k sobě a budeme mít vlastní bojeschopnou armádu.

 

 
 

Co byste doporučil mladým lidem, kteří se chtějí věnovat kariéře v oblasti bezpečnosti a komunikace?

Brannou povinností budoucnosti je informační gramotnost. Takže na prvním místě – naučte se rozumět světu, který je kolem vás. Tak jako my se snažíme porozumět mladší generaci, tak se snažte porozumět i vy nám, protože celý zbytek našich životů a polovinu vašich životů budeme muset spolupracovat. A není to my a oni, ale jsme to pořád my, byť naše optika na nazírání okolního světa může být díky věku rozdílná. Naučme se definovat své společné zájmy. Musíme si uvědomit, a to v případě jak mladých, tak starších, že bezpečnostní situace se změnila a pro svůj stát musíme něco dělat. Nesnažme se z toho vykecat. Nejde to obejít, nejde to jenom nějakým způsobem přežít někde v rohu. Pakliže máme stavět svůj vztah navzájem i vůči společnosti na důstojnosti, tak důstojnost rozhodně není strkání hlavy do písku. Nikdo nemusí nedobrovolně nikam do zákopů, to museli naši předci, ale každopádně všichni by měli být odpovědní vůči státu, přinejmenším na úrovni informační gramotnosti.


 

Annie Drbohlavová studuje program Politologie a mezinárodní vztahy na Vysoké škole CEVRO. Rozhovor vznikl v rámci semináře Na semestr novinářem!

 

185 zobrazení

Comments


NEJČTENĚJŠÍ

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png
bottom of page