Banner_Patreon1.jpg

ARCHIV

NEJČTENĚJŠÍ

Osudy kmene Šajtát v syrské válce

V Sýrii má zhruba 20 % populace kmenovou příslušnost a role kmenů je důležitá zejména v sunnitských arabských komunitách. V průběhu syrské války různé kmeny a jednotliví kmenoví vůdci přebíhali podle potřeby z jedné strany na druhou. Loajalita kmenů a klanů se ještě více roztříštila mezi syrskou vládu, Turecko, Írán, ISIS, jiné rebely či kurdskou de facto administrativu na východ od řeky Eufrat. Svou roli hrály i rozbroje mezi starší generací financovanou syrským režimem, mladšími vůdci a členy kmenů, kteří ve spolupráci s islamistickými radikály viděli příležitost dostat se na výsluní.



Arabská společnost na východě Sýrie je extrémně tradiční a konzervativní, ať už kvůli kmenovým tradicím a obyčejům, či tendencím k podpoře radikálních islamistických proudů. Nakonec i necelých 20 % převážně sunnitských Arabů, kteří se ze Syřanů k ISIS připojili ze skutečně ideového přesvědčení, je obrovské číslo. Arabský sunnitský Šajtát s asi 100 tisíci členy patřil mezi vlivné kmeny pravděpodobně největší konfederace Aqídat v provincii Dajr az-Zaur. Své prominentní pozici se těšil nejen díky svojí velikosti, ale taky přítomnosti ve městech Abú Hamám, Kaškíja a Qarániž na východním břehu Eufratu v blízkosti klíčových ropných polí, včetně strategického pole Omar a Tanak. S Asadovým režimem ztrácejícím vliv nad oblastí i ropnou infrastrukturou Šajtát od konce roku 2013 prakticky ovládl tamní lukrativní ropný sektor a zisk z něj.


Příběh kmene Šajtát ilustruje komplikovanou situaci a rozbití soudržnosti tradičních společenských struktur v důsledku dekádu trvající války.

Honba za lákavým ziskem se nakonec stala kmeni Šajtát osudnou, neboť kmenoví vůdci přecenili svoje síly a odmítli předat kontrolu nad ropou novému mocnému hráči: ISIS. Drtivá většina ostatních kmenů jednoduše přesunula svoje bojovníky z jiných islamistických skupin jako Fronta al-Nusrá či Islámská Fronta pod alespoň tehdy „vítěznou“ vlajku ISIS.

Na konci července 2014 Šajtát zaútočil na bojovníky ISIS a jedenáct jich zabil, z toho pět jich bylo přímo z jejich kmene. ISIS odpověděl exemplárním a brutálním způsobem. Zatímco jeden z šejků Šajtát Rafa al-Ražu ještě z exilu v Istanbulu vyzdvihoval úspěchy v boji proti ISIS, jeho kmenoví válečníci už byli poraženi. ISIS v srpnu 2014 exemplárně popravil 700 až 1000 mužů. Celý kmen byl vyhnán ze svých domovů a až po oficiálním „omilostnění“ a odzbrojení jim bylo dovoleno se vrátit až v prosinci 2014 a do Abú Hamám až v červnu 2015.



ISIS přilákal do svých řad i členy Šajtát. Mladší před válkou často původem nevýznamní, ale zato agilní členové kmenů, se přidávali k válčícím stranám. Jedním z nich byl i Abu Sajf al-Šajtí z města Qarániž, který se přidal k ISIS a zřejmě byl jedním z hlavních strůjců masakru na svých soukmenovcích. Al-Šajtí byl zatčen v květnu 2018 společně s dalšími vysoce postavenými členy ISIS iráckou rozvědkou.

Část válečníků Šajtát se připojila k paletě lokálních milicí pod kontrolou syrské vlády, těch měl být až tisíc. Další až stovky bojovníků pokračovali pokračovaly ve spolupráci s elementy Svobodné syrské armády například v rámci uskupení Lvi východní armády pod vedením Talase al-Saláma v pohoří Qalamún. Skupina byla podporována Američany do roku 2017, než se přesunula na severozápad země na území pod tureckým vlivem.

Až tři tisíce příslušníků Šajtát se připojily ke Kurdy dominovaným Syrským demokratickým silám (SDS), které se za podpory USA a dalších spojenců staly hlavním strůjcem konečné územní porážky ISIS v Sýrii v březnu 2019. Spolupráce mezi Araby a Kurdy v Sýrii není samozřejmostí, naopak vztahy jsou povětšinou extrémně napjaté. Touha po pomstě na ISIS však z SDS udělala lákavého spojence. SDS naproti tomu vítá Šajtát jako protiváhu jiným kmenům, které více tíhnou k ISIS, Damašku, anebo Íránu.



Příběh kmene Šajtát ilustruje komplikovanou situaci a rozbití soudržnosti tradičních společenských struktur v důsledku dekádu trvající války. Kmeny jsou rozděleny a jejich tradiční lídři ještě více oslabeni, což dále ztěžuje stabilizaci a poválečnou normalizaci. Usmíření komunit, které se zde tradičně dělo podle kmenového zvykového práva a jednání mezi šejky, je také o to obtížnější, když tito aktéři ztrácejí vliv.


Článek byl napsán pro https://natbase.cz, novou názorovu platfromu vizuální žurnalistiky. Přináší témata, která stojí za pozornost a pomáhají lépe chápat dění kolem. Promlouvá nejen slovy, ale také prostřednictvím fotografií, infografik či výtvarných děl. Propojuje svět žurnalistiky, umění a vědy. Tato kombinace umožňuje autorům srozumitelně a atraktivně uchopit zásadní společenské debaty. Bez unáhlených závěrů, zato s prostorem k zamyšlení.

423 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
Pinkerton_HiringAd_Cevro Institute final
Screenshot%202020-10-21%20at%2011.15_edi
banner_viavis.jpg
Gordic.png
BabelApp_bannery_STAT_1200x628_V2_CZ.jpg
Michael-Chertoff-2008.jpg
SEDIVY.jpg
vONDRA1.jpg

Hlavní partner:

IMG-20201118-WA0002.jpg

Partneři:

Screenshot 2021-01-18 at 13.59.27.png

Transatlantické centrum VSCI děkuje za podporu:

Přihlašte se pro novinky

csg-logo-rgb.png
czub-logo_edited.jpg
Nadace PPF bílá RGB pro obrazovku.png
210115_varianty.jpg
BabelApp_horizontal_png.png

ISSN 2695-0782

(c) CEVRO Aréna 2020 - Názory, blog,  komentáře, analýzy.

Kontakt: redakce@cevroarena.cz