ARCHIV

Ozbrojení civilisté a budoucí bezpečnostní krize

Aktualizováno: 4. 8.

Na konci ledna 2021 nabyl účinnosti zákon č. 14/2021 Sb., o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky. Tento poměrně kostrbatý název je v praxi dnes již prakticky běžně zkracován do hovorového označení „nadstavbový zákon“. Má se totiž jednat o „nadstavbu“ standardní právní úpravy platné v oblasti civilních zbraní, kterou představuje především zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.



Nová právní úprava

Nadstavbový zákon byl přijat jako nepřímý důsledek revize evropské směrnice o zbraních z roku 2017 (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/853). Tento nepříliš povedený unijní předpis měl reagovat na teroristické útoky, k nimž došlo zejména ve Francii v roce 2015. Za nepovedený jej lze považovat již z toho důvodu, že i pokud by byla pravidla, která tato směrnice přinesla, v účinnosti v roce 2015 či v letech přecházejících, stejně by se kanálů, jimiž si tehdejší teroristé zbraně opatřili, nedotkla (snad s výjimkou původně expanzních zbraní, které použil Amedy Coulibaly při útoku v košer prodejně Hypercacher v lednu 2015).


Revidovaná směrnice o zbraních přinesla nový systém výjimek pro nabývání a držení některých nově zakazovaných zbraní, mezi nimi též většiny samonabíjecích zbraní vycházejících z vojenských pušek či samonabíjecích zbraní s vysokokapacitními zásobníky. Tento systém byl z poměrně významné části na evropské úrovni záměrně navržen tak, aby vyhověl požadavkům států typu Finska či Švýcarska, které v rámci systémů přípravy obyvatelstva na krize (ať již jde o systémy primárně rezervistické, nebo spíše dobrovolné) umožňují civilním osobám nabývat a držet zbraně vojenských typů nebo zbraně obdobné.


Česká republika měla od počátku v úmyslu těchto výjimek do budoucna taktéž využít. Na rozdíl od některých jiných států (Litva, Polsko) ovšem doposud chyběl odpovídající právní základ, který by nejen příslušné výjimky do tuzemské legislativy transponoval, ale také umožnil reálnou a státem garantovanou (pokud ne přímo řízenou) přípravu občanů, která by těchto výjimek využívala, a tím dále rozšířila okruh osob využitelný v případě potřeby pro potřeby státu.


Nadstavbový zákon představoval první krok uvedeným směrem, když zakotvil existenci „Systému střelecké přípravy“, jehož účelem je zlepšování znalostí, schopností a dovedností osob oprávněných k nakládání se střelnými zbraněmi pro potřeby zajišťování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti České republiky (§ 4 odst. 1 nadstavbového zákona). Ačkoli jsou absolventi tohoto systému považováni za „Stanovenou zálohu státu“ (§ 6 odst. 2 nadstavbového zákona), nejedná se v žádném případě o obdobu či dokonce alternativu k již existujícím institutům jako jsou aktivní zálohy, které jsou přímo součástí ozbrojených sil České republiky, nebo tzv. dobrovolná cvičení v podobě dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti podle branného zákona.


Cíle nadstavbového zákona jsou zde podstatně skromnější (nemá být zřízen žádný další sbor rezervistů), ale současně jsou jeho ambice relativně široké, neboť v ideálním případě jsou jeho cílovou skupinou fakticky všichni držitelé zbrojních průkazů, kteří by měli být vtaženi do systému sebevzdělávání a dobrovolného tréninku.


Do budoucna by také mohl nadstavbový zákon nabídnout zajímavou možnost prvního seznámení se s problematikou zbraní obecně a případně i možnost přípravy za účelem získání zbrojní průkazu.

Již z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že Systém střelecké přípravy v působnosti nadstavbového zákona má dvě tematické „větve“, a to větev vnitřní bezpečnosti, a jednak větev obrany ČR. Zatímco pro oblast vnitřní bezpečnosti jsou od poloviny loňského roku v nařízení vlády č. 255/2021 Sb. vymezeny 4 úrovně programů střelecké přípravy, pro oblast obrany zatím nebyly žádné programy střelecké přípravy stanoveny.


Programy střelecké přípravy pro oblast vnitřní bezpečnosti jsou věcně zaměřeny na problematiku nutné obrany a krajní nouze (program MV-101 a MV-102), obranu proti útoku aktivního útočníka v podmínkách měkkých cílů (program MV-201) a konečně na možné úkoly plněné v případě krizových stavů (MV-301). Po absolvování všech těchto úrovní (kurzů) může účastník Systému střelecké přípravy získat tzv. pokročilou aprobaci, kterou na žádost vydává Policie ČR, a stát se současně účastníkem programu individuální střelecké přípravy (MV-1-500). Od úrovně MV-201 je účast na Systému střelecké přípravy podporována i materiálně, a to ve formě příspěvku na střelivo.


Programy střelecké přípravy pro oblast vnitřní bezpečnosti jsou zajišťovány akreditovanými soukromými školiteli (držiteli zbrojní licence podle zákona o zbraních) formou kurzů. V současnosti jsou Ministerstvem vnitra akreditovány pro zajišťování těchto kurzů dva subjekty, přičemž několik dalších akreditačních řízení probíhá.


Časový rozsah (hodinová dotace) těchto kurzů je vymezen v nařízení vlády č. 255/2021 Sb. Orientačně jej lze vymezit tak, že kurzy základní úrovně (MV-101 a MV-102) lze absolvovat za 1 víkend, kurz MV-201 za 2 víkendy a pokročilý kurz MV-301 pak zhruba za 3 víkendy. Zahrnuta je střelba z krátké i dlouhé zbraně, přičemž celkem detailní sylabus každého kurzu je stanoven opět v citovaném nařízení vlády.


Celý článek najdete na stránkách partnerského magazínu CZDEFENCE. KLIKNĚTE ZDE.



 

Mgr. Ing. Jan Bartošek, odborník na zbraňovou problematiku, působí na odboru bezpečnostní politiky Ministerstvo vnitra ČR. Dříve se věnoval rovněž popularizaci přístupu Law & Economics, je spoluautorem knihy Ekonomický přístup k právu (2015).

176 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
Screenshot%202020-10-21%20at%2011.15_edi
CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png

NEJČTENĚJŠÍ