ARCHIV

Má ředitel zpravodajské služby mediálně vystupovat?

I když by se na první pohled mohlo zdát, že vyostřená a veřejností velmi sledovaná diskuse o dalším osudu ředitele Bezpečnostní a informační služby (BIS) Michala Koudelky má spíše negativní dopady (a není jich málo), veřejná prezentace různých představitelů české politické scény k této otázce je z mnoha hledisek nesmírně užitečná. Často demonstruje i úroveň kompetence a profesionality aktérů české politické scény. A i když jsou výsledky těchto aktivit spíše tristní, je správné, že se má daňový poplatník a volič možnost s těmito postoji seznámit.


Zdroj: irozhlas.cz

Ponechme dnes zcela stranou kdo, jak a kdy bude řídit největší zpravodajskou agenturu v zemi a zastavme se u jediné otázky, kterou v těchto dnech nastolil premiér Andrej Babiš. Po několikaleté sérii chvály na ředitele Koudelku a jím řízenou BIS vyšla z premiérových úst poprvé veřejná výtka: Michal Koudelka vystupuje příliš často v médiích, a to by podle premiéra neměl. Ponechme pro tentokrát stranou ještě fakt, že je tato kritika zástupným problémem, který nemá velkou oporu v realitě. Babišův výrok spíše upozorňuje na slabost jeho postavení i na strach, který má premiér z možného vyostření vztahů s prezidentem Zemanem. Prezident premiéra díky jeho střetům zájmů drží v pevném klinči, což není pro Českou republiku i díky stoupajícím Babišovým předvolebním preferencím ta nejlepší zpráva.


K Babišově kritice se přidávají další

Za pozornost stojí, že ačkoliv Koudelkovo mediální vystupování předtím nikdy veřejně nekomentovali, přidali se k Babišově kritice i někteří další čeští politici. Bez ohledu na jejich politické zařazení lze říct, že ačkoliv někteří z nich jsou členy stálé parlamentní komise pro kontrolu BIS, jsou jejich názory v této otázce poněkud zvláštní. Kupříkladu komunistický poslanec Zdeněk Ondráček nepřekvapil, když se ve svém vystoupení v pořadu ČT Události a komentáře (2.8. 2021) rázně připojil k Babišově kritice a jako ukázku toho, proč by Michal Koudelka neměl v čele BIS pokračovat, uvedl i jeho mediální vystupování. Vytkl mu také přílišnou „oblíbenost v médiích“. Ondráček pochvalně vzpomněl krycí manévry bývalého ředitele ÚZSI Karla Randáka, který si pro generálské povýšení přišel na Hrad do té doby s netypickým plnovousem. Komunistický poslanec tak v podstatě plédoval za odtržení zpravodajské služby od veřejnosti.


V moderním světě je vysoce žádoucí, aby ředitelé zpravodajských služeb vystoupili čas od času před veřejností a seznámili ji s popisem aktuálních bezpečnostních hrozeb.

K problému se vyjádřil i poslanec demokratické opozice a předseda stálé komise pro kontrolu BIS lidovec Pavel Bělobrádek. V rozhovoru v pořadu Interview ČT 24 (3.8. 2021) mj. sdělil, že mediální známost ředitele Koudelky není dobrá, i když připustil, že je to výsledek medializace některých kauz a přístupu některých ústavních činitelů k řediteli Koudelkovi.


V podobném duchu jako poslanec Ondráček však i Bělobrádek volal pro větší odtržení zpravodajské služby od veřejnosti, protože by si podle Bělobrádka běžný občan „neměl ani vzpomenout na příjmení ředitele BIS“.


V rámci objektivity je ale nutné napsat, že ne všichni se přidávají k Babišovu kritickému tónu. Objektivní přístup k otázce prezentací ředitele BIS dlouhodobě prokazují někteří další opoziční poslanci, mj. Pavel Žáček nebo Marek Benda. Benda např. nedávno zmínil Koudelkovu otevřenost při informování českých poslanců a senátorů – členů příslušných výborů v otázkách aktuální bezpečnosti státu. Zde je nutné dodat, že není chybou plukovníka Koudelky, že se některé informace z víceméně uzavřených jednání nakonec objevily v médiích.


Trendy moderního světa jsou odlišné

Kritika mediálních vystoupení představitelů zpravodajských agentur však jde proti dlouhodobému trendu a realita je ve svobodném světě poněkud odlišná. Jak jsem již před časem psal o posunu ve vnímání rozdílného vyznění termínů tajných a zpravodajských služeb (viz zde), je vymožeností demokratického světa, že přibližuje národní zpravodajské agentury blíže občanovi. To je také důvod, proč zpravodajské služby musejí být v demokraciích ze své podstaty apolitické, ale také proč se zřizují nejrůznější parlamentní kontrolní a koordinační orgány. Toto tvrzení lze parafrázovat i tak, že pokud nemáme demokratické služby, nejsme demokratický stát.


Existence veřejných částí výročních zpráv zpravodajských služeb zveřejňovaných na internetu je dalším příkladem tohoto posunu. Svobodný svět je ale v posledních dekádách konfrontován stále nebezpečnějšími a sofistikovanějšími bezpečnostními hrozbami, a proto je informovanost obyvatelstva velmi důležitá. Při veřejné prezentaci těchto hrozeb je důležité, aby tato sdělení přicházela i od autorit, které mají prokazatelně apolitický charakter. To je také důvod, proč v nejrůznějších státech světa k občanům veřejně promlouvají právě šéfové zpravodajských služeb, kteří podobným prohlášením propůjčují větší autoritu, autentičnost, a hlavně již zmiňovanou apolitičnost.


Mediálně vystupuje mnoho představitelů zpravodajského světa

Mám-li posloužit konkrétními příklady, z nedávné minulosti lze uvést profilový rozhovor šéfa britské MI6 Richarda P. Moora pro deník The Times, kde hovořil o ústupu bezohledného Ruska a nových nárocích Číny, jako hlavních bezpečnostních hrozeb pro Spojené království (25.4.2021); významný rozhovor šéfa německé BND Bruna Kahla pro deník Süddeutsche Zeitung, kde varoval před sílícím tzv. Islámským státem (11.7.2021); nebo rozhovor s nedávno odcházejícím ředitelem izraelského Mossadu Yossi Cohenem pro TV stanici Channel 12 (11.6. 2021).


Chcete-li příklad z řad našich protivníků, je to třeba rozhovor ředitele ruské rozvědky SVR Sergeje Naryškina pro hlavní ruský TV kanál Rossia 1, ve kterém varoval před „plány zasahovat do ruských voleb ze strany americkou vládou financované skupiny Bellingcat“.



Vedle zahraničních příkladů lze uvést i nedávná mediální vystoupení ostatních šéfů českých zpravodajských služeb, např. ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna o ruských přípravách na české zveřejnění výsledků vyšetřování výbuchu ve Vrběticích pro Lidové noviny (5.5.2021) nebo trochu starší rozhovor šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace Marka Šimandla pro týdeník Respekt (4.11. 2019).


V moderním světě je vysoce žádoucí, aby ředitelé zpravodajských služeb vystoupili čas od času před veřejností a seznámili ji s popisem aktuálních bezpečnostních hrozeb. Zpravodajské služby (zde přesněji tajné služby) izolované a utajované před občanskou veřejností, kde není ani známo, kdo stojí v jejich čele, jsou reliktem minulosti, a především vyjádřením totalitního způsobu vlády.


 

Článek byl napsán pro THE CONSERVATIVE: https://theconservative.online/cz.

264 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CI_Postgradualy_1200x627_09_17-1[2].gif
Screenshot%202020-10-21%20at%2011.15_edi
CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png

NEJČTENĚJŠÍ