ARCHIV

GLOSA: Čapí hnízdo není politický proces. Když Babiš tvrdí opak, uráží oběti totality

Andrej Babiš tvrdí, že jeho soud kvůli kauze Čapí hnízdo je první politický proces od sametové revoluce. Tímto tvrzením však uráží statisíce politických odpůrců nacistů a komunistů, kteří se stali skutečnými oběťmi skutečných politických procesů. Politický proces totiž není totéž co proces s politikem, který se v demokratickém státě něčím provinil, anebo existují pochybnosti o jeho bezúhonnosti.


Zdroj: FB Andrej Babiš.

Politický proces! Ten pojem nahání hrůzu! Evokuje provazy a desetiletí trestů, které rozdávali komunisti po roce 1948, připomíná éru temného božstva ženoucího v komunistickém Sovětském svazu miliony občanů do gulagu anebo před popravčí četu.


To Babiše skutečně čeká? Jeho, který hovoří svobodně ve Sněmovně, vlastní třetinu mediálního trhu a jeho strana svobodně nerušeně kandiduje ve volbách?


Kouřová clona hysterie

Vyšetřování vedené proti podezřelému politikovi je pouze a jenom vyšetřování proti podezřelému. Nic víc. Dojde-li k soudu, je pak na soudci, aby rozhodl o vině, či nevině.


Politik by se neměl skrývat za kouřovou clonu hysterických prohlášení o politickém procesu. Měl by, jako jiní vyšetřovaní a souzení občané, respektovat právo.

Nebo je snad premiér či jakýkoli jiný politik z práva vyňat? Stojí nad tímto právem tak, jako v minulosti stáli komunističtí pohlaváři? Považuje-li kdokoli soud politika – Babiše za politický, pak bychom mohli v nadsázce prohlásit soud s tramvajákem za tramvajácký, soud s řidičem za soud řidičský.


Babiš mnoho let opakuje, že kdyby nebyl v politice, tak by nikdo o Čapím hnízdu neslyšel. Možná ano, možná ne. „Čapích hnízd“ v Česku jistě byly desítky, spíše stovky… A prošly.


Jenže pokud se deset lidí zachová nezákonně a projde jim to, stane se snad z té nepravosti precedens?


Může se pak jedenáctý, ten přistižený, odvolat na činy předchozích deseti a dovolávat se beztrestnosti jen proto, že jim vše prošlo? Když jim ano, proč jemu ne? Každý politik, čím výše se dostane, musí počítat s drobnohledem nad sebou a s provalením kauz, které by jinak zůstaly spát. Spát, protože do podzámčí není tak vidět.


I Babišův argument, že jde o „starou věc“, je lichý. Pokud se kdokoli pustí do politiky, pak určité činy nebudou pro veřejnost promlčeny nikdy. Každý má právo na ně kdykoli poukázat. Jedinci s podivnou minulostí by totiž neměli rozhodovat o směřování státu.


Skutečné oběti politických procesů

Připomeňme tedy expremiérovi znovu, co je to (zjednodušeně) politický proces.


A) Politický proces se objevuje v totalitních či skrytě totalitních režimech, kde nevládne právo, respektive kde právo je podřízeno vládnoucí straně, vládnoucí skupině či diktátorovi.


B) Politický proces se vede proti osobám souzeným za politickou činnost proti státní moci; např. proti té komunistické.


C) Popřípadě býval politický proces zaměřen proti osobám, které se ničeho proti státní moci nedopustily, kterých se však totalitní moc (komunistická, nacistická) chtěla preventivně pod jakoukoli záminkou zbavit. Šlo totiž o čestné a morálně silné osoby, osoby obecně uznávané, popřípadě odvážné, které by se proti totalitní moci mohly vyhranit.


D) Nebo mohl politický proces cílit na obyčejné občany, kteří se nedopustili vůbec ničeho anebo jen nějakého ústního prohlášení. Jejich persekucí uzurpátoři zastrašovali národ.


Každý si rázem uvědomil, že vládci mohou všechno. Kdo pociťuje tíseň, bude mlčet, bude poslouchat, neprojeví nesouhlas. Strach a pasivita drtivé většiny občanů jakož i odstranění elit je cíl každé diktatury.


Peklo pro odsouzeného i pro rodinu

Ještě pár slov k průběhu politicky zabarveného vyšetřování a procesu tak, jak známe z minulosti.


Kdo se dostal do hledáčku gestapa či StB, poté stanul před komunistickým či nacistickým politicky laděným soudem, načež se ocitl v likvidačních lágrech barvy hnědé nebo rudé, udělal přibližně tuto zkušenost:

  • Zatčení bez výstrahy, bez předběžného výslechu, často bezdůvodně.

  • Okamžité mučení včetně oblíbeného postupu StB, totiž pověsit za ruce a nechat viset nějakou dobu pro zajištění povolnosti vyslýchaného.

  • Odpírání spánku, týrání hladem a žízní, odmítání lékařské pomoci.

  • Samozřejmě psychický nátlak. Co třeba zakrvácený ručník před vyšetřovací místností a milá poznámka důstojníka: „To víte, někomu se rozrušením spustí krev z nosu.“ Anebo: „Dcera umírá, chtěla by vás vidět. Jenže vy jste vzpurný a nechcete podepsat. Zemře a tatínka nespatří.“ Po půl roce váha 45kilo, krev v moči, pět zubů pryč, zlámané prsty.

A soud? „Obhájce“ požaduje těžký trest, prokurátor dští oheň a síru, soudce jede podle politického zadání a hledá jen přitěžující okolnosti. Divadlo. Rozsudek: řekněme 17 let. Odsouzeného polije hrůza. Ale je rád, že se aspoň vyhnul provazu.


Jestli to Andrej Babiš neví, tak smrt v komunistické oprátce byla krutá, dlouhá, bestiální. Od soudu do vězení, lágru. Otrocká práce, opět hlad, opět týrání, opět nedostatek lékařské pomoci.


Byla tu však i rodina: Žena vyhozená z práce, děti ze školy. Vynucené vystěhování, bída, ústrky v práci, předvolávání ženy na StB, tlak k rozvodu. Pro děti peklo ve škole. Tolik tedy o politických procesech a jejich následcích.


Politický proces vs. proces s politikem

Nic podobného Babišovi nehrozí. Proces nelze nazvat politickým jen proto, že se dotyčný pohybuje v politice. Čeká ho jen a pouze soud.


Má za sebou miliardový majetek a armádu špičkových právníků, prokázal, že umí zatočit s kýmkoli jemu nepohodlným, je vrcholným politikem s nesmírnou politickou mocí, má za sebou svá i jiná média, je neomezeným vládcem své strany, jeho poslanci jej oddaně následují.

 
 

Suma sumárum, Babišova pozice u soudu bude mnohem jednodušší, než když se tam ocitne obyčejný občan. Přesto mu není stydno pasovat se do role oběti politického procesu.


Ptal jsem se nedávno svého kamaráda, právníka: „Kdyby měl běžný člověk na hrbu Čapí hnízdo, už by seděl, že?“ Lakonicky odvětil: „Ne, neseděl. Už by byl z lochu dávno venku.“



 


162 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše