top of page

Elon Musk –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vizionář, nebo hrozba pro evropskou demokracii?

KOMENTÁŘ / Elon Musk, jeden z nejvlivnějších podnikatelů současnosti, se v poslední době čím dál častěji vyjadřuje k politické situaci v Evropě. Jeho příspěvky na jím vlastněné síti X vyvolávají nespokojenost evropských lídrů a napětí mezi Evropou a Spojenými státy. Evropští lídři se ale nacházejí v komplikované situaci a řeší, do jaké míry kritizovat Muska za jeho podporu směrem ke krajně pravicovým stranám. Elon Musk se totiž již během prezidentské kampaně stal zásadním spojencem Donalda Trumpa a doprovázel ho i na některých „rallies“. Díky majiteli firem Space X a Tesla získal Donald Trump více než sto milionů dolarů, ale i mnoho hlasů voličů. Zbývá se zeptat, jestli může nejbohatší muž světa proměnit evropskou politiku k obrazu svému (a Donalda Trumpa).


Musk s předsedou Sněmovny reprezentantů USA Mikem Johnsonem a nově zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem 16. listopadu 2024, zdroj: wikicommons.
Musk s předsedou Sněmovny reprezentantů USA Mikem Johnsonem a nově zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem 16. listopadu 2024, zdroj: wikicommons.

Evropští lídři se proti Muskovi ostře vymezují. Britský premiér Keir Starmer označil Muskovy útoky na politické představitele za překročení hranice, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron ho obvinil z podněcování reakcionářských hnutí a zasahování do voleb. Norský premiér Jonas Gahr Støre vyjádřil obavy nad tím, že člověk s takovou mocí manipuluje politické prostředí v jiných zemích.


Nejviditelnější podporu od Elona Muska aktuálně dostává německá krajně pravicová Alternativa pro Německo. V lednu tohoto roku Musk napsal na sociální síť X: „AfD is the only hope for Germany.

Tweet z účtu Elona Muska, Zdroj: Sociální síť X.
Tweet z účtu Elona Muska, Zdroj: Sociální síť X.

Příspěvek získal 95 tisíc lajků a vidělo ho až 11 milionů uživatelů. Alternativa pro Německo má sice daleko od vítězství ve federálních volbách a má v německém prostředí velmi nízký koaliční potenciál, nicméně regionálně je u voličů stále oblíbenější. Takto hlasitou podporu AfD bychom mohli vysvětlovat dvojím způsobem: Musk je buď naprosto neznalý evropských reálií, evropské politiky a historie, anebo je to dobře promyšlený kalkul s cílem získat co nejvíce evropských zemí na stranu Trumpovy politiky. Pokud se totiž podíváme, s jakými evropskými politiky je Trump ochoten jednat, zjistíme, že jsou to převážně členové frakcí Patrioti pro Evropu a Evropa suverénních národů. Politici z těchto frakcí nicméně nejsou členy vlád svých států.


Muskovo Make Europe Great Again

Muskovy aktivity a názory přímo korelují s ideologií Trumpova hnutí „Make America Great Again“. V zákrytu této americké ideologie dává jihoafrický miliardář rady voličům Evropy, aby dávali své hlasy krajně pravicovým stranám a hnutím, které slibují změnu dosavadní politiky. Trump už mezitím přivítal v Mar-a-Lago například maďarského premiéra Viktora Orbána a italskou premiérku Giorgiu Meloni, která je momentálně nejsilnější ženou na národní úrovni.


I přes velmi blízkou spolupráci a přátelství s Donaldem Trumpem vytvářejí Muskovy výroky komplikace i pro právě se formující americký kabinet. Muska jako podnikatele lákají k americkému prezidentovi také osobní obchodní zájmy. Například obchodní spolupráce s Čínou může být v rozporu s plánovanou americkou zahraniční politikou Marca Rubia, který se již stal Trumpovým ministrem zahraničí.


Vměšování se do politiky jiných zemí není jen otázkou svobody projevu, ale i otázkou zneužití vlastní moci a vlivu. Muskova podpora krajně pravicových a populistických stran v Evropě může do budoucna posílit polarizaci a destabilizovat vlády založené na demokratických principech. V Evropě, která kvůli své historii stále trpí strachem z krajně pravicového extremismu, je Muskova podpora mnoha lídry vnímána jako urážlivá a spíše jako snaha potlačit svobodu a demokracii než jako příklad svobodného projevu.


Elon Musk se stal z jednoho z nejúspěšnějších podnikatelů dnešní doby aktérem, který má moc zasahovat nejen do politiky Spojených států amerických. Evropské státy tak stojí před výzvou, jak čelit tomuto vlivu, aniž by ohrozily své vlastní hodnoty a vztahy s USA.


Daniela Finkousová je studentkou programu Politologie na CEVRO Univerzitě. Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem!

Comments


bottom of page