Pověst Ruska jako velmoci se postupně drolí aneb Ruské zájmy v jižní Asii
V posledních několika měsících jsme svědky pozoruhodných změn v mocenském uspořádání asijského regionu. Dosavadní ruský vliv zvolna slábne a projevují se tendence dříve zřídka vídané, což se děje v přímé souvislosti s ruským tažením na Ukrajině. To vede k postupnému oslabování řetězce spřátelených sousedních zemí a pro Rusko to může znamenat další izolaci a postupné pohraniční problémy.
Ruská federace se dlouhodobě pokoušela svým vlivem proniknout do jižní Asie, ať jde o Indii, Pákistán nebo Írán. Střídala se období těsnější či slabší spolupráce, ale současně zde bylo mnoho dalších mocenských hráčů s výrazným vlivem. Do skupiny globálních mocností patří USA a Čína, k regionálním pak můžeme počítat Saúdskou Arábii nebo Indii, nyní se mezi ně pokouší dostat i Turecko.
Dlouhodobou snahou Ruska je vybudování sítě odběratelů plynu v jižní Asii, což cílilo na státy jako je Afghánistán nebo Pákistán. Překážkou těchto plánů byla jednak značná vzdálenost od vlastního ruského území a ruských plynových polí, dále pak nutnost překonat území středoasijských států, které jsou nyní pod čínskou dominancí a navíc mají vlastní zdroje fosilních paliv, nebo slabší platební schopnosti zamýšlených odběratelů. A bezpečnostní situace nebo infrastruktura v Afghánistánu je kapitolou sama pro sebe.
Rusko sice podepsalo s tálibánskou vládou smlouvu o dodávkách ropy, ale za současných podmínek může být její plnění značně obtížné pro obě strany. Rovněž je nutné počítat s konkurencí Saúdů, Emirátů nebo Kataru, kteří prosazují vlastní zájmy a představy o uspořádání regionu.
Například Pákistán byl pro Rusko také potenciálním odběratelem výzbroje, hovořilo se o dodávkách tanků T-90 nebo bojových letounů řady Suchoj. Nic z toho se však neuskutečnilo, protože jednak Pákistán nemá příliš prostředků na nákladné zbrojní kontrakty, jednak není jisté, zda to Rusko skutečně myslelo vážně, nebo se jednalo pouze o nátlakový postup vůči Indii. A nedávno pákistánská administrativa podepsala kontrakt s Čínou o dodávkách stíhaček J-10C, což opět dokumentuje úroveň čínského vlivu v zemi.
Právě na Indii se Rusko dlouhodobě prioritně zaměřovalo, především jako na významného odběratele vojenského materiálu. Mezi dodané komodity patří bojové letouny, vrtulníky, tanky, ponorky nebo protivzdušné systémy. Část z nich se dokonce v Indii licenčně vyrábí. Jenže tato snaha Rusům nevychází, protože Indie se nyní přiklání spíše k USA a Západu obecně. Důvodem je její obava z Číny, a tedy společný strategický zájem se Západem. Ruské snahy tento trend zatím nezvrátily, přestože ruský dovoz do Indie narůstá. Ani v současné době se nezdá pravděpodobná žádná změna, která by indikovala vytlačování vlivu USA v regionu.
Velmi blízkým spojencem RF je v současné době Írán. Spojují je jak protizápadní zájmy, tak i postavení mezinárodního vyvrhele pod sankcemi. Právě Írán, jako jeden z mála států, projevuje Rusku podporu při jeho vojenském dobrodružství na Ukrajině, a to včetně dodávek výzbroje. Netřeba dodávat, že Írán je jedním z odběratelů ruského vojenského materiálu, i když nikterak významným.