top of page

ARCHIV

BEZP. ANALYTIK KUCHYŇA: O bezpečnosti (střední) Evropy se dnes rozhoduje na Ukrajině a v Gaze

Aktualizováno: 6. 4.

Středoevropský prostor zahrnující země tzv. V4 (ČR, PL, SR, Maďarsko) rozšířený geograficky o Rakousko patřil přes 30 let vůbec k nejbezpečnějším v Evropě. Střední Evropa dlouhodobě nebyla přímo ohrožena státním terorem z třetí země a islámský terorismus v projevech zaznamenaných na Západě se zde až na jednu výjimku (Rakousko) neprojevoval. Kulturní války, obava o energetickou bezpečnost, kybernetické útoky, dezinformace, zpravodajské operace – toho všeho nebyl region ušetřen ani v minulosti, ale s pomocí aliančních partnerů se s tím vždy nějak vypořádal. To platilo do února 2022.


Jahjá Sinvár / Vladimir Putin, zdroj: wikicommons.
Jahjá Sinvár / Vladimir Putin, zdroj: wikicommons.

Ruská agrese na Ukrajinu přinesla do střední Evropy přímo existenciální hrozbu. Ta by za určitých okolností mohla středoevropské státy připravit o to, co si vybojovaly po pádu komunismu, resp. po vítězství  Západu ve studené válce. Ohrožena je jejich svoboda.


Tvrzení, že za českou svobodu se dnes bojuje u Avdějevky či v blízkosti Oděsy, není rozhodně přehnané.

Imperiální a agresivní politika RF se nesmířila s tím, že území, které kdysi Moskva ovládala, už nepatří do její sféry vlivu. Faktory, které o tom rozhodly, např. vstup většiny středoevropských zemí i Baltských států do NATO, momentálně nejsou podstatné. Putinovi je to jedno. Ruský úspěch na Ukrajině a posun impéria na Západ by střední Evropu ohrozil  podobně jako II. světová válka.


Další hrozba s tím spojená spočívá v tom, že ne všechny středoevropské státy si to uvědomují. Slovensko a jeho nová politická reprezentace přemýšlí o své obraně v kategoriích dohod s Impériem. Zlo se někde zastaví a nebude dále postupovat, když se k němu budeme chovat vstřícně. Maďarsko mělo s jednou ze stran rusko-ukrajinského sporu z minulosti nevyřízené účty, přes které se nedokázalo přenést ani po agresi. I přes svou negativní historickou zkušenost s Ruskem se maďarská politická reprezentace tváří, že se jí konflikt v sousední zemi (!) netýká.


Rovněž Budapešť preferuje cestu dohody s agresorem. Rakousko zachovává svou neutralitu a zůstává ukryté v obklopení aliančních zemí s důvěrou, že nové turbulence přečká jako vždy. Část její politické scény (FPO) se domnívá, že dohoda s Putinem je možná, a někteří exponenti předchozích vlád se dokonce přestěhovali trvale do Ruska.


Polsko a Česká republika se chovají jako by měly jinou středoevropskou DNA. Právě jejich zkušenost s Ruskem vedla k přímé pomoci Ukrajině, k přijímání migrantů a k přesvědčování Západu, že se Rusko na ukrajinské hranici nezastaví. Největším teroristou ohrožujícím dnes středoevropský prostor je tak jednoznačně Putin. V Praze a ve Varšavě to pochopili okamžitě. Maximální podpora Ukrajiny – v tom především dodávky zbraní – je tudíž hlavním charakteristickým rysem boje proti terorismu ve střední Evropě.  


Země V4 dlouhodobě odmítají migranty z Blízkého východu

Druhý konflikt, který se může do tohoto prostoru promítnout, je probíhající válka v Gaze. Válka státu Izrael s nestátním aktérem – s teroristickým hnutím Hamás. Islámské teroristické skupiny již mnohokrát v Evropě útočily, ale středoevropskému prostoru se zatím islámský terorismus vyhýbal. Radikální islám zde nikdy neměl ani komfortní, ani vhodné operační zázemí. V prostoru žije jen nepočetná muslimská menšina a země V4 dlouhodobě odmítají přijímat migranty z Blízkého východu. Konsensus středoevropských politiků napříč ideologickým spektrem vůči nelegální migraci z muslimských zemí zde přetrvává.  


Jedinou zemí s početnější muslimskou komunitou je Rakousko, kde je bezpečnostní riziko spojené s touto komunitou mnohem výraznější než jinde v regionu. Maďarsko a Česká republika jsou navíc aktuálně nejvíce proizraelské státy nejenom v regionu, ale i v celé EU. V České republice je to dáno politickou tradicí už od časů presidenta Masaryka či založení státu Izrael a v Maďarsku pak současnou politickou reprezentací. I tento fakt přitahuje pozornost mezinárodního džihádu na střední Evropu. Nebude-li Hamás zničen, tak podobně jako Putin půjde dál. Dál znamená do Evropy. Nutno zdůraznit, že Hamás, Hizballáh, Palestinský islámský džihád jsou proxy Íránu a konflikt na Ukrajině ukazuje určitou propojenost Teheránu s Moskvou. V Izraeli už to pochopili, byť jim to trvalo poměrně dlouho. Je nezbytné, aby to pochopili i v Evropě, včetně džihádu zatím ušetřené Evropy střední.  


Závěrečná poznámka se týká připravenosti středoevropského regionu na stupňující se bezpečnostní riziko. Ukrajinský případ je zcela zásadní. Ukrajina ukázala cestu  – pomoz si sama a bude ti pomoženo. Odhodlání Kyjeva postavit se agresorovi vedlo k tomu, že se Západ a Spojené Státy – po dramatických výzvách m.j. z Polska a z ČR – rozhoupaly s pomocí Ukrajině.


 
 

Středoevropské země se rovněž musí spolehnout v první řadě samy na sebe a teprve potom na článek 5 Washingtonské smlouvy. V Polsku to pochopili 23. února 2022, v Praze posléze také. V Bratislavě a v Budapešti ještě ne.


Pochopit to = začít budovat silnou armádu, zbrojit, shromažďovat zpravodajské informace a sdílet je s nejbližšími spojenci, zvyšovat procenta HDP na obranu a zcela odmítnout teorii appeasamentu. S agresorem, imperátorem či teroristou se dohodnout nelze. Ten musí být poražen!

135 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


NEJČTENĚJŠÍ

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png
bottom of page