Moldavsko se ocitá na křižovatce dějin. Výsledky nedávného referenda těsně potvrdily snahu země stát se členem Evropské unie. Proevropské směřování země nyní ještě podtrhla obhajoba mandátu Maii Sandu v prezidentském úřadě. Přestože cesta ke členství bude vyžadovat zásadní reformy a překonání vlivu Ruska, Moldavsko věří, že jim členství přinese stabilitu, bezpečnost a ekonomický rozvoj. Jak se země vyrovná s výzvami, které na této cestě čekají, a podaří se jí dosáhnout cíle stát se členem EU do roku 2030?
Co přivedlo Moldavsko k rozhodnutí směřovat k Evropské unii? Zatímco mnohé země Evropy jsou již pevnou součástí tohoto společenství, pro Moldavsko jde o zásadní krok k politické a ekonomické stabilitě. Již v roce 2022 požádalo o členství a během téhož roku mu byl udělen status kandidátské země. Dlouhá historie geopolitického tlaku, především ze strany Ruska, vedla Moldavsko k hledání nové cesty – a právě EU nabízí prostor pro rozvoj a demokratickou stabilizaci.
Důležité, ale těsné referendum
Před dvěma týdny se v Moldavsku uskutečnilo první kolo prezidentských voleb a současně proběhlo i referendum, kde se mohli obyvatelé vyjádřit, jakým směrem se má Moldavsko vydat. V referendu byla předložena otázka, zda se má součástí moldavské ústavy stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Konečné výsledky referenda nakonec přinesly kladné rozhodnutí. Přestože to bylo vítězství o pouhý zlomek procenta („pro“ se vyjádřilo 50,46 % voličů), výsledek naznačil významnou podporu pro evropský směr – zejména u Moldavanů žijících v zahraničí. Hlasování ovšem provázely i obavy z ovlivňování ze strany Ruska, které údajně investovalo nemalé prostředky do kampaně proti vstupu do EU.
Referendum a prezidentské volby jsou z mezinárodního pohledu významným ukazatelem nálad moldavské veřejnosti, která stojí před volbou mezi přiblížením se Evropě a udržováním úzkých vazeb na Rusko.
„Moldavský lid promluvil: Naše budoucnost v EU bude nyní zakotvena ústavně. Spravedlivě jsme bojovali v nespravedlivém boji – a vyhráli jsme. Ale boj neskončil. Budeme nadále usilovat o mír, prosperitu a svobodu v utváření si vlastní budoucnosti,“ uvedla po sečtení hlasů současná prezidentka Maia Sandu.
Dále ve svém projevu obvinila zločinecké skupiny, podporované zahraničními silami odporujícími moldavským zájmům, z pokusu destabilizovat zemi masivními finančními prostředky, propagandou a pokusy o ovlivnění až 300 tisíc hlasů ve volbách. Cílem této akce bylo podle ní oslabit demokracii.
Co na situaci s vměšováním říká EU?
Mluvčí šéfa unijní diplomacie Peter Stano, označil Moldavsko za důležitého partnera EU a upozornil na bezprecedentní vměšování se a zastrašování ze strany Ruska a jeho spojenců během nedávných voleb, které měly destabilizovat demokratický proces. Situace se zhoršila po ruské agresi na Ukrajinu. Objevily se také informace o nakupování hlasů a silné ruské propagandě.
Novinářka Petra Procházková uvedla, že ruský vliv není jediným faktorem ovlivňujícím volby a že Moldavané se snaží udržovat dobré vztahy jak s EU, tak s Ruskem, čemuž napomáhá i situace na Ukrajině.
Další kroky pro vstup?
Před referendem přislíbila šéfka Evropské komise Moldavsku hospodářskou pomoc ve výši téměř dvou miliard eur, která bude určena na výstavbu silnic, železnic, nemocnic a posílení digitálních a elektrických sítí. Vstup Moldavska do EU by měl být postupný, aby občané pocítili výhody členství ještě před dokončením přístupového procesu. Mezi tyto výhody patří integrace do vnitřního trhu EU, zóna bez roamingových poplatků a zapojení do společné zemědělské politiky.
Po zahájení přístupových rozhovorů pro Moldavsko následuje screening, během kterého Evropská komise porovná evropské právo s právem Moldavska. Cílem je identifikovat oblasti, které je třeba doplnit v moldavských zákonech, aby země mohla být plnoprávným členem EU. Jakmile budou tyto požadavky jasné, pravděpodobně v příštím roce, otevřou se první přístupové kapitoly, které se týkají 35 témat, jako jsou vláda, právo, průmysl, zemědělství a životní prostředí. Celý proces by pak měl trvat ještě několik let.
Silný mandát pro směřování Moldavska do EU
V druhém kole prezidentských voleb, které proběhlo v neděli, zvítězila dosavadní prezidentka Maia Sandu s výrazným náskokem 58,5 % hlasů, což znamená podporu přibližně 928 000 voličů. Její protikandidát, prorusky orientovaný Igor Dodon, obdržel 41,5 % hlasů. Tento výsledek nejen posílil pozici Sandu, ale také výrazně podpořil její politiku přibližování Moldavska k Evropské unii. Vítězství v těchto volbách jí dává silný mandát k prosazování zásadních reforem, které mají Moldavsko posunout blíže k integraci do EU a zajistit stabilitu, prosperitu a bezpečnost země v rámci evropských struktur.
Olesja Packan je studentkou programu Politologie na Vysoké škole CEVRO. Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem!
Comments