top of page

ARCHIV

HLAS NA POUŠTI: Venezuela na cestě do pekla za přihlížení světa

V neděli ve Venezuele skončily volby, podle všech relevantních informací vyhrála opozice, nicméně tamní diktátor Nicolás Maduro, který se rád zaštiťuje levicovou rétorikou, po všech brutálních volebních manipulacích nechce svou porážku uznat. Jižní Amerika je sice vzdálená, ale tamní migrace míří většinou do USA, a to je problém i pro nás v Evropě. Hostem mimořádného dílu podcastu Hlas na poušti je Jaroslav Bílek, který se zabývá autoritářskými režimy včetně těch v Jižní Americe, z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.



Upozornění: Následující text slouží jako stručné představení dnešního dílu podcastu Hlas na poušti. Poskytuje pouze přehled několika diskutovaných témat. Pro plné pochopení kontextu je žádoucí poslechnout si celou epizodu.


Jižní Amerika má poněkud neprávem pověst kontinentu, kde vládnou vojenské junty. Při pohledu do historie a ve srovnání s jinými kontinenty (včetně Evropy) to ale není nic dramatického. Problém jsou diktátoři a jejich následníci, kteří se k moci původně dostali demokratickou cestou. To je zrovna případ Venezuely, kde Hugo Chávez, potom co se k moci nedostal při pokusu o vojenský převrat v roce 1992, tak to zkusil ve volbách v roce 1998 a ty prokazatelně vyhrál.


Nicméně moc již nepustil ani on a ani jeho následovník Nicolás Maduro, který ve Venezuele nepřetržitě vládne od roku 2013. A moc nechce pustit ani nyní, když po silné manipulaci a neustálé šikaně opozice beztak aktuální volby prohrál.



Venezuela je od nás sice vzdálená a oddělená oceánem, nicméně masivní migrace z ní směřuje primárně do USA, a pokud se Madurův režim udrží násilím u moci i nadále, bude to znamenat další vlny uprchlíků jak do sousedních zemí, které jsou ale již dnes v obtížné ekonomické situaci, tak opět do USA.


To je faktor, který může zásadně promluvit do nadcházejících prezidentských voleb v Americe. V tom smyslu, že to pouze opět otočí tamní pozornost směrem k tomu, co se děje na jejich jižní hranici a jak se každý den zhoršuje bezpečnost v ulicích amerických měst.


To vše logicky znamená, že ochota řešit evropské problémy za peníze amerických daňových poplatníků bude nižší a nižší. A Evropa, která se sice ráda opájí různými nerealistickými sny o lepších zítřcích, není bez asistence a podpory USA obranyschopná. Bohužel Evropská unie nebyla kvůli Maďarskému vetu ani schopna vydat prohlášení, kterým by volební frašku ve Venezuele odsoudila.


Současné dění ve Venezuele je nepřehledné a výbušné. Šance, že by došlo k poklidnému předání moci jako například u nás v roce 1989, jsou pryč. Bohužel Madurův režim má od neděle na kontě už další zavražděné, raněné, unesené a zmizelé. Nyní je otázkou, kam až bude režim ochoten zajít.


Na jednu stranu existují potvrzené zprávy, že část ozbrojených sil proti vlastním občanům bojovat nechce. Na tu druhou jsou tu stále ve hře žoldáci z Nikaraguy a Kuby, ze zemí, které jsou závislé na ropě, kterou Nicolás Maduro krade vlastním občanům a podporuje spřátelené diktátory v těchto zemích. Situace na místě je dramatická a zatím není v dohledu žádné hezké řešení.


Co také zazní v tomto díle:

  • Pojmy pravice a levice dnes v Jižní Americe dávno ztratily svůj původní obsah. Verbálně levicovým diktátorům jde dnes jen o moc a peníze.

  • Madurova dohoda s USA o demokratických volbách výměnou za omezení sankcí je dalším neúspěchem Bidenovy administrativy v zahraniční politice.

  • Sny o tom, že ženy kultivují politiku, zdárně vyvrací admirálka Carmen Meléndezová, která patří k oporám venezuelského režimu.

  • Režim Nicoláse Madura je dnes již úzce provázán s drogovým byznysem.

  • Dosavadní reakce světa na dění ve Venezuele jsou zastíněné děním na Blízkém východě a jsou obecně slabé.

  • Lidé, kteří dnes hovoří o tom, že v České republice vojáci mluví do politiky, vůbec netuší, o čem mluví.

  • Zatímco čeští komunisté gratulují Madurovi, tak Komunistická strana Venezuely ho odsoudila a je jím pronásledována.


 

Přetiskujeme se souhlasem autora, který je také studentem Vysoké školy CEVRO.


Milan Mikulecký má zkušenosti z manažerských pozic v byznysu i státní správě jak v České republice, tak v zahraničí. Se svými hosty diskutuje před kamerou a mikrofonem bez ohledu na dnešní většinové názory. Hlas volajícího na poušti je historicky vyjádřením toho, kdy někteří lidé hlasitě upozorňovali ostatní na nebezpečí, do kterého se jejich společenství dostává, a nebyli včas vyslyšeni. Každý týden otevíráme nové téma.

56 zobrazení

Comments


NEJČTENĚJŠÍ

HLAVNÍ PARTNER

1.png

PARTNEŘI

CZ_DEFENCE_ctverec_claim_krivky.jpg
Screenshot 2021-05-27 at 9.58.59.png
bottom of page