Nejde jen o Ukrajinu: Trvalá přítomnost ruské armády v Bělorusku ohrožuje Pobaltí
Zatímco se pozornost zaměřuje na Ukrajinu, Rusko posiluje vojenskou přítomnost v Bělorusku, což zvyšuje zranitelnost nejen Ukrajiny, ale také tří pobaltských států, s nimiž je Česko jako člen NATO spojeno smluvní povinností vzájemné pomoci v případě napadení.
Rusko přesunulo do Běloruska 5 000 vojáků, balistické rakety krátkého doletu a protiletecké baterie. Část ruského vojenského kontingentu zaujala pozice podél hranice Běloruska s Ukrajinou. Podle zpravodajských informací může ruská vojenská přítomnost v Bělorusku narůst až na 30 000 vojáků.
Ruští vojáci v Bělorusku
Geopolitický posun statusu Běloruska přináší zásadní změnu bezpečnostního prostředí východní Evropy. Po ruské anexi Krymu Lukašenko několik let odolával snahám Kremlu o vybudování ruské letecké základny v Bělorusku. Během společného vojenského cvičení Zapad-2017 ujišťoval sousedy, že cvičení nebudou použita jako záminka k agresi proti nim. Ještě na sklonku roku 2019 deklaroval, že „nemá zájem obětovat běloruskou suverenitu“ a „nevidí možný zisk z vojenské konfrontace Ruska a Západu“.
Rusku však nejde jen o Ukrajinu, ale o soupeření se Západem. Z politicko-strategického hlediska představují pobaltské země, spojené se západními státy smluvním závazkem vzájemné pomoci, ještě lákavější cíl. Kreml si uvědomuje svou vojensky i ekonomicky slabší pozici, musí proto útočit na politickou jednotu Západu, kde oprávněně cítí zranitelné místo.
Zlom přinesly zfalšované prezidentské volby v srpnu 2020. Masivní a dlouhotrvající protesty veřejnosti a následný Lukašenkův brutální zásah připravily diktátora o zbytek legitimity a jako jediný spojenec mu zbyl Kreml. Najednou uznává ruskou anexi Krymu a dává najevo připravenost podpořit Rusko „ve válce s Ukrajinou“. Souhlasí s případným rozmístěním ruských jaderných zbraní v Bělorusku i s pravidelnými společnými vojenskými cvičeními a rotací jednotek, což de facto znamená trvalou ruskou vojenskou přítomnost v zemi. Došlo i na podpis společné rusko-běloruské vojenské doktríny.
Popsaná situace mění takticko-strategické kalkulace eventuálního vojenského útoku na Ukrajinua Moskvě dává možnost zaútočit z východu, jihu i severu. Ruská armáda stojící na běloruské hranici s Ukrajinou to má do Kyjeva méně než dvě hodiny.
Další cíl: Pobaltí.
Rusku však nejde jen o Ukrajinu, ale o soupeření se Západem. Z politicko-strategického hlediska představují pobaltské země, spojené se západními státy smluvním závazkem vzájemné pomoci, ještě lákavější cíl. Kreml si uvědomuje svou vojensky i ekonomicky slabší pozici, musí proto útočit na politickou jednotu Západu, kde oprávněně cítí zranitelné místo.