top of page

ARCHIV

Co se stalo s tendrem na jádro?

Aktualizováno: 8. 2.

Vláda ve středu 31. ledna překvapivě oznámila, že vyřadila z tendru na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany americkou firmu Westinghouse. Navíc oficiálně potvrdila, že by chtěla stavět čtyři reaktory místo jednoho, a tak si vyžádala závazné nabídky. Je to pro Česko dobrý, nebo špatný krok?


Zdroj: wikicommons.

Tendr na nový jaderný blok v Dukovanech byl oficiálně zahájen v listopadu 2022. Do tendru se přihlásil americký Westinghouse (kanadsko-americký koncern Westinghouse-Bechtel), francouzský EDF a korejská KHNP. Na konci října 2023 obdržela česká polostátní energetická společnost ČEZ závazné nabídky od všech uchazečů, které měla vyhodnotit a předložit vládě v polovině února. Konečné rozhodnutí pak patří vládě.


Dosud vše, kromě několika kauz, běželo, jak mělo, a nic nenaznačovalo velké zvraty. Vláda Andreje Babiše už v přípravné fázi vyloučila účast ruské firmy Rosatom. Při podnikatelské misi do Jižní Koreji byl jeden český lékař obviněn ze sexuálního obtěžování letušky a novinářům ze Seznam zpráv poté řekl, že si myslí, že za kauzou stojí firma Westinghouse. ČEZ dvakrát odložil termín dodání finálních nabídek, v obou případech na žádost jednoho ze soutěžících.


Ve středu 31. ledna oznámila vláda Petra Fialy na tiskové konferenci překvapivé informace. Oficiálně potvrdila, že bude chtít postavit až čtyři nové bloky, a bude tedy požadovat závazné nabídky na výstavbu čtyř reaktorů. Překvapením však bylo, že o rozšířené nabídky požádala jen dva uchazeče, a to EDF a KHNP. Westinghouse byl tedy nejspíš vyřazen z tendru.


Na nové závazné nabídky mají Francouzi a Korejci čas do 15. dubna, ČEZ pak do konce května představí vyhodnocení nových nabídek a do konce června by vláda měla vyhlásit vítěze, se kterým by se v březnu roku 2025 podepsala smlouva. Z tiskové konference z 31. ledna tedy vyvstávají dvě hlavní otázky: Proč čtyři bloky a proč byl vyřazen Westinghouse?


Proč nebyl osloven Westinghouse?

„Společnost Westinghouse nedodržela klíčové požadavky výběrového řízení. Především její nabídka není závazná, což znemožňuje posoudit nabídku. Proto došlo k rozhodnutí oslovit nyní jen uchazeče, kteří předložili závaznou nabídku,“ stojí v oficiálním vládním vyjádření. Zároveň ale vyjádření pokračuje tím, že „nikoho z tendru nevyřazujeme a celý tendr skončí až v momentě, kdy bude podepsána smlouva s vybraným dodavatelem“. Co to tedy vlastně znamená a jak k tomu došlo?


Teoreticky je totiž možné, aby Westinghouse ještě nabídku podal, což potvrdil mluvčí ČEZ Deníku N: „(Westinghouse) nebyl vyzván k předložení závazných nabídek na čtyři jaderné bloky, když nepodal závaznou nabídku na jeden blok. Je tedy obtížně představitelné, že by podal závaznou nabídku na čtyři bloky, a nemá nyní smysl se zabývat teorií.“ Deník N také přinesl zprávu, že nabídka Westinghousu byla prý „vážně špatná“ a jeden z členů vlády dokonce řekl: „To, co předložili, nesplňovalo podmínky. A to vůbec. Jejich nabídka byla vážně špatná.“


Někteří experti se domnívají, že Westinghouse o tendr neměl zájem, nebyl jeho prioritou, a proto podal tak špatnou nabídku. Westinghouse má už v Polsku jistou výstavbu jednoho reaktoru (a další předjednané), jaderné kapacity ve střední Evropě nejsou nekonečné a také podle těchto expertů Američané preferují „Government to Government“ vztahy, laicky řečeno, nechtějí soutěžit, chtějí se dohodnout politicky.


Proti této teorii stojí zprávy, že vedení Westinghousu bylo rozhodnutím překvapeno, a navíc dosud (k 5. únoru 2024) neposkytlo žádné vyjádření. V mediálním pokrytí přitom Američané dominovali. Ve všech tradičních marketingových ukazatelích (počet článků, mediální dopad GRP, advertising value equivalent) zvítězil za minulý rok Westinghouse, nedá se tedy říct, že by je český trh nezajímal.


Pravděpodobnější teorie je, že vznikl problém na straně konscorcia Westinghouse-Bechtel, vláda ve své tiskovce napsala, že „není jednoznačně určen subjekt zodpovědný za kvalitu díla“. Podle informací Deníku N už neshody mezi firmami Westinghouse a Bechtel měly způsobit druhé odložení termínu podání finálních nabídek. Bohužel žádné lepší indicie zatím nemáme.


Každopádně vyřazení Westinghousu je zásadním krokem, který ale není dosud uspokojivě vysvětlen. Michal Šnobr, nejvýznamnější minoritní akcionář společnosti ČEZ, na svém profilu na sociální síti X, dříve Twitteru, ve středu 31.1. v rozhořčení napsal:




Kritika Michala Šnobra a ostatních uživatelů byla tak hlasitá, že se k ní musel vyjádřit Jozef Síkela a pokusil se ji zdiskreditovat.


Proč čtyři bloky?

Kritika rozhodnutí vlády neskončila jen u vyřazení Američanů. Například ekonom Lukáš Kovanda přišel s tím, že „výstavbou čtyř jaderných bloků by se Česko zadlužilo přes 3000 miliard korun, což převyšuje veškerý dluh od roku 1918“. Jeho výpočet je prostý a je založen na aktuální stavbě EDF ve Velké Británii na lokalitě Hinkley point C, „Francouzi už popáté navýšili cenu výstavby dvou jaderných bloků elektrárny Hinkley Point. Nejnovější navýšení vícenákladů činí v přepočtu zhruba 250 miliard korun. Dva bloky britské elektrárny Hinkley Point tak nyní Francouzi slibují dodat za v přepočtu takřka 1400 miliard korun.“


Všude ve světě se stavby jaderných reaktorů opožďují a zdražují oproti původním odhadům, a tak se cenovka 180 miliard za jeden blok, jak se odhadovala před pár lety a jak ji někteří naivně zmiňují i dnes, určitě nenaplní.


Vláda nicméně věří, že stavba čtyř bloků se vyplatí, a argumentuje tím, že když se postaví čtyři bloky, tak cena za každý bude o 25 % levnější, než kdyby se stavěl jen jeden. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela zmínil, že to znamená, že čtvrtý blok bude téměř zdarma.


Zájemci o tendr ale samozřejmě výstavbu čtyř bloků preferují a žádali ČEZ a vládu, aby změnili tendr na čtyři bloky. Bohužel ne všichni souhlasí s tím, že čtvrtý blok bude téměř zadarmo, jako například bývalý vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl, který řekl: „Čtyři bloky se budou stavět v období mezi lety 2030 až 2050. V době, kdy dojde na třetí a čtvrtý blok, budete mít minimálně nové systémy kontroly řízení a řadu dalších nových technologií. To nemluvím o podmínkách jaderné bezpečnosti. Pokud vám dneska někdo něco slíbí, tak za několik let bude stejně všechno jinak.“


 
 

Na tiskové konferenci se vláda snažila vysvětlit, proč považuje stavbu čtyř bloků za nutnou: „Vzhledem k mezinárodní situaci i k potřebě dekarbonizace je strategicky významné zajistit pro ČR dostatek energie za rozumné ceny a dosáhnout v maximální možné míře soběstačnosti ve výrobě elektřiny.“ Důležitá je také zmínka, že „zároveň stárnou zdroje – odstavujeme uhelné elektrárny, v r. 2050 ze stávajících zdrojů bude v provozu pouze jaderná elektrárna Temelín (bloky 1 a 2)“.


Vzhledem k vyjádřením vlády a k faktu, že jaderná energie je jedním z mála témat, na kterém se vláda shoduje s opozicí, to vypadá, že u nás v Česku budou stát další čtyři bloky jaderných elektráren.


 

Text vznikl v rámci předmětu Na semestr novinářem!


Filip Jančárek studuje bakalářský obor Politologie a mezinárodní vztahy na Vysoké škole CEVRO.

90 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

NEJČTENĚJŠÍ

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png
bottom of page