Když se do veřejného prostoru dostaly informace, že na Ukrajinu míří trio premiérů Polska, Slovinska a České republiky, byl to trochu blesk z čistého nebe. Od té doby se do Kyjeva a města Buči, symbolu barbarského řádění Putinových hord, vydala celá řada politiků. Slyšeli jste ale o návštěvě generálního tajemníka OSN?
Když se do veřejného prostoru dostaly informace, že na Ukrajinu míří trio premiérů Polska, Slovinska a České republiky, byl to trochu blesk z čistého nebe. Odezva však byla vesměs pozitivní. Jednalo se o první zahraniční státníky, kteří se po vypuknutí konfliktu vydali do hlavního města Ukrajiny vyjádřit napadené zemi podporu.
Už tehdy se ale objevily hlasy, že šlo o naivní či zbytečné politické píár, a dokonce, že svou návštěvou premiéři ohrožovali bezpečnost samotného ukrajinského prezidenta Volodmira Zelenského. Cesta, která nejprve působila jako čistě symbolická, ale měla bezpochyby i praktické dopady, ať už jde o vyzbrojování nebo zpravodajskou činnost, třebaže detaily toho, o čem premiéři a jejich poradci v obleženém Kyjevě jednali, se dozvíme buď později, nebo vůbec.
Od té doby se do Kyjeva a města Buči, symbolu barbarského řádění Putinových hord, vydala celá řada západních politiků: předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell, několik europoslanců a také například předseda českého Senátu Miloš Vystrčil s dalšími svými kolegy. Do Kyjeva se chtěl v posledních dnech vydat i německý prezident Frank-Walter Steinmeier, ale ukrajinská strana mu jasně naznačila, že momentálně není vítán.
Stejně jako v případě četných cest politiků na Ukrajinu, tak v odmítnutí návštěvy německého prezidenta se vyrojila celá řada názorů včetně toho, že se již jedná o lacinou válečnou turistiku, respektive nediplomatické jednání, v situaci, kdy Ukrajina Německo a jeho zbraně potřebuje a zatím ve větší míře nedostává.
Možná by bylo účelnější se ptát, kdo a proč na Ukrajinu dosud nezavítal. Od počátku vpádu Ruska na Ukrajinu se vede debata o smysluplnosti Organizace spojených národů, která stejně jak v minulosti není ani dnes schopná účinně reagovat. Rusko, jako jeden ze stálých členů Rady bezpečnosti, jakékoli účinné kroky blokuje. Přijatá rezoluce Valného shromáždění jasnou většinou odsuzující ruskou agresi je jen prázdným gestem bez reálného plnění.
Má-li OSN historicky svázané ruce, co brání jejím představitelům rozjet „válečnou turistiku“ na Ukrajinu? Proč jsme dosud neviděli obrázky z návštěvy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese v Kyjevě, Buči, a především v oblastech, kde jsou pod brutálním ruským útokem desetitisíce nevinných civilistů? Máme vůbec generálního tajemníka OSN? A mohli bychom ho na Ukrajině konečně vidět?
Comments