ARCHIV

SÝR ZDARMA: Když je úředník více než obchodník

Proč Čína, země, která vynalezla střelný prach a papír, tolik zaostala v posledních 300 letech za Evropou? Jeden z možných důvodů je fakt, že úředník ve státní správě bylo v Číně nejprestižnější povolání. Na druhou stranu byli obchodníci na nejnižším stupni společenského žebříčku. Přinášíme první z textů ze spřátelené platformy SÝR ZDARMA o nesmyslných regulacích a státu, který dělá, co nemá.



Otázku, proč Čína v posledních stoletích zaostala za Evropou ve vědeckém pokroku a využití technologií, položil jako první v minulém století britský chemik Joseph Needham. Odtud její název Needhamova otázka.


Teorií, proč se tak stalo, je více. Mnozí badatelé včetně samotného J. Needhama se shodují, že podstatný vliv měl způsob, jakým byla v Číně organizována mocná státní byrokracie.


Podle nich byla právě silná čínská byrokracie a slabé postavení řemeslníků a obchodníků jedním z důvodů, proč se Číně po jejích počátečních úspěších na vědeckém poli přestalo dařit.


Z důvodů, které byly dány způsobem historické organizace čínského státu, měli nadaní jedinci v Číně velmi málo důvodů k tomu, aby investovali svůj čas k získání potřebných znalostí a zkušeností, které by jim pomohly při vědecký objevech.

Konkurence je dobrá ve všem

Čína měla již od raného středověku silný úřednický aparát, který byl nutný ke spravování velké říše a rozsáhlých zavlažovacích systémů. Naopak v Evropě převládal „aristokratický feudalismus", který i díky roztříštěnosti Evropy na stovky malých států neměl takovou moc.


Snaha o silnou kontrolu společnosti byla i v Evropě přítomná ve všech státních útvarech té doby. Na rozdíl od silné centralizované Číny však mezi sebou v Evropě soutěžily stát s církví, církve mezi sebou a nakonec i jednotlivé státy. Konkurence a boj o moc ve společnosti způsobily, že odpor proti novým myšlenkám neměl tak silnou pozici jako v jednotné Číně kontrolované silnou byrokracií.


Stejně jako Evropa měla i Čína lidský kapitál a nepochybně zde existovali mnozí, kteří měli potřebné nadání a všechny předpoklady k tomu, aby stáli u zrodu nového vědeckého objevu. Na rozdíl od Evropy však měli výrazně nižší motivaci získat patřičné vzdělání a dovednosti, které by jim umožnily jejich nadání zúročit.


Občas je nutné něco spočítat

Individuální nadání a schopnost kritického pozorování jevů v přírodě jsou nesporně velmi důležité pro vědecký pokrok. Podle historiků však od určitého okamžiku vyžaduje věda též matematické vyjádření hypotéz a schopnost jejich testování při kontrolovaných experimentech. Dobrá znalost přírodních věd a základní zkušenost s experimentováním představují lidský kapitál, na kterém je možné stavět při vědeckém bádání. Získat takový kapitál je náročné a vyžaduje nemalé množství času.


Z důvodů, které byly dány způsobem historické organizace čínského státu, měli nadaní jedinci v Číně velmi málo důvodů k tomu, aby investovali svůj čas k získání potřebných znalostí a zkušeností, které by jim pomohly při vědecký objevech.


Úředník je král

Motivací většiny nadaných jedinců bylo stát se úředníkem. Služba ve státní správě byla v Číně na vrcholu společenského žebříčku. Ideologie Číny postavená na konfuciánství dělila občany do čtyř kast a obchodníci a řemeslníci byli na žebříčku společenské prestiže nejnižší kastou. Proto dávalo pro mnoho nadaných Číňanů největší smysl ucházet se o službu ve státní správě.


Počátky vlády mocného byrokratického aparátu v Číně se datují do 3. století před naším letopočtem, kdy byla Čína poprvé ve větším měřítku sjednocena. O devět století později, kolem roku 600 našeho letopočtu, zavedla dynastie Sui zkoušky pro úřednický aparát. Dynastie Song, která se dostala k moci v roce 960, způsob výběru státních úředníků dále zdokonalila a všichni státní úředníci museli projít sítem velmi přísných zkoušek.


Základní literatura vyžadovaná u zkoušek byla konfuciánská klasika, kterou se studenti museli naučit zpaměti. Její text obsahoval 431 tisíc znaků a k jejich zapamatování byly nutné roky studia. Poté, co se klasické texty naučili uchazeči o úřednický post zpaměti, museli pečlivě přečíst a nastudovat komentáře ke konfuciánské klasice spolu s dalšími literárními díly. Jejich délka byla mnohonásobně delší než samotné klasické texty. Detailní porozumění filozofickým a historickým souvislostem ve studovaných textech bylo nezbytné pro úspěšné složení zkoušky, během které uchazeči psali básně a eseje.


To byly zkoušky, ne jako teď

Zkoušky probíhaly v centrech postavených speciálně pro tyto účely. Jedno takové centrum se dochovalo v Nankingu. Je to zdí obehnaný prostor s tisíci maličkými komůrkami, které jsou jen o málo větší než toaleta ve vlaku. „Během dvou dnů, po které zkouška trvala, uchazeče sledovali vojáci na strážních věžích. Jediným povoleným pohybem byly kroky sluhů doplňujících jídlo a vodu a odnášejících lidské výkaly."



Byla to nepochybně těžká zkouška, ale pravděpodobně nepovzbuzovala k nějakým novotám. Obsahovala čtyři knihy a pět klasiků konfucianismu. Striktní pravidla obsahu zkoušek spolu s jejich obtížností tak nedávaly žádnou možnost věnovat další čas studiu přírodních věd potřebných k vědeckému bádání.


Protože úředník bylo nejprestižnější povolání, ucházeli se o něj i ti nejnadanější, kteří však museli investovat roky času a úsilí, aby dosáhli svého cíle.


Možná jsou důvody historického zaostání Číny pouze zajímavou kapitolou dějin. Nebo jsou její historické zkušenosti něčím, z čeho je možné si vzít ponaučení i v současnosti.



 

Text je převzat z platformy SýrZdarma.cz se souhlasem autora.


Zdroje: (1) Justin Yifu Lin: The Needham Puzzle (2) Věda a civilizace v Číně (3) Arthur Cotterell: China, A History

381 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
Screenshot%202020-10-21%20at%2011.15_edi
CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png

NEJČTENĚJŠÍ