ARCHIV

Jak si stojí EU v době informačních válek?

Demokracie je živý organismus, který závisí na každém jednotlivém členu a jeho schopnosti a ochotě se na ní informovaně podílet. Jsou momenty historie, kdy se zdá, že demokracie má ustoupit do pozadí, protože je neefektivní. Zdá se, že i v České republice stále probíhá dynamická bitva o demokracii plná rizik oligarchického srůstání politické a ekonomické moci a autoritářského stylu vládnutí zemi.



O to citlivěji bylo omezování některých práv v době pandemie Covid-19 vnímáno jako omezování svobody a lidé lavírovali mezi odpovědností a odporem, solidaritou a individuální neposlušností. Život se přesunul ještě více na internet a to spolu s ekonomickými a sociální dopady vedlo k ještě většímu názorovému rozdělení společnosti.


Zpochybňování demokratických mechanismů, snaha je zablokovat, obejít nebo nahradit je silně přítomná. Informace jsou spolu s médii a veřejnou diskuzí hlavními faktory demokratického rozhodování. Jakou roli v této bitvě o demokracii hrají dezinformace a související hrozby na jedné straně a Evropská unie (dále jen EU) prostřednictvím svého vlivu, strategií a programů na podporu demokracie na straně druhé?

„Informační společnost“, tak je nazývána nynější forma civilizace. Ne kámen, ne železo, ale informace jsou to nejcennější. Už ve všeobecné deklaraci lidských práv přijaté Organizací spojených národů v roce 1948 je v čl. 19 zakotveno „právo na svobodu přesvědčení a projevu“. V Mezinárodním paktu o občanských a politických právech ve čl. 19 je uvedeno: „Každý má právo na svobodu projevu a toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace…“ V Evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášené pod č. 209/1992 Sb. (Rada Evropy), ve čl. 10 jde toto právo ještě dál: „...přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice.“

Slabiny demokratické společnosti

Jsme konfrontování se slabinou demokratické společnosti, která si tak zakládá na svobodě projevu a svobodném šíření informací. Je křehká a předpokládá určitou míru integrity členů, dobrou vůli nečinit zlé, schopnost kritického myšlení a implicitně i křesťanské nebo humanitní hodnoty. Předpokládá také to, že se lidé budou schopni bránit lži a zvolí si zástupce, kteří budou reprezentovat jejich zájmy. Technologická revoluce informačních technologií, výkonnost výpočetních systémů a telekomunikační možnosti tyto předpoklady znatelně narušují, zvláště pokud jsou využívány jako nástroj hybridních útoků nebo k ovlivňování voleb v jednotlivých zemích přes sociální sítě. Jedinec si pouze s kritickým myšlením již nevystačí. Většina členů společnosti netuší, co se děje za hranicí uživatelského rozhraní nebo co se děje s jejich osobními daty, které zanechávají na internetu. Iluzorní svoboda na internetu stále více připomíná pouze pasivní konzumaci informací s rizikem závislosti.


Překvapivé, šokující či kontroverzní informace jsou pro svou ziskovost upřednostňovány. Některé členy společnosti informační exploze a jejich neochota se technologiemi zabývat tlačí na okraj nebo je zcela zahlcuje. Proti taktikám dezinformátorů, kteří žonglují se „zrnkem pravdy“ a individualizovanými „emočními náboji“ nejsou imunní ani vzdělaní lidé a výuka práce s informacemi a zavedení základů kritického myšlení např. na středních školách pouze zmírňuje dopady dezinformací na společnost.

Zranitelnost demokracií je o to větší, že lze koordinovaně útočit na jednotlivé jazykové oblasti, posilovat animozity vůči EU stejně jako nedůvěru přímo mezi lidmi navzájem. Technologie je tak daleko, že je možné zfalšovat projev politika i s použitím obrazu a kybernetické útoky využívají umělou inteligenci. Jde o reálnou bezpečnostní hrozbu, kterou zohledňují bezpečnostní strategie jednotlivých států, což také vede ke spolupráci úřadů pro kybernetickou bezpečnost, tajných služeb a bezpečnostních sil na nadnárodní úrovni a k prohlubování spolupráce zemí NATO v boji proti dezinformacím a kybernetickým útokům vůči NATO. Dezinformace v masivním měřítku je tu s námi minimálně od anexe Krymu v roce 2014 a kauza Cambridge analytica odhalila schopnosti zneužití progresivně rostoucího odvětví osobních dat k ovlivnění demokratického rozhodování.

Pod ministerstvem vnitra vzniklo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám v roce 2017. Vyvrátilo například nepravdivé informace o 100 tisících protestujících proti úpravám pomníku maršála Koněva na serveru Sputnik.cz. Tato kauza živená dezinformacemi ukázala na ambice Ruska mít „svou sféru vlivu“ pod kontrolou, stejně jako prokázala, že v hybridní válce někdy úplně stačí, když jsou občané dezorientovaní a neví čemu věřit.

Nástroje Evropské unie

Za zastřešující strategii EU proti problémům, kterým čelí liberálně demokratické systémy evropských zemí ve vztahu k systematickým útokům a dezinformačním kampaním, lze v současné době považovat Akční plán pro demokracii, představený Evropskou komisí v prosinci 2020. I když se nejedná o právně závazný dokument, vytyčuje směr, kterým se unijní exekutiva v oblasti ochrany demokratických principů chce vydat, tedy posílení postavení občanů a vybudování odolnější demokracie v celé EU. Akční plán pro demokracii řeší problémy, jimž čelí naše demokratické systémy v souvislosti s rostoucím extremismem a pociťovaným odcizením mezi politickými představiteli a veřejností a stanovuje opatření pro podporu svobodných a spravedlivých voleb, posílení svobody sdělovacích prostředků a boj proti dezinformacím. Tento Evropský akční plán pro demokracii společně s novým evropským mechanismem právního státu, novou strategií pro důslednější uplatňování Listiny základních práv, Akčním plánem pro média a audiovizuální odvětví, jakož i souborem opatření přijatých na podporu a ochranu rovnosti v celé EU mají být hlavním motorem nového úsilí o to, aby evropská demokracie byla schopna čelit výzvám digitálního věku.

EU si uvědomuje, že šíření dezinformací může mít řadu důsledků, jako je ohrožování demokracie, polarizace diskuzí a ohrožování zdraví, bezpečnosti a životního prostředí občanů EU. Za dezinformace se považují „prokazatelně falešná nebo zavádějící informace, která vzniká, prezentuje se a šíří za účelem ekonomického prospěchu nebo úmyslného podvádění veřejnosti a může působit škody“. Chyby ve zpravodajství, satira, parodie atd. nejsou řazeny mezi dezinformace. Naopak blíže k představě o pojmu dezinformace z hlediska regulačních snah EU jsou pojmy, které by legislativa ČR znala v souvislosti s termíny „poškození cizích práv“, „hanobení skupiny osob“, „podněcování k omezování práv a svobod“, „nekalá soutěž“ nebo „šíření nepravdivé poplašné zprávy“.

Problém dezinformací v kontextu ruské propagandy donutil evropskou komunitu k vytvoření East StratCom Task Force v roce 2015, která spadá pod organizaci Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ). Platforma East StratCom Task Force se věnuje komunikaci a digitálnímu obsahu. Zaměřuje se především na vývoj komunikačních kampaní a produktů, které by lépe interpretovaly politiky EU v zemích Východního partnerství – například v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině. Zároveň představuje první spolupráci proti informačním útokům na půdě Evropské unie. V rámci East StratCom Task Force se také vytvořil stěžejní projekt EU vs. Disinfo, jehož primárním zaměřením je zvýšení veřejného povědomí o kremlinských dezinformačních kampaních, budování odolnosti vůči digitálním informacím a manipulaci ze strany médií.

Příkladem organizací, které mají za cíl ověřování faktů a vyvracení ověřitelných dezinformací, jsou organizace StopFake a Digitální forenzní a výzkumná laboratoř (DFRLab) Atlantické rady. StopFake se zaměřuje dezinformace o dění na Ukrajině, které se objevují v médiích. Digitální forenzní a výzkumná laboratoř (DFRLab) Atlantické rady spadá pod americkou nevládní organizaci Atlantic Council sídlící v gruzínské metropoli Tbilisi a má síť specialistů na Ukrajině, v Litvě, Estonsku, Gruzii i v České republice.

Mezinárodní organizace, ve které je 28 členských států včetně České republiky, je Evropské centrum excelence pro boj s hybridními hrozbami (Hybrid CoE). Zaměřuje se na tvorbu strategií v bezpečnostní oblasti a ve spolupráci s touto organizací vznikla například tuzemská Národní strategie pro čelení hybridnímu působení. Cíl ochrany občanů a evropské ekonomiky, veřejných prostor a kritických infrastruktur všech typů před terorismem a trestnou činností spolu se zajištěním bezpečného digitálního prostředí má i část výzkumu programu Horizont Evropa, což je výzkumný a inovační rámcový program pro období 2021 až 2027.

Akční plán proti dezinformacím si v prosinci 2018 vytyčil cíle jako vylepšení vlastní schopnosti odhalování a analýzy dezinformací, posílení vzájemné spolupráce členských států a evropských agentur, mobilizování soukromého sektoru včetně internetových vyhledávačů a sociálních sítí a také zvýšení odolnosti evropské společnosti vůči dezinformačním kampaním. Jedním z nástrojů se stal systém včasného varování, který se snaží o zapojení občanské společnosti do odhalování dezinformací, a má upozorňovat na aktuální nebezpečí dezinformací. Byl stanoven plán na realizaci investováním do digitálních prostředků, které by analyzovaly údaje, posuzovaly dopad a šíření dezinformací a podporu nezávislých medií a ověřovatelů faktů. V rámci mobilizace soukromého sektoru byly zapojeny velké společnosti jako Twitter, Facebook, Google a Mozilla prostřednictvím kodexu zásad boje proti dezinformacím v rámci jejich obsahu. Do spolupráce se zapojily i mezinárodní organizace jako Světová zdravotnická organizace (WHO), G7 či Severoatlantická aliance (NATO).

V červnu 2020 zřídil Evropský parlament pro účel posouzení efektivity v boji proti dezinformacím Speciální výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů. Jedním z hlavních úkolů tohoto výboru je identifikování odvětví, ve kterých bude potřeba legislativní asistence a posílení kontroly nad obsahem informací, který denně proudí na sociálních sítích a jiných platformách. Dále se ustanovilo posuzování vnitrostátních orgánů a jejich efektivnost v boji proti dezinformacím. Mimo jiné se výbor má soustředit na koordinování zavedených opatření a nových nástrojů v rámci EU, tak aby se i nadále snažila prohloubit svůj zájem na eliminování dezinformačních kampaní a hrozeb.

V říjnu 2020 zahájilo činnost Středoevropské výzkumné středisko CEDMO (Central European Digital Media Observatory), které se zaměřuje na výzkum dezinformací a dalších informačních poruch. Cílem mezinárodního projektu je odhalovat, zkoumat a snižovat šíření dezinformací a s využitím umělé inteligence zrychlit a zefektivnit ověřování faktů.

 

HOST ARÉNY: Otakar Foltýn - Pandemie a hybridní válka: Prohráváme boj o mysl lidí?

 

Přehodnocení účinnosti a dopadu dosavadních opatření a nástrojů v boji proti dezinformacím a jejich implementace se promítlo do Akčního plánu pro demokracii v prosinci 2020 a důraz se v této oblasti přesunul na konkrétní legislativní kroky. Evropský parlament v prosinci 2021 schválil Akt o digitálních trzích (DMA) a následně pak v lednu 2022 Akt o digitálních službách (DSA), které mají za cíl vytvořit bezpečnější a otevřenější digitální prostor pro všechny uživatele, kde jsou chráněna jejich základní práva a kde mají přístup ke kvalitním digitálním službám za nižší ceny. Následovat budou trialogy mezi Parlamentem, Radou a Komisí v prvním pololetí roku 2022 a je možné, že časově zasáhnou i do českého předsednictví.


Závazek k demokracii je zakotven i ve vnější činnosti EU a je ústředním pilířem její spolupráce s přistupujícími a sousedními zeměmi. Evropská unie je největším světovým dárcem rozvojové pomoci, hlavním obchodním partnerem a nejvýznamnějším zahraničním investorem v téměř každé zemi světa. Program Globální Evropa má sloužit jako nástroj pro sousedství, rozvojovou a mezinárodní spolupráci v období 2021 až 2027 a Akční plán EU pro lidská práva a demokracii stanovuje ambice a priority EU ve vztazích se všemi třetími zeměmi.

EU nepřehlíží současné výzvy „demokratické informační společnosti“ a věnuje velké úsilí na tvorbu strategií a jejich implementaci a přes veškeré své rozpočtové, procesní a politické limity se snaží být globálním vzorem a hlavním podporovatelem demokracie, která je označována za „liberální“, protože ctí a udržuje hodnoty svobody projevu, diskuze a hledání konsensu.

Naivní představa, že se v této oblasti demokracie svými svobodami a hodnotami ubrání sama, padla stejně jako idea dobrovolné samoregulace provozovatelů sociálních sítí.

Je možné, že si mezinárodní společenství bude muset zvyknout na nové metody vedení války a technologie budou mít vždy příliš velký náskok. Ukázalo se však, že nečinnost vede k závislosti na technologiích, polarizaci, radikalizaci, zvýšené pobouřenosti, marnivosti, nedůvěře, osamělosti, odcizenosti, násilným činům a populismu spolu s voláním po totalitních řešeních, což si dnes uvědomují i tvůrci těchto technologií. EU považuje za důležité nebýt pouze pasivní obětí a nástrojem těchto tlaků. Podstata naděje leží stále v legitimních institucích, které se opírají o aktivní a informované občany. Je třeba usilovat o to, aby platilo „fakta patří všem, názory patří individuálnímu jedinci“.


 

Daniel Rektořík je absolventem postgraduálního studia MPA Diplomacie na vysoké škole CEVRO Institut. Dříve působil na Úřadu vlády ČR a v organizaci Člověk v tísni. Nyní působí jako referent organizačních vztahů a informací na Úřadu městské části Praha 6.

170 zobrazení0 komentářů