Nikoli jen významné události uplynulého týdne ve Zpětném projektoru: Žal ze spoluobčanů horší toho environmentálního. Odposlechnutý Zeman. Afghánistán a my. Jurassic Prague a Socdem není mrtvá, jen je na přístrojích.
Žal ze spoluobčanů horší toho environmentálního
„Na Čechy dopadá environmentální žal,“ píše „holdingový blog“ iDnes a cituje několik psychologů, kteří se tímto fenoménem zabývají. Obavy z klimatických změn prý pociťuje již celá pětina našinců. A nedávné tornádo na Moravě jejich řady ještě posílilo. Nechceme pocity dvou milionů spoluobčanů (včetně kojenců) nijak zlehčovat, ale my v ZP spíše pociťujeme (a to čím dál tím silněji) úzkost z několika milionů Čechů, kteří sympatizují s moravským Japoncem, kterému se nesmí říkat Pitomio, se slovenským agentem StB Babišem, toho času premiérem, a nově s ušatým kombajnérem Šlachtou. A to již nemluvíme o úzkosti z toho, jak na změny klimatu zareagují nejen tito pánové, ale především bruselské úřednictvo mající toho času antiuhlíkový svatý zápal mozkových blan. Klima se zřejmě mění a Zemi čekají nepříjemné věci, ale naši zemi čeká se všemi těmito pány katastrofa již v několika následujících letech. Hergot, berte to, prosím vás, vážně!
Odposlechnutý Zeman
Miloš Zeman po delší době promluvil. V rozhovoru pro Blesk Zprávy naši tajnou službu, se kterou dlouhodobě válčí, obvinil z odposlouchávání ústavních činitelů. Server Neovlivní.cz pak celou věc doplnil informacemi, že BIS tak úplně neodposlouchávala nějakého ústavního činitele, nýbrž pouze neformálního a neplaceného poradce prezidenta Nejedlého (pozn. ZP, Nejedlý je podle aktuálních informací stále spíše jen poradce, nikoli prezident). Nicméně, jak nám sám Zeman prozradil, zřejmě BIS opravdu odposlouchávala i jeho, neboť si jako hrdý nemajitel mobilního telefonu občas půjčuje známý poradcův přístroj s putinovským obalem. Jak se shodli víceméně všichni příčetní politici, politologové a zemanologové, o žádné překvapení nejde. Naopak by bylo překvapivé, kdyby tohoto Zemanova famula napojeného na Kreml naše kontrarozvědka neodposlouchávala. Tak co tam máte, pane prezidente, na Koudelku dále?
Afghánistán a my
K událostem v Afghánistánu bylo za poslední týden publikováno velké množství často zcela protikladných názorů, a to poněkud nezvykle i v rámci stejných, jinak na svých „mainstreamovaných“ pozicích důkladně zakopaných názorových skupin. Na jedné straně se hovoří o zbabělé zradě (ať již mají být jejími aktéry Američané, NATO nebo afghánská vláda), na straně druhé o nevyhnutelném pragmatickém kroku, k němuž jednou muselo dojít, a fakticky již nebyl žádný důvod otálet. Jedni viní Bidena, druzí Trumpa. Pro jedny je americké stažení se z Afghánistánu příznakem slábnutí Západu a ztráty jeho důvěryhodnosti, pro druhé jde o krok, který umožní, aby se USA geopoliticky konečně zaměřily na významná hřiště namísto svým významem marginálních horských pustin střední Asie. V ZP máme jakýsi dojem, že všechny tyto pohledy platí do nějaké míry současně a ze všeho nejvíce jde o předznamenání poměrně zásadní paradigmatické změny, pokud jde o roli Západu v mezinárodních vztazích. Neuchopitelnost konce afghánské kampaně jako by skutečně ukazovala na to, že jsme tamní realitu nepochopili a jen jsme si do těch vyprahlých hor projektovali vlastní představy. Anebo je to jinak a problémem není to, že Západ už před 20 lety nechápal Afghánistán, ale to, že za tu dobu především právě Západ přestal rozumět sám sobě a své roli ve světě.
Jurassic Prague
Pražská buňka Starostů a nezávislých si na Facebooku platí reklamu mj. v podobě sponzorovaného statusu náměstka primátora Petra Hlubučka, který Pražanům zvěstuje návrat zubrů do pražské přírody. Není úplně jasné, kdy zubři z pražské přírody zmizeli a o jak moc retrospektivní návrat se tedy bude jednat. Paleozoologická sekce ZP tento návrat v čase odhaduje na nižší tisíce let. Pokud se však pražský magistrát pouští do projektů tohoto typu, není patrně na místě držet se zase až tak zpátky a lze zauvažovat též o návrat praturů (přeci Praha nebude zaostávat za nějakými Milovicemi!), mamutů (jejich přirozeným teritoriem bude patrně Václavské náměstí, minimálně jeden mamut se z jedné budovy v jeho horní části za poslední dekády téměř nehnul) a samozřejmě dinosaurů. Minimálně pokud jde o dinosaury tzv. politické, tak Starostensko-korzársko-spojeně-spoluistická koalice od počátku svého koalování dělá vše pro to, aby k návratu těchto dinosaurů došlo co nejdříve. Asi si tady v ZP z nostalgie pustíme Jurský park a budeme vzpomínat na dobu sice vnějškově značně neestetickou, ale díky níž se dnes alespoň lze autem dostat ze Smíchova do Tróji za nějakých 10 minut.
Socdem není mrtvá, jen je na přístrojích
Vedení Sociální demokracie bylo nedávno kritizováno za to, že nevede kampaň a její předseda je na dovolené. Tak to v neděli napravili a vrcholní straníci v čele s Hamáčkem odstartovali kampaň před říjnovými volbami. „Jistoty jsou tím hlavním heslem, se kterým jdeme do voleb,“ zdůraznil při zahájení kampaně Hamáček. Pak tam bylo leccos, co se nám nezdá podstatné. Zajímavý byl pak už jen konec, kdy předseda zdůraznil, že „Sociální demokracie není mrtvá. Je to strana, která vždy najde řešení, aby se udržela na cestě“. Podivuhodnou cestu Jana Hamáčka, jak nechat zmizet v politické historii naši nejstarší parlamentní stranu v ZP pozorně sledujeme a musíme s předsedou souhlasit, že je to jistota a Socdem opravdu ještě není mrtvá, ale již dlouho je na přístrojích. Pokud jde SocDem do voleb s tím, že jistoty jsou to hlavní, tak na základě všech posledních předvolebních průzkumů se rýsuje zejména jedna jistota, a to ohledně toho, jak SocDem z těch voleb vyjde. Cesta zpět se možná najde, ale bude to ještě hodně hledání a rozhodně ne s lidmi, jako je Hamáček, Maláčová či Stropnický jr. Sbohem a šáteček, přátelé.
Vážení a milí čtenáři, takový byl prázdninový Zpětný projektor, přejeme Vám krásný týden.
Redakce CEVRO ARENY.
Zpětný projektor přináší každé pondělí komentář k dění uplynulého týdne, nikoli nutně jen k významným událostem. Jedná se o nedůsledný retrospektivní editorial minulého týdne na CEVRO ARENĚ, ale i jinde.
Comentários