Banner_Patreon1.jpg

ARCHIV

NEJČTENĚJŠÍ

Rovní a méně rovní

Ulicí procházeli rozzlobení lidé, provolávali protižidovská hesla, napadali židovské obchody a hanobili synagogy. Nejde o výjev z carského Ruska, ale ze Spojených států letošního roku. Třeba z demonstrace hnutí Black Lives Matter v Los Angeles koncem letošního května. Je v tom velký kus ironie. Typický americký Žid je potomkem imigrantů z východní Evropy, kteří prchali před chudobou, ale i nenávistí. I v Americe se stali předmětem předsudků nebo ústrků, podobně jako černoši, i když v menší míře. Ale dostali šanci, využili jí a většinou se brzy vzmohli.


Řetěz ironie je ale delší. Židé na trpké počátky nezapomněli a stali se mezi bělochy nejhlasitějšími bojovníky za práva černochů. Dokonce se dalo mluvit o spojenectví, byť i to začalo nejpozději v 70. letech hořknout. Dnes už je situace zcela převrácená, Židé se stali – přinejmenším v očích části bojovníků za rovnoprávnost – předními viníky rasových nespravedlností. Tak jak se to projevuje na demonstracích nebo i ideologii hnutí BLM.


Zimmermanova pomsta

Hashtag #BlackLivesMatter se objevil v roce 2013 poté, co člen sousedské hlídky George Zimmerman zastřelil neozbrojeného černocha Trayvona Martina. Případ vyvolal projevy veřejné nespokojenosti pod hlavičkou BLM, které vyvrcholily letos po smrti George Floyda.

Je charakteristické, že už po Martinově smrti se začala šířit fáma, že Zimmerman je Žid, a jde tedy o násilí privilegovaného bílého Žida na nevinném Afroameričanovi. Tento motiv nebyl v roce 2013 zdaleka nový; a nezmizel ani v následujících letech. Bylo možné ho odbýt tvrzením, že hnutí Black Lives Matter je volně organizované, a nemůže mít extremisty pod kontrolou. V roce 2016 ovšem vedení BLM uveřejnilo programové prohlášení, které obsahovalo řadu výpadů proti Izraeli coby „apartheidnímu státu“, nebo dokonce pachateli „genocidy“. BLM se jím také přihlásilo k hnutí BDS, které usiluje o bojkot Izraele a uvalení sankcí na něj. Současně dokument BLM neobsahoval vyjádření k žádnému jinému státu nebo konfliktu na zeměkouli.

Proti formulacím o genocidě se ohradily i některé silně levicové židovské organizace, jako je Trua, která jinak v USA zapáleně propaguje boj proti okupaci. Dokonce i jeden z nejznámějších židovských kritiků Izraele Peter Beinart se pozastavil nad jazykem manifestu BLM. Antisionismus z oficiálních dokumentů zmizel, navíc některé osobnosti, jako například syn Martina Luthera Kinga Jr., velkého přítele Židů a Izraele, také vyjádřily nespokojenost s takovými tendencemi. Problém se ovšem přestěhoval jinam.


Třísky začínají létat

Neustále se totiž vynořuje v řadách prominentních sympatizantů BLM, například moderátor a komik Nick Cannon sdílel na síti antisemitské teorie, pozornost z podobných důvodů vyvolal také hráč amerického fotbalu DeSean Jackson a bývalý basketbalista Stephen Jackson. Jejich stanoviska neobsahují jen tradiční obvinění typu „Rothschildové vlastní všechny banky a vládnou Americe“, ale i méně známé, ale v jejich prostředí už dobře zavedené konspirační teorie. Například že černoši jsou skutečnými „dětmi Izraele“, zatímco Židé se za ně jen vydávají, aby je mohli ovládat.


V podstatě jen opakovali tvrzení Louise Farrakhana, vůdce organizace Nation of Islam, proslulého výpady proti Židům, ale i bělochům a homosexuálům. Většina amerických černochů ani většina amerických muslimů se k Farrakhanovi nehlásí, ale je příznačné, že v prostředí aktivistů Black Lives Matter není jeho osoba vnímána kontroverzně – jako kdyby si v boji za rovnost ras nebyli rasisté tak úplně rovni.



Zmíněné černošské celebrity jsou viditelné, ale možná marginální případy. Totéž se ale nedá říci o řadě pěšáků nebo středních kádrů BLM. Incident v losangeleském Halifaxu, zmíněný v úvodu, je nejextrémnějším případem, ale projevy nenávisti vůči Židům anebo Izraeli se staly běžnou součástí demonstrací ve jménu hnutí a jeho cílů. Když po pár incidentech několik židovských organizací prohlásilo, že už nebudou přímo podporovat BLM, ale i nadále budou usilovat o podporu černošské komunity, aktivistka BLM Rachel Gilmerová věc odbyla: „Nemyslím, že je to ztráta.“ Organizátorka zmíněných akcí BLM v Los Angeles Melina Abdullahová se od násilných projevů nenávisti k tamním Židům odmítla distancovat s tím, že „toto je povstání, vzpoura, revolta“.


Bělejší než běloši

Pozadí židovsko-černošského napětí je komplikované. Částečně souvisí s tím, že zatímco Židé v Americe uspěli, Afroameričané zůstali dole. Jistě to bylo způsobeno výhodou světlé pleti většiny Židů, ale asi i odlišným způsobem uvažování obou komunit. Židé se stali pro afroamerickou komunitu živou výčitkou, černoši zas frustrovaným příjemcem židovské pomoci. V jiných případech byli Židé nejviditelnější tváří bílého světa, byli silně zastoupeni mezi učiteli v černých čtvrtích, sociálními pracovníky, ale i pronajímateli bytů.


Z Židů se během let stali „superběloši“, kteří víc než ostatní těžili z bílého privilegia. Pod vlivem lidí, jako je Farrakhan, se rozšířila představa, že Židé byli nejtypičtějšími otrokáři či obchodníky s otroky, případně že stojí v pozadí „vězeňského byznysu“ a jsou hlavní příčinou neradostné situace Afroameričanů.


Tento druh protižidovského sentimentu se stal přirozenou součástí „černého nacionalismu“, podle některých názorů je v tomto světle BLM naopak ještě relativně nevinné. Převyprávění Židů nikoli jako oběti, ale privilegovaného pachatele převzala i část americké „bílé“ levice. Židé ztratili nárok na lítost nebo ohledy. Naopak, kolektivně se stali legitimním cílem „spravedlivé zloby“.


Vrazi dětí

Nejčastěji mají protižidovské výpady podobu „antisionismu“. Například při incidentu v Los Angeles se při drancování židovských obchodů volala hesla jako „Free Palestine“ a „Fuck Israel“. Ve Washingtonu si lidé oblíbili provolání „Israel, we know you, you murder children too“ („Izraeli, známe tě, taky vraždíš děti“).


Významnou úlohu hraje přesvědčení o obzvláštní krutosti Izraelců, která prý negativně ovlivňuje i poměry v USA. K článkům víry totiž patří přesvědčení, že zakleknutí krku, po kterém zemřel George Floyd, údajně americké policisty naučili jejich izraelští kolegové.


V této ideologii došlo k úzkému propojení afroamerické a palestinské věci. Černoši a Palestinci, případně bílí rasisté a Izrael, jako by byli jedno a totéž. Souvisí to s potřebou obsadit si úlohy obětí a pachatelů, ale také s různými módními teoriemi, podle kterých je Izrael poslední existující koloniální projekt. Odstraněním tohoto zřídla zla jako kdyby bylo možné odblokovat řešení všech ostatních problémů světa. Nejde tedy o kritiku izraelské politiky nebo boj za zřízení palestinského státu, ale vážně míněné volání po anihilaci Izraele.


Bylo by možné odbýt to jako bláznění radikálů, ale věc má přímý dopad na životy amerických Židů. Nejde o čistě „rasový“ antisemitismus, v hnutí nadále působí „Židé“. Ale jen za tu cenu, že se distancují od Izraele, vyznají se z židovského podílu na útlaku černých lidí, uznají svá nezasloužená privilegia, nebo se prostě zřeknou oddanosti své identitě.


Židovští aktivisté, ale třeba i nahodilí studenti na univerzitách jsou občas nuceni k projevům loajality vůči tomuto výkladu světa nebo jsou vytlačováni ze studentských rad s tím, že jejich židovský původ jim brání v nestranném posuzování problémů utlačovaných menšin. Slovo sionista v těchto debatách znamená Žid, nebo spíš „nenapravený Žid“. Linda Sarsourová, prominentní americko-palestinská aktivistka, například zvala na demonstraci proti rasismu s upřesněním, že „vítáni jsou všichni, kromě policajtů a sionistů“.


Týká se to i jiných progresivních hnutí. Židovské lesbičky byly vykázány z pochodu za práva sexuálních menšin v Chicagu, protože nesly duhovou vlajku s Davidovou hvězdou. Bojovnice za ženská práva Vanessa Wrubleová byla za podobných okolností vytlačena z vedení Women’s March Group, a místo ní nahoru vystoupala zmíněná Linda Sarsourová. Vypadá to jako záměrná nebo i nevědomá snaha těchto hnutí vytlačit ze svých řad Židy. Tedy skupinu, jejíž zástupci hráli v těchto kauzách klíčovou roli. Ovšem po nástupu „barevných“ a radikálních bělošských aktivistů už nejsou potřeba, právě naopak.


Židé se ošívají

Antisemitismus se po klidných desetiletích vrátil v USA do mainstreamu. Ten pravicový má i vražednou podobu, ale pro Židy, často vyznavače americké verze levicového liberalismu, je neméně šokující nástup nenávisti na levici.


Část Židů problém popírá a označuje jej za pokus oslabit nebo rozdělit hnutí za černošská práva. Například v nedávném článku v Newsweeku se dotázaní Židé snažili fenomén bagatelizovat – třeba proto, že boj za rasovou rovnost se stal součástí identity této části americké komunity, a proto jeho úspěch nadřazují ostatním věcem.


Jiná část Židů údajně mlčí ze strachu, že budou skandalizováni, podobně jako řada jiných Američanů. Současně dochází k paradoxním výjevům, například když ultraortodoxní Židé v New Yorku vítali policisty potleskem nebo je zásobovali lahůdkami a nápoji. Bylo to v době, kdy se slovo „policista“ stalo v jiných částech země skoro nadávkou.


Americká židovská komunita, pokud o ní vůbec lze hovořit jako o celku, se nepochybně cítí znepokojena a její progresivní část necítí dost podpory ve svém vlastním prostředí. Židé po generace patřili zhruba ze tří čtvrtin k voličům demokratů. Jenže jednomu proudu BLM (a také jednomu proudu uvnitř Demokratické strany) se podařilo debatu o nápravě křivd spáchaných na černoších unést a formulovat ji způsobem, který má jasně protižidovský tón.


Teoreticky je možné, že část liberálních Židů přehodnotí železné pravidlo americké politiky a podpoří Trumpa a vůbec republikány, kteří na získání židovské podpory dlouhodobě pracují. Židé mají silné zastoupení v důležitých státech, jako je Florida, a na rozhodnutí pár desítek tisíc voličů dost záleží. Byl by to paradoxní výsledek zostřeného boje za rasovou rovnost.


Článek byl napsán pro THE CONSERVATIVE: https://theconservative.online/cz.

76 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
Pinkerton_HiringAd_Cevro Institute final
Screenshot%202020-10-21%20at%2011.15_edi
banner_viavis.jpg
Gordic.png
BabelApp_bannery_STAT_1200x628_V2_CZ.jpg
Michael-Chertoff-2008.jpg
SEDIVY.jpg
vONDRA1.jpg